Zvýšení podílu biomasy v palivovém mixu je přitom jedním z klíčů k tomu, aby Česko postupně zvýšilo podíl obnovitelných zdrojů energie na 22 procent a splnilo tak svůj závazek. Celkově chce Evropská unie dosáhnout podílu 32 procent do roku 2030. Pro energetické účely se zpracovává dřevo, které po pokácení nemá technologické využití. Typicky jde o větve, shnilé části kmenů stromů a podobně. Odborníci zjistili, že celkový roční disponibilní objem dřevní hmoty pro energetické účely České republiky do roku 2036 činí 13,5 milionu tun s maximálním ročním podílem lesní biomasy 7,6 milionu tun. Pokud by se měl podíl lesní biomasy zvyšovat, ohrozí to nejen udržitelné hospodaření v lesích, ale také to může deformovat trh se dřevem pro technologické zpracování, uvedl vedoucí Ústavu lesnické a dřevařské ekonomiky a politiky Dalibor Šafařík.
V roce 2013 činil v Česku podíl obnovitelných zdrojů energie na celkové hrubé konečné spotřebě energie 13,93 procenta, v roce 2019 se zvýšil na 16,24 procenta při relativně stabilním podílu lesní biomasy v palivovém mixu a celkovém energetickém mixu v letech 2014 až 2017. Podíl lesní biomasy se výrazněji zvýšil až od roku 2018 díky přebytku palivového dříví a těžebního odpadu, když kulminovala kůrovcová těžba. "Toto navýšení je ale pouze přechodné a souvisí s intenzitou těžeb v převážně smrkových porostech. Do budoucna ale, pokud budeme chtít zachovat kvalitu našich lesů, nebude v lesích kde brát," zdůraznil Šafařík. Státu doporučuje zaměřit se na odpady v papírnách, pilách nebo ve stavebnictví, kde zůstává nezpracovaný dřevní odpad. "V duchu cirkulární ekonomiky je v této oblasti určitě další prostor," dodal Šafařík.*
-čtk-
