Zatím nejrozsáhlejší studii o mechanicko-biologické úpravě odpadu (MBÚ) nedávno publikovala prominentní mezinárodní konzultační firma Juniper ve spolupráci s odpadovou společností SITA a průmyslovým sdružením pro šetrné využívání přírodních zdrojů Assurre.
Jako svůj cíl uvádějí autoři studie záměr přinést vyčerpávající přehled stavu využití MBÚ, vyhodnotit možnosti a limity jeho variant a analyzovat udržitelnost tohoto systému pro nakládání s komunálním odpadem.
Studie na 650 stranách podrobně analyzuje a mapuje využívání MBÚ ve světě - zahrnuje ekonomické analýzy využitelnosti výstupních produktů procesu MBÚ (rekultivace, využití jako palivo, výrobu kompostu atd.), zařazen je podrobný přehled legislativy Evropské unie i jednotlivých států, zákonné limity a důsledky aplikace legislativy vztahující se k této oblasti a jednotlivým produktům procesu.
Celý jeden oddíl je věnován podrobnému přehledu realizovaných procesů. Ve studii se říká: "MBÚ není jednoduchý proces, ale soubor možných procesních kroků, které lze kombinovat mnoha různými způsoby. Realizace těchto různých konfigurací má mnoho variant a každá z nich má své výhody a nevýhody. Některé varianty systému nejsou vhodné pro určité projekty, zatímco jiné mohou být naopak velmi vhodné."
Přestože je studie aplikována na poměry Velké Británie (UK), je možné její závěry použít i pro úvahy v našich poměrech, nehledě na to, že struktura odpadového hospodářství u nás a v UK je podobná (např. převaha skládek). Závěr studie je britsky zdrženlivý: "MBÚ má šanci být atraktivní možností, navzdory mnoha závěrům uvedeným ve studii."
UPLATNĚNÍ PRODUKTŮ JE KLÍČOVÁ OTÁZKA
MBÚ zpracovává směsný komunální odpad (po vytřídění některých složek), a to kombinací mechanické a biologické úpravy. Pro realizaci projektu je klíčovým bodem nalezení využití pro konečné produkty procesu. Kritériem je možnost uzavření dlouhodobých smluv, které jsou garancí odběru produktů, a tedy ekonomické udržitelnosti. Značná část studie je proto zaměřena na vyhodnocení praktického uplatnění hlavních zařízení napříč Evropou.
Autoři z této analýzy vyvodili několik závěrů. Produktem technologie MBÚ je nejčastěji kompost, ve studii se však označuje jako "compost-like output (CLO)", tedy "kompostu-podobný produkt". Tento materiál podle studie nenalezne ve Velké Británii využití, a to hned ze dvou důvodů. Za prvé nevyhovuje dobrovolným standardům kvality, které přijal britský průmysl. Za druhé množství kvalitního kompostu ze zahradního (zeleného) odpadu stále roste a bude konkurovat méně atraktivním kompostům ze smíšeného komunálního odpadu, produkovanému některými typy MBÚ. Určité množství CLO se však využívá například pro zlepšování půdy.
Za nejpraktičtější proto autoři považují využití CLO jako denního překryvu na skládkách, neboť "marketinkové riziko, technologické problémy a ekonomické nejistoty spojené s tímto využitím jsou mnohem nižší než u jiných aplikací." Paradoxně však tento způsob jde přímo proti původnímu záměru MBÚ, a to odklonění maxima odpadů ze skládek k jinému využití.
Tam, kde je např. málo aktivních skládek, mohou značné množství těchto materiálů pojmout rekultivace území. Proti tomuto pojetí však existují námitky vzhledem k stabilitě území, resp. nedostatku volných prostor.
Jednou z dalších možností je využití výstupů z MBÚ jako alternativního paliva. Na "kontinentální Evropě" se tento způsob používá podle autorů méně, než se předpokládá, především z důvodu legislativy, která není příliš vstřícná. Rozsáhlejší využití nachází palivo v cementárnách, tato kapacita však stále není dostačující vzhledem ke konkurenci dalších alternativních paliv a omezené kapacitě cementáren.
Studie uvádí, že zřejmě nejzajímavější možností jsou zařízení kombinující postupy MBÚ s produkcí bioplynu. Tržní rizika spojená s využitím produktů takového procesu jsou nižší, ačkoliv technologické riziko samotného procesu je vyšší.
"Pokud UK přijme MBÚ jako primární způsob zpracování zbytkové frakce komunálního odpadu, je podle našeho názoru možné najít odpovídající využití pro všechny jeho produkty. Politický rámec, který ovlivňuje realizovatelnost této technologie, má však dnes významné nejistoty jak v EU, tak na národních úrovních. Dokud to tak zůstane, bude dlouhodobé smluvní zajištění provozu (dodávky, odběry produktů) obtížné. Koncept bio-stabilizace materiálů a jejich odklon ze skládek je propagován nezávislými organizacemi. Tento přístup byl ve zvýšené míře přijat na kontinentu, ale naše analýza naznačuje, že toto řešení je v kontextu UK za současných podmínek ekonomicky nezajímavé," uzavírají autoři.
TECHNOLOGIE S MNOHA VARIANTAMI
Ačkoliv MBÚ nyní přitahuje hodně pozornosti, nejde o novou technologii. Tyto systémy pracují více než deset let zejména v zemích, kde je snaha omezit skládkování nebo spalování odpadů. Ve studii je podrobně zhodnoceno 28 zařízení v osmi různých zemích, což představuje 80 % instalované provozní kapacity. Dvě třetiny z nich jsou v Německu, Itálii a Španělsku.
Provozovaná zařízení mají mnoho variant v závislosti na místních podmínkách a použitých procesech. Proto se také liší jejich investiční a provozní náklady, takže je obtížné určit jedno či dvě "referenční zařízení" .
Autoři tvrdí, že různé ekonomické nástroje, jako jsou poplatky za skládkování, různé daně, obchodovatelná povolení atd., jsou již pro ekonomiku provozu důležitější než provozní náklady MBÚ a jejich důležitost dále vzrůstá.
Dalším důležitým faktorem je, zda výstup ze zařízení MBÚ představuje zdroj příjmů nebo je nutné počítat s náklady na jeho odstranění. Jelikož tyto faktory mají značný a variabilní vliv na ekonomiku konkrétního zařízení, budou se náklady na rozdílné přístupy k MBÚ značně lišit.
Kritici MBÚ říkají, že jde pouze o mezistupeň úpravy, a celkové náklady na řešení zahrnující MBÚ budou vyšší než náklady na jiné postupy. "Ačkoliv se to stává, nemyslíme, že je tomu tak v každém případě," poznamenává studie.
Podmínkou úspěchu je důkladná příprava projektu, která bere v potaz tržní omezení, ekonomické nástroje a místní podmínky projektu.
"Jedním z primárních motivů pro rozvoj MBÚ v posledních deseti letech je snaha nalézt alternativu ke spalování jako cestu k omezení biodegradabilních odpadů posílaných na skládky," pokračuje studie.
"Současné nadšení pro MBÚ je především výsledkem politické touhy omezit potřebu spalování odpadů - bez ohledu na to, že jde o ověřený, bezpečný a ekonomický přístup k maximalizaci zdrojů získaných z odpadů, pokud je kombinována s odpovídající úrovní recyklace."
V tomto kontextu jsou nálezy studie společnosti Juniper zajímavé. Objektivně hledají možnost, jak dosáhnout cílů recyklace a materiálového využití daných legislativou, pokud možno bez výstavby nových spaloven odpadů. Závěry studie shrnují autoři do několika bodů:
MBÚ je důležitou možností v oblasti odpadového hospodářství,
MBÚ může být výdělečná, pokud se podaří prodat výstupní produkty,
investiční náklady se liší projekt od projektu, ale obecně je MBÚ levnější než stavba spalovny,
provozní náklady jsou většinou vyšší než u spalovny (záleží na použitelnosti výstupního materiálu). Ekonomicky nejvýhodnější je přitom výroba bioplynu.
Překlad byl realizován s laskavým svolením společnosti Juniper.
Studii lze v angličtině kompletně stáhnout na www.juniper.co.uk/Publications/downloads.html
Zdroj: Mechanical Biological Treatment: a Guide for Decision Makers - processes, policies and markets, Juniper Consultancy Services/SITA/Assurre, březen 2005.
redakce
