Miliardy pro areál Chemopetrolu PODTITULEK: Odstraňování starých zátěží Sanace znečištěného území, zejména v okolí velkých průmyslových podniků, ale výjimkou nejsou ani lokality bývalých vojenských objektů, zůstávají stále prioritou při ozdravování naší krajiny. Odstraňování starých ekologických...
Miliardy pro areál Chemopetrolu
PODTITULEK: Odstraňování starých zátěží
Sanace znečištěného území, zejména v okolí velkých průmyslových podniků, ale výjimkou nejsou ani lokality bývalých vojenských objektů, zůstávají stále prioritou při ozdravování naší krajiny. Odstraňování starých ekologických zátěží (OSEZ), jak se procesu likvidace znečištění nahromaděnému za uplynulá desetiletí říká, financuje i v případě podniků skupiny Unipetrol Fond národního majetku.
Největší objem prací je soustředěn v průmyslovém areálu Chemopetrol Litvínov, kde je rozsah prací odhadnut na částku kolem 2,5 miliardy korun. Strategickým cílem vlastníka areálu -holdingu Unipetrol - je ukončit práce tomto prostoru do roku 2004. Starými ekologickými zátěžemi v zájmovém území Chemopetrolu se rozumí znečištění vzniklé do data přechodu státního podniku Chemopetrol na akciovou společnost, tedy do 1. ledna roku 1994.
Jedná se především o existenci starých uzavřených skládek nebezpečných odpadů a kontaminovaných podzemních vod a zemin. FNM od roku 1994 do současnosti vynaložil v této souvislosti finanční prostředky ve výši přibližně 800 milionů korun. Zakázku realizují Vodní stavby Praha a Aquatest, od letošního roku k nim přibyla společnost REO -RWE Entsorgung. Likvidaci starých zátěží, konkrétně skládek kapalných ropných odpadů -lagun v Růžodole, však Chemopetrol zahájil již v roce 1990. Do doby financování z prostředků FNM firma vynaložila na tuto činnost ze svého rozpočtu dalších přibližně 300 milionů Kč. Jedná se o největší rozsah znečištění z objemu zakázek, které zmíněné tři firmy již převzaly. V této lokalitě zbývá zlikvidovat přibližně 90 tisíc kubíků kalů.
Specifické rysy
Znečištění areálu ropnými látkami bylo způsobeno především bombardováním tehdejšího závodu na výrobu pohonných hmot koncem druhé světové války a potom provozováním z dnešního pohledu neekologických technologií a činností. Projekt OSEZ Chemopetrolu je z hlediska předpokládaného objemu potřebných finančních prostředků jedním z nejrozsáhlejších v ČR.
Dalším specifickým rysem je nutnost umístění sanačních technologií uprostřed průmyslového areálu, kde jsou postaveny výrobní jednotky Chemopetrolu, České rafinérské a dalších firem, v podzemí vede spleť potrubí s kapalnými a plynnými médii. Kvůli vysokému stupni výbušnosti prostředí nemohou být pro sanační čerpání například použita elektrická čerpadla, ale jen pneumatická. Podmínkou likvidace starých zátěží je nenarušení chodu obou velkých podniků.
"V roce 1998 byla dokončena podzemní těsnicí stěna podél řeky Bíliny a sanace skládky kalů z čištění odpadních vod v prostoru za biologickou čistírnou odpadních vod. V současné době v této lokalitě ještě probíhá sanace kontaminovaných zemin břehu řeky Bíliny biodegradační metodou. Do země se zapravují mikroorganismy, které rozkládají ropné látky.
Vodní stavby koncem prvního pololetí 2001 dokončily první část sanace popelových skládek K1 -K4 za areálem závodu o celkové rozloze přibližně 140 hektarů. Konkrétně se jedná o skládky K1 a K2 s rozlohou 40 hektarů. Sanační zásah v tomto případě spočíval ve vyspádování a následném překrytí povrchu skládek nepropustnou vrstvou jílovitých zemin. Tím se zabraňuje vsakování vody a promývání obsahu těles skládek a vyplavování znečištění do podzemních i povrchových vod.
Konečnou úpravou je biologická rekultivace, v rámci které bude plocha oseta travou a osázena tisíci stromky a keři. Dále společnost Aquatest pokračuje v sanaci znečištění podzemních vod uvnitř areálu a v likvidaci kontaminovaných zemin z investiční činnosti v areálu," informoval o postupu sanačních prací vedoucí odboru investic II ing. Oldřich Skalický.
Desítky míst
Rozsah likvidace ekologických zátěží hrazených FNM je určen rozhodnutím České inspekce životního prostředí v Ústí nad Labem, které vychází z úrovně rizik akceptovatelných pro tento průmyslový areál. Obecně se jedná o skládky za Chemopetrolem na ploše srovnatelné s vnitřním areálem závodu, sanace podzemních vod areálu, ochranu areálu před přítokem znečištěných podzemních vod ze skládkové oblasti, ochranu břehu řeky Bíliny.
Vedle toho je třeba zlikvidovat ještě znečištění v dalších dvou lokalitách, a sice kontaminaci půdy způsobenou netěsností etylbenzenovodu poblíž Kralup nad Vltavou a podzemní zbytkové znečištění v prostoru poslední staré čerpací stanice po bývalé dceřiné společnosti Chemopetrolu -Torolu v Milovicích u Hořic.
Dohromady to představuje již desítky dílčích sanačních míst, kde se intenzívně pracuje. Pro sanaci dalších míst označených rizikovou analýzou jako ohrožení životního prostředí, se připravuje vypsání výběrových řízení. Není rovněž vyloučeno, že v průběhu realizace projektu odstraňování starých ekologických zátěží mohou být identifikována další znečištění, jejichž likvidace je součástí programu FNM, který v ekologické smlouvě, uzavřené se společností Unipetrol, garantuje úhrady až do výše 10,5 miliardy Kč.
"V současné době je vznik podobných nezabezpečených skládek s negativním dopadem na životní prostředí vzhledem k přijatým legislativním opatřením vyloučen. Například nově vznikající ropné kapalné odpady z výrobních procesů z areálu Chemopetrolu se do lagun již neukládají, zpracovávají na technologické lince instalované v Růžodolu a hledá se pro ně jiné využití jako druhotné suroviny či nestandardního paliva.
V budoucnu se předpokládá přemístění této zpracovatelské technologie z prostoru Růžodolu do průmyslového areálu Chemopetrol," doplnil k současnému stavu nakládání s odpady ing. Skalický.
Jan Martínek
tiskový mluvčí Chemopetrol, a. s.
Foto archív
