Závislost na ropě jako hlavním energetickém zdroji nutí rozvinuté země hledat adekvátní náhradu: mohl by to být vodík, produkovaný v jaderných elektrárnách. Světové automobilky již připravily několik projektů vozů na vodíkový pohon, jejich většímu rozšíření však brání relativně nízká cena ropy a...
Závislost na ropě jako hlavním energetickém zdroji nutí rozvinuté země hledat adekvátní náhradu: mohl by to být vodík, produkovaný v jaderných elektrárnách.
Světové automobilky již připravily několik projektů vozů na vodíkový pohon, jejich většímu rozšíření však brání relativně nízká cena ropy a naopak špatná dostupnost vodíku jako paliva.
Vodík se nyní vyrábí petrochemickou cestou, tedy zplynováním uhlí, které je z hlediska ochrany životního prostředí problematická. Naproti tomu jaderné elektrárny by mohly část své elektřiny využívat elektrolytickému rozkladu vody na vodík a kyslík, a to zejména v období nízké spotřeby. "Jestliže vyrobíme z přebytků elektřiny vodík, získáme vlastně takovou energetickou konzervu," uvedl v tisku prezident České nukleární společnosti Václav Hanus.
Využití této možnosti by podle jaderných odborníků zajistilo České republice energetickou soběstačnost, s výjimkou dovozu uranu pro elektrárny.
Do výzkumu využití vodíku jako pohonné látky, nahrazující benzin, naftu, zemní plyn i letecké palivo, hodlá Evropská unie investovat v letech 2002 až 2006 přes 300 milionů eur. Spojené státy na stejný výzkum věnují 100 milionů dolarů ročně.
