Maximální výše poplatků za svoz, třídění či skládkování komunálního odpadu, stanovená zákonem na 500 korun, je pro města nedostačující. Například Pardubice podle ČTK doplácely na odpadové hospodářství v roce 2005 přes 11 milionů korun, v roce 2009 již 26 milionů. V loňském roce se sice dotace díky...
Maximální výše poplatků za svoz, třídění či skládkování komunálního odpadu, stanovená zákonem na 500 korun, je pro města nedostačující. Například Pardubice podle ČTK doplácely na odpadové hospodářství v roce 2005 přes 11 milionů korun, v roce 2009 již 26 milionů. V loňském roce se sice dotace díky celostátnímu systému odběru vysloužilých elektrozařízení a sběru bioodpadu mírně snížila, odhadem asi o půl milionu, přesto město ročně zaplatilo za nakládání s odpadem v přepočtu na obyvatele zhruba 950 korun, což je téměř dvakrát více, než město může získat od občanů. Vyrovnanému rozpočtu za odstraňování odpadů se podle zjištění ČTK blíží Chrudim. V roce 2009 dotovala systém částkou 425 000 korun, vloni 520 000 korun, na jednoho obyvatele tak doplácela asi 22 korun. Od letoška se po několika letech zvýšil místní poplatek z 470 korun na nejvyšší možnou úroveň, přesto bude nutné dále doplácet, neboť částka nepokrývá veškeré náklady, které s odpady město. Ve Svitavách platili lidé vloni platili 480 korun na osobu a město muselo ročně doplácet na člověka asi 96 korun, což představuje pro rozpočet zátěž asi 1,7 milionu korun, v roce 2009 to bylo 1,3 milionu korun. Ve Vysokém Mýtě platí lidé ročně 480 korun na hlavu. "Roční dotace města je asi 3,3 milionu korun, letos se změna nepředpokládá," řekla ČTK Stanislava Jetmarová z odboru životního prostředí. Radnice proto musí na osobu doplácet zhruba 260 korun za rok.
Zákonem stanovený poplatek za nakládání s odpady městům nestačí.
