Energetická společnost ČEZ odstaví příští rok třetí blok hnědouhelné elektrárny Mělník o výkonu 500 megawattů (MW). Místo něj firma vybuduje paroplynový zdroj. O konci elektrárny Mělník III v roce 2021 informuje Mladá fronta Dnes (MfD). Termín odstavení dalších mělnických bloků bude podle deníku záviset i na tom, jak se vláda postaví k doporučení Uhelné komise ukončit využívání uhlí pro výrobu elektřiny a tepla v roce 2038. Elektrárna Mělník kromě elektrického proudu vyrábí také teplo.
Elektrárnu Mělník III by měla nahradit plynová kotelna s výkonem 140 MW a těsně poté i paroplynový zdroj, který bude dodávat 200 MW. Výstavba je plánována za plného provozu. ČEZ už uzavřel smlouvu na vybudování plynové přípojky na místo budoucí plynové teplárny.
"ČEZ tímto krokem reaguje na strategii přeměny teplárenství vyhlášenou ministerstvem průmyslu letos na podzim," řekl deníku místopředseda představenstva ČEZ Pavel Cyrani. Pro financování přechodu by ČEZ chtěl využít podporu, které pro transformaci teplárenství v září přislíbilo ministerstvo průmyslu a obchodu.
Náklady na výstavbu menšího paroplynového zdroje se budou podle MfD pohybovat v řádu jednotek miliard. Kompletní přeměna lokality Mělník na nízkoemisní si pak vyžádá dalších zhruba 15 až 20 miliard korun.
Elektrárna Mělník v současnosti kromě elektrického proudu vyrábí také teplo, kterým zásobuje Prahu. Na dodávkách tepla pro hlavní město by se nemělo nic měnit ani do budoucna. "Strategickou lokalitu Mělník chceme pro teplárenskou výrobu rozhodně zachovat," řekl Cyrani deníku.
"Nejprve odstavíme dva ze tří hnědouhelných zdrojů, které nahradíme čistšími technologiemi. V horizontu dalších let počítáme s uzavřením i posledního uhelného bloku a kompletní přeměnou na nízkoemisní výrobu, která se bude opírat především o novou paroplynovou elektrárnu," uvedl v tiskové zprávě firmy Cyrani.
ČEZ v ní doplnil, že kromě nových plynových zdrojů počítá v lokalitě provozované společností Energotrans v nejbližší budoucnosti také s výstavbou zařízení na energetické využití odpadů (ZEVO), které by mělo výhledově pokrýt zhruba 12 procent dodávek tepla.
Elektrárna Mělník III byla uvedena do trvalého provozu v roce 1981. Až do zprovoznění nového zdroje v Ledvicích byla největším uhelným blokem v Česku. V letech 1994 až 1998 prošel blok výraznou modernizací s cílem prodloužit jeho životnost a dočkal se odsíření.
ČEZ se v poslední době zbavil už dvou dosluhujících uhelných zdrojů. Letos v červnu uzavřel elektrárnu Prunéřov 1 a na konci roku 2019 nevyužil opci zůstat nadále majitelem hnědouhelné elektrárny Počerady, kterou tak za 2,5 miliardy korun získala firma Vršanská uhelná ze skupiny Sev.en Energy finančníka Pavla Tykače. Původně ji měla převzít až v roce 2024, firmy se dohodly na urychlení prodeje s ohledem na nové emisní normy Evropské unie.
Hnědé uhlí má v současnosti největší podíl na výrobě elektřiny v ČR. Podle dat Energetického regulačního úřadu na ně loni připadalo asi 40 procent výroby, následovaly jaderné elektrárny s podílem zhruba 35 procent. Do 18 let by ale mělo využívání uhlí pro pro výrobu elektřiny a tepla v Česku skončit, doporučila počátkem prosince Uhelná komise, která je poradním orgánem vlády. Právě vláda bude mít v rozhodnutí o ukončení výroby elektřiny z uhlí poslední slovo.*
(ČTK)
Foto: Archiv ČEZ
