Od roku 2003 dotují Pardubice systém nakládání s odpady ze svého rozpočtu. Rozdíl příjmů a výdajů na odpadové hospodářství města se každým rokem zvětšuje. Historická města při řešení odpadového hospodářství většinou narazí na stejný problém: jak zajistit svoz v městských centrech.
Náklady na odpadové hospodářství rostou jak s růstem cen jednotlivých vstupů, tak s rozsahem poskytovaných služeb pro občany vyplývajících z Plánu odpadového hospodářství, tj. navyšováním množství kontejnerů na separovaný odpad. Dále náklady rostou zvyšováním poplatku za ukládání odpadů na skládky. Tento poplatek se zvyšuje každé dva roky o 100 Kč za tunu uloženého odpadu, jak stanovuje zákon o odpadech a jeho příjemcem je obec, v jehož katastru se skládka nachází. V roce 2003 byl schodek příjmů a výdajů na odpadové hospodářství 1,8 mil Kč , v roce 2004 se jednalo o 3 mil. Kč, v roce 2005 to bylo 12 mil. Kč, v roce 2006 dosáhl schodek 13,2 mil. Kč a v letošním roce již vzrostl na částku 22 mil. Kč.
STÁVAJÍCÍ SYSTÉM
Zákon č. 565/1990 Sb., o místních poplatcích v § 10 b) odst. 3 stanovuje maximální výši místního poplatku na 500 Kč na osobu. To je maximální možná částka, kterou mohou obce vybírat od občanů. Skutečnou výši poplatku stanoví obecní vyhláška. Pokud jsou náklady v přepočtu na občany vyšší než je vybíraný poplatek za svoz a likvidaci odpadů, musí obec zvýšené náklady hradit ze svého rozpočtu.
V současné době má město Pardubice vybírá od občanů poplatek ve výši 498 Kč. Výjimkou jsou děti do šesti let a třetí a další dítě v rodině. Poplatníkem je fyzická osoba, která má v obci trvalý pobyt nebo vlastní na území obce budovu sloužící k rekreaci, ve které není hlášena k trvalému pobytu. Správu místního poplatku vykonává obec a místní poplatek je jejím příjmem. Celkové náklady na systém nakládání s odpady v Pardubicích roce 2007 dosáhnou výše 68 mil Kč. Podíl občanů na celkových nákladech je 61,5 %. Zbývající část je hrazena z jiných zdrojů, převážně z rozpočtu města.
Jedinou nevýhodou tohoto systému, a při rostoucích cenách energií, mezd a dalších souvisejících vstupních nákladech velmi podstatná, je omezující limit místního poplatku. Zde by mohl zákonodárce jednoduchou změnou zákona č. 565/1999 Sb. zvýšit limit místního poplatku, např. na 1000 Kč, a nechat na obcích rozhodnutí o výši poplatku.
JAK ZBRZDIT RŮST SCHODKU
Bohužel tomu tak zatím není, a proto město Pardubice začalo uvažovat o změně způsobu platby za komunální odpad, jejímž výsledkem by bylo zbrzdění růstu podílu rozpočtu města na svozu a likvidaci odpadů. Tuto možnost umožňuje zák. č. 185/2001, Sb., o odpadech, který neomezuje výši poplatku Plátcem poplatku je vlastník nemovitosti, kde komunální odpad vzniká.
Poplatníkem je každá fyzická osoba, při jejíž činnosti vzniká komunální odpad (nerozlišují se osoby s trvalým a tzv. "přechodným" pobytem). Plátcem poplatku je vlastník nemovitosti, kde komunální odpad vzniká. Plátce poplatek rozúčtuje na jednotlivé poplatníky. Obec může stanovit výši poplatku obecně závaznou vyhláškou na základě přepokládaných oprávněných nákladů obce vyplývajících z režimu nakládání s komunálním odpadem. Správu poplatku vykonává obec a poplatek je jejím příjmem. Jednou z nevýhod je, že není možné zachovat "osvobození" od placení poplatku jako je u místního poplatku, jak jsou občané Pardubic zvyklí - každý jednotlivý poplatník musí žádat obec o jeho prominutí (§ 55a zákona č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků).
Ing. Jan Kislinger
náměstek primátora,
Statutární město Pardubice
Místní poplatek za svoz a odstranění odpadů v městě Pardubice:
Výhody
- osvědčený a úspěšně fungující, léty prověřený systém (od roku 2001)
- vysoké % úspěšnosti výběru místního poplatku (95,5%)
- občané mohou využívat k odložení komunálního odpadu jakékoli nádoby na teritoriu města
- minimum černých skládek
- využívání jednotné evidence osob s trvalým pobytem
- možnost zavedení úlev od placení místního poplatku
Nevýhody
- omezující limit 500 Kč, stanovený zákonem
- zvyšující se schodek mezi příjmy a výdaji
