Otázka, zda v menších obcích budovat čistírny, nebo tam ponechat systém tak jak je, se v poslední době nastoluje velmi často. Vybudování čistírny neznamená jen najít vhodné místo a povolat firmu, která ji postaví. Prvním krokem je vybudování kanalizačních sběračů z dostatečně velkého území s...
Otázka, zda v menších obcích budovat čistírny, nebo tam ponechat systém tak jak je, se v poslední době nastoluje velmi často.
Vybudování čistírny neznamená jen najít vhodné místo a povolat firmu, která ji postaví. Prvním krokem je vybudování kanalizačních sběračů z dostatečně velkého území s příslušným množstvím obyvatel. Jedna věc je připojovat hustě obydlené čtvrti například na okraji města, kde na kilometr kanalizace může být připojeno několik desítek obyvatel. Něco zcela jiného je to v řídce obydlených oblastech. Je-li obec rozptýlena na větším prostoru nebo se skládá z několika částí vzdálených od sebe jeden - dva kilometry, je to na potřebných investicích znát. I v optimálních podmínkách jsou náklady na vybudování kanalizace srovnatelné s náklady na stavbu čistírny. Místní podmínky je leckde mohou vyhnat obzvlášť vysoko, - a připočteme-li, že je třeba vynaložit nemalé úsilí pro získávání peněz a složitě jednat s dodavateli i příslušnými úřady, pak z toho vyplývá, že stavba oddělené kanalizace bývá pro malé obce nejen ekonomicky neschůdná, ale často také administrativně nezvládnutelná.
Navíc by taková výstavba znamenala značnou finanční zátěž pro obyvatele obce. Kromě nákladů na přípojku by bylo nutné platit vedle vodného i stočné. Starosta menší obce nedaleko Berouna uvažuje takto: "Když vodárenské společnosti privatizovaly podniky Vodovodů a kanalizací, často garantovaly například deset let stabilních cen vodného a stočného. Jenže ta doba už se blíží ke konci, a proto lze očekávat, že nás čekají tržní ceny - a ty mohou být vysoké.
Odborníci na odpadní vody říkají, že za určitých podmínek je lepší zůstat u starého systému. Podmínek je však poměrně dost: Žumpy musejí být skutečně nepropustné a bezodtoké, tj. nesmějí mít někde prokopnutý roh nebo vyvedený trativod. Majitelé se o ně musí starat a pravidelně je nechat vyvážet kompetentní firmou, která dodržuje předpisy. A případné nedostatky jímek musí odhalit kontrola stokové sítě s následným postihem.
Při pravidelné kontrole je tento systém vhodnější než špatně provozovaná malá čistírna, která má například potíže s kalovou koncovkou. Taková čistírna bodově zatěžuje životní prostředí a může negativně ovlivnit kvalitu vody ve vodoteči, kam odchází vyčištěná voda.
Starosta říká: "Domy bez vybudované nebo provozuschopné žumpy si musí nechat vybudovat domácí čistírnu. Ostatně u domů v nové zástavbě je to již takřka pravidlem. My jim potom povolujeme připojení výtoku na obecní dešťovou kanalizaci, kterou provozuje obec a poplatky za ni nevybírá. Obec má v tomto smyslu schválen kanalizační řád."
Pokud vše shrneme: Pro malé obce je vybudování čistírny ekonomicky obrovská zátěž, a to i v tehdy, podaří-li se jí získat dotace. Starosta uzavírá: "Myslím, že nepácháme žádné ekologické zvěrstvo, když nebudujeme čistírnu, ale snažíme se o to, aby stávající systém dobře fungoval. Proč budovat splaškovou kanalizaci za osm až devět miliónů korun, pokud to vyřeší problém jen pro nějakých 180 lidí? Obec je sice solventní, ale na větší investice si musíme vzít úvěr, a to už jsou naše náklady a nikdo nám na ně nedá. Proč bychom to dělali, když nás zatím nic nenutí?"
Nakonec ještě dodává: "Budeme sice provádět kontroly kanalizace, ale copak můžeme zaslepit kanalizaci babce, která bydlí za vsí ve starém domečku a žumpu nemá nic moc?"
