V souvislosti s ochromením globálního trhu v důsledku pandemie covid-19 klesl loni podíl oděvů, dovezených do EU. Import do členských států EU se v roce 2020 ve srovnání s rokem 2019 snížil o 14 %, a to navzdory tomu, že v posledních desetiletích tento trend naopak rostl, uvádí Eurostat.
Zatímco EU v roce 2020 dovezla oblečení v hodnotě 69 miliard eur, tak vývoz oblečení z unie do jiných zemí dosáhl v tomtéž roce hodnoty 30 miliard eur.
Nejvíce oděvů se dovezlo z Číny, a to v hodnotě 21 miliard eur, což představuje 30 % z celkového importu. Dále se dovezl velký podíl z Bangladéše (12 miliard eur, 18 %), Turecka (8 miliard eur, 12 %), Spojeného království (4 miliardy eur, 6 %), Indie a Vietnam (každý po 3 miliardách eur a 4 %) a z Kambodži (2 miliardy eur, 4 %).
Nejvíce dovezených oděvů v roce 2020 putovalo do Německa. Dosáhly hodnoty téměř 17 miliard eur, což představuje přibližně 25 % celkového importu z mimounijních zemí. Výrazně přeskočilo „druhé“ Španělsko (10 miliard eur, 15 %) a Francii (téměř 10 miliard eur, 14 %).
Naopak největším exportétem byla loni Itálie, která vyvezla mimo EU oděvy v hodnotě 10 miliard eur, což je zhruba 33 % z celkového vývozu z unie. Dále se na exportu významně podílelo Německo, (5 miliard eur, 17 %), Španělsko (4 miliardy eur, 14 %) a Francie (téměř 4 miliardy eur, 13 %).
Povinný sběr textilu
Evropská unie chce po členských státech, aby nejpozději v roce 2025 zavedly povinný sběr odpadního textilu. V současnosti se v České republice na změny připravuje Ministerstvo průmyslu a obchodu, které plánuje textil v příštím roce zařadit na seznam dokumentu Politika druhotných surovin vedle papíru, kovů, pneumatik, baterií a dalších. Resort proto navázal spolupráci s Asociací textilního-oděvního-kožedělného průmyslu (ATOK), která jako jediný subjekt v Česku, začala s komplexním monitoringem materiálového složení a distribuce odpadu vzniklého z textilní a oděvní výroby v Česku.
Podle výkonného ředitele ATOK, Jiřího Česala, zhruba 20 % procent všech textilií vyrobených v tuzemsku zůstává na domácím trhu, a zbylých 80 % jde na export. U dovezeného textilu se navíc velice těžko sleduje jeho složení, podotknul. „V Česku je mnoho skladišť, které slouží vedle zásobování domácího trhu k dalšímu reexportu dovezeného zboží. Odtud se textil nejen posílá dál, ale také dostává přidanou hodnotu, jako je třeba potisk nebo sešití,“ řekl v rozhovoru pro časopis Odpady, který si můžete přečíst v chystaném květnovém čísle.*
-red-
