Rozhodne-li se menší obec řešit likvidaci svých odpadních vod, obvykle narazí na náklady na odkanalizování obce. Ty leckdy mohou dosáhnout i několika desítek milionů korun. Je možné zvládnout tento problém ekonomičtěji?
Týká se to zejména obcí, které mají řidší zástavbu, jsou v hornatém terénu, nebo mají více přidružených částí. Evropská legislativa (konkrétně směrnice Rady 91/271/EHS) požaduje u zdrojů do 2000 ekvivalentních obyvatel »přiměřené čištění«. Zároveň by však podle doporučení Světové zdravotnické organizace (WHO) a Světové banky mělo být vodné a stočné pro občany žijící v dané lokalitě sociálně únosné a nemělo by přesáhnout dvě procenta příjmů rodiny. Jak vyhovět těmto požadavkům, přesahují-li předpokládané náklady na odkanalizování eko-nomické možnosti obce?
Klasické řešení, které zahrnuje centrální kanalizační síť s vybudovanou centrální čistírnou odpadních vod (ČOV), je vhodné spíše pro větší obytné aglomerace. Tam, kde jsou náklady na kanalizaci příliš vysoké, může být řešením decentralizovaný systém, kdy jsou odpadní vody čištěny přímo u zdroje, tedy v domovních čistírnách. Pro majitele objektů však mohou být náklady na její vybudování neúnosné. V České Lípě se proto rozhodli budování domácích ČOV dotovat.
DOTACE PRO ČISTÍRNY
»V Častolovicích, které jsou přidruženou obcí České Lípy, není pro město technicky, ani finančně možné kanalizaci vybudovat,« konstatuje českolipská starostka Mgr. Hana Moudrá. »Několik let jsme pátrali, jak bychom mohli tento problém vyřešit. Pilotní program podpory domácích čističek odpadních vod považujeme za optimální řešení jak pro město, tak především pro obyvatele obce. Ti konečně vyřeší potíže, které jim přináší chybějící kanalizace, v programu, jenž je pro město finančně reálný.«
Problém s odpadními vodami má v Častolovicích zhruba padesát domů a maximální výše městského příspěvku na jednu domovní čistírnu odpadních vod je sto tisíc korun. V rozpočtu tedy mají připravenou částku kolem pěti milionů korun. Pokud by chtělo město vybudovat v obci klasickou kanalizaci, muselo by vynaložit částku asi 45 milionů korun, což je téměř desetkrát více.
Navíc by museli obtížně hledat provozovatele kanalizace. »Důvodem je poloha a počet obyvatel v Častolovicích,« vysvětluje Hana Moudrá. »V obci by musela být kanalizace se dvěma čerpacími stanicemi, navíc pro velmi malý počet lidí. Společ-nost Severočeské vodovody a kanalizace nechce takto drahou kanalizaci provozovat a žádnou jinou společnost jsme nenašli.«
Úspěšnost nového projektu do značné míry závisí na práci s veřejností. Pro obyvatele se chystá série setkání s pracovníky městského úřadu, kteří zodpovědí dotazy. O programu čističek se lidé dočtou na webu města i v městských novinách.
Na příspěvek není právní nárok, připomíná starostka města. »Jediným orgánem, který může rozhodnout o tom, zda někdo příspěvek získá nebo ne, je zastupitelstvo města. Tak je to zakotvené v podmínkách programu, které zastupitelé schválili. Mů-že se tedy stát, že ač žadatel doloží vše, co má, příspěvek nedostane. Na druhou stranu jsme připraveni sporné případy řešit individuálně. Projekt bude probíhat až do roku 2014, pak musíme důkladně vyhodnotit výsledky a teprve poté se město rozhodne, zda něco podobného realizujeme i v dalších obcích,« dodává starostka města Česká Lípa Hana Moudrá.
JINÝ PŘÍSTUP
K decentralizaci v čištění odpadních vod přistoupili trochu jinak v obci Mšené-lázně na Litoměřicku, kde funguje čistírna pouze pro centrální část a další čtyři místní části odkanalizovány nejsou.
»Podle studie likvidace odpadních vod v našich místních částech, zpracované v roce 2003, bychom museli vynaložit částku 120 milionů Kč,« uvádí starosta obce Ing. Josef Bíža. »Při exkurzi do Francie jsme tam na velké čistírně odpadních vod zjistili, že nebudují dlouhé kanalizační řády do rozptýlené zástavby, ale kdo přiveze odpady na ČOV, má levnější stočné. A touto cestou jsme se rozhodli jít.«
Po dohodě s provozovatelem čistírny - Severočeskou vodárenskou společností, a. s., byl vypracován projekt kanalizačního přivaděče v délce 4980 m DN 100 z místní části Podbradec, kde byla zároveň vybudována jímka na 60 m3. Zprovoznění přivaděče bylo podmíněno rekonstrukcí stávající ČOV Mšené-lázně, aby byla schopna zpracovávat kaly z odpadních jímek. V tomto přivaděči končí obsahy odpadních jímek z místních částí, které jinak nejsou odkanalizovány - odvoz za-jišťují pracovníci obce.
»Osvětou mezi majiteli nemovitostí jsme dosáhli toho, že si vybudovali vyústě z odpadních jímek do hradebních zdí, které jsou opatřeny koncovkou pro napojení fekálního vozu. Obsluha tak nemusí zajíždět a složitě couvat v úzkých uličkách dvorů, napojí se přímo a zajistí odvoz bez přítomnosti majitele nemovitosti,« říká Josef Bíža. »Důležité je, že všichni platí solidární stočné a obec částečně dotuje svoz odpadu, protože i z daní občanů v místních částech byla postavena kanalizace v obci Mšené-lázně. V současné době tohoto systému využívá 100 majitelů nemovitostí a postupně přibývají další,« uzavírá starosta obce Mšené-lázně Josef Bíža.
Tam, kde jsou náklady na kanalizaci v jejím »klasickém« pojetí s vybudovanou centrální ČOV příliš vysoké, může být řešením decentralizovaný systém, kdy jsou odpadní vody čištěny přímo u zdroje, tedy v domovních čistírnách.
»Protože takový projekt město ještě nikdy nerealizovalo, chceme lidem v maximální možné míře pomoci jím hladce projít a získat peníze na zařízení, které jim usnadní život,« poznamenává starostka České Lípy Hana Moudrá.
FOTO: ARCHIV
