Vědecký tým, který poprvé objevil mikroplasty v placentě, se obává, že malé částečky plastů mohou mít negativní důsledky pro vývoj plodu a zdraví dětí, které se s nimi musejí potýkat už před narozením. „Je to, jako by se vám narodilo dítě-kyborg: už není složené jen z lidských buněk, ale ze směsice biologického a anorganického materiálu,“ citoval list The Guardian šéfa výzkumného týmu Antonia Ragusu.
„Vzhledem k nenahraditelné roli placenty během vývoje plodu a její funkci rozhraní s vnějším prostředím je přítomnost potenciálně škodlivých mikroplastů předmětem velkého znepokojení. Je třeba provést další výzkum, abychom zjistili, zda přítomnost mikroplastů může vzbudit imunitní reakce nebo vést k uvolnění toxických látek, které by způsobily poškození,“ stojí v závěrech studie.
Objevené částečky plastů měly rozměry kolem deseti mikronů (0,01 milimetru), což znamená, že byly natolik malé, že se mohly dostat do krevního oběhu. Zda se mikroplasty dostaly i do těla nenarozených dětí, však ze studie není jasné.
Z matky na plod
Tento proces později prokázal a popsal americko-čínský tým vědců, který zkoumal vzorky stolice u kojenců. Vědci se zaměřili na dva druhy plastů. „Využili jsme hmotnostní spektrometrii, abychom ve stolici měřili množství polykarbonátu a také polyethylentereftalátu, známého jako PET. Do naší studie jsme zapojili deset dospělých a devět dětí. Šesti z nich byl jeden rok, tři byla novorozeňata,“ uvedl šéf výzkumného týmu Kurunthachalam Kannan z Newyorské univerzity. Hodnoty polykarbonátu se u dětí a dospělých zvlášť nelišily, ale množství mikroplastů PET u dětí vědce překvapilo. „U jednoročních dětí jsme zjistili, že mají průměrně 36 tisíc nanogramů mikroplastů v jednom gramu stolice. U dospělých je to 2600 nanogramů,“ dodal Kannan. Znamená to, že děti mají ve stolici zhruba 10 až 20x víc těchto mikroplastů než dospělí.
Za zvlášť znepokojivé považují vědci nálezy u novorozeňat. Detekovali totiž mikroplasty i v takzvané smolce, kterou dítě vylučuje ještě předtím, než začne trávit mateřské mléko.
Možná rizika
Znečištění mikroplasty už zasáhlo v podstatě celou planetu. Plasty se našly v Antarktidě i na Mount Everestu, lidé je ve velkém konzumují spolu s jídlem či vodou a také je vdechují. Jejich účinky na zdraví zatím nejsou prozkoumané, podle vědců je ale třeba je pečlivě sledovat, zejména u dětí.
Podobně zní i závěry studie Světové zdravotnické organizace (WHO) z konce roku 2019, která shrnuje výsledky desítek studií, jež v posledních letech zkoumaly rizika pro lidské zdraví spojená s přítomností mikroplastů v životním prostředí, a zejména v pitné vodě.
Kromě fyzikálního působení mohou mít totiž mikroplasty vlivy chemické. Mohou se v nich totiž nacházet zbytky monomerů, které v materiálu přetrvávají po neúplně proběhlých polymerizačních procesech. Jde o zbytky 1,3-butadienu, etylenoxidu a vinylchloridu, jež se mohou teoreticky uvolňovat do prostředí nebo vody. Obsahují mnohdy také různá aditiva, jako jsou ftalátové změkčovače nebo zpomalovače hoření (polybromované difenyly). Díky své hydrofobní povaze mohou mikroplasty akumulovat na sobě perzistentní organické látky (POPs), jako jsou polychlorované bifenyly, polycyklické aromatické uhlovodíky a organochlorové pesticidy.
Plastové polymery, z nichž vznikají mikroplasty, jsou považovány za materiály s nízkou toxicitou, jsou nerozpustné a obecně nevstupují do interakce s biologickým materiálem, tedy ani ne se zažívacím nebo dýchacím traktem člověka. Částice, které se dostanou do lidského těla s potravinami nebo vodou, jsou v podstatě inertní a lidským tělem projdou. Mikroplasty lidé de fakto požívají po desítky let bez indikací, že to představuje zdravotní riziko, říká studie a dodává, že neexistují žádné spolehlivé informace.
Co se týče chemických látek uvolněných z mikroplastů, ani zde zatím nic nenaznačuje, že by měly představovat zásadní riziko pro lidské zdraví – a to jsou v oblasti zkoumání chemických rizik k dispozici mnohem větší objemy dat než v jiných oblastech.
Anna Soldatova
Foto: Science Photo Library
