Jelikož se situace na trzích druhotných surovin nevyvíjí dobře, položili jsme dvě otázky Jakubu Kašparovi, tiskovému mluvčímu Ministerstva životního prostředí.
Problémy s odbytem separovaného papíru, plastů i skla mohou negativně ovlivnit sběrové systémy v městech a obcích, jejichž financování je na odbytu vytříděných složek závislé. Separaci složek komunálního odpadu však mají obce a města uloženy zákonem. Může poskytnout MŽP obcím nějaký návod, jak se zachovat v situaci, kdy vázne odběr vytříděných složek a přestává být ekonomicky efektivní, ale zároveň jsou povinny v něm pokračovat ze zákona (s výhledovým dalších zpřísněním v souvislosti s novým zákonem o odpadech)?
Vaše otázka mě poněkud překvapuje. Obce nemají zákonem uloženo třídění odpadů. Povinnost vytřídit a využít předepsaná procenta jednotlivých druhů obalového odpadu ukládá zákon o obalech výhradně "osobám, které uvádí na trh nebo do oběhu obaly nebo balené výrobky". Firmy svou povinnost plní jednotlivě nebo sdruženou formou prostřednictvím autorizované společnosti. V druhém případě průmysl zprostředkovaně platí obcím za to, že provozují systém třídění v určitém rozsahu a zajišťují tak pro něj tuto službu. Protože cena vytříděné suroviny na evropském trhu často kolísá, mění se také platby průmyslu obcím tak, aby systém zůstal funkční a průmysl mohl plnit své zákonné povinnosti.
Vlivy hospodářské recese jsou různé. Pokud klesne množství prodaného zboží, sníží se tak i množství obalového odpadu, lze očekávat také méně vytříděné suroviny. Přirozeně zároveň klesne absolutní množství obalového odpadu, které je nutné ke splnění stanoveného procenta využití. Na druhou stranu recese nemusí mít nutně stejně negativní vliv na odbyt výrobků z recyklovaného materiálu. V každém případě je na výrobcích a dovozcích obalů, potažmo jejich kolektivním systému Eko-kom, aby se se situací vypořádali, nikoli na obcích.
Nový zákon o odpadech dá obcím povinnost umožnit lidem třídit sklo, papír, plasty, nápojové kartony a postupně i bioodpady. Kvóty stanovující povinnou míru separace však i s novou legislativou zůstanou povinností producentů, nikoli obcí.
Nicméně, například mezi papírem představují obaly menší část sebrané suroviny, většina jsou noviny a časopisy, které zpětnému odběru nepodléhají, a průmysl s nimi nemá co dělat. Má otázka směřovala k současné situaci, kdy pro sběrový papír (nejen obaly) prudce klesá odbyt, takže je odpadářské firmy brzy nebudou moci uplatnit na trhu, a ztratí tedy zájem o odběr separovaného papíru od měst a obcí. Případně náklady na separovaný sběr výrazně vzrostou, takže už nebudou pro obec přístupné. Co se bude dít pak - zastavíme separaci ve městech a obcích?
Nezastavíme. Jednak ekonomika, včetně odbytu druhotných surovin, probíhá v cyklech, tudíž i současný pokles se časem zastaví a zlomí, a jednak systém tříděného sběru počítá i s tím, že v kontejnerech končí neobalový odpad. Ministerstvo nemá žádný nástroj, jak ovlivnit vývoj na trhu druhotných surovin.
Jarmila Šťastná
Zákon č. 185/2001 Sb., o odpadech, v platném znění říká:
§ 17, odst. 1): Na obce se vztahují povinnosti původců podle § 16, pokud dále zákon nestanoví jinak.
§ 16, odst. 1) Povinnosti původců odpadů
b) zajistit přednostní využití odpadů v souladu s § 11,
e) shromažďovat odpady utříděné podle jednotlivých druhů a kategorií.
