Najít pro módní průmysl vhodné udržitelné materiály, jež doplní a výhledově možná i nahradí materiály tradiční, není jednoduchý úkol. Aktuálně jsou zajímavými pokusy materiály ze vzduchu a skleníkových plynů, z vláken listů ananasu nebo kůže z hub.
„Šetrné hospodaření s přírodními zdroji je možné v módním průmyslu, ale platí to i napříč segmenty, buď cestou efektivnějšího zacházení v rámci stávajících procesů, například formou využívání technologicky pokročilých strojů a řešení, nebo pomocí průlomových objevů, mezi které lze řadit zmíněné využití materiálů nové generace,“ poznamenává Lukáš Rom ze společnosti Kärcher.
Aircarbon patří k materiálům nové generace. Foto: archiv
Příkladem průlomového biomateriálu je aircarbon, který se vyrábí ze vzduchu a skleníkových plynů, jako je například oxid uhličitý nebo metan. Tento materiál vzniká procesem, při kterém mikroorganismy přeměňují skleníkové plyny na polyhydroxybutyrát (PHB) – přírodní polymer, jenž má podobné vlastnosti jako běžné plasty. Hlavní výhodou aircarbonu je jeho uhlíkově negativní výroba, což znamená, že během procesu je ze vzduchu odebráno více skleníkových plynů, než se při výrobě uvolní. Díky svému ekologickému profilu a schopnosti nahradit tradiční plasty se aircarbon stává slibnou alternativou pro udržitelnou výrobu módních produktů i obalových materiálů.
Piñatex se vyrábí z vláken listů ananasové rostliny. Foto: archiv
Zmínit je třeba v této souvislosti také materiál piñatex. Je to inovativní tkanina vytvořená jako ekologická alternativa k tradiční kůži a syntetickým materiálům. Piñatex se vyrábí z vláken listů ananasové rostliny, které by jinak byly zlikvidovány, například spálením. Tímto způsobem výroba nejen snižuje množství odpadu, ale také přináší dodatečný zdroj příjmů pro pěstitele ananasu. Piñatex je ceněn pro svou odolnost, lehkost a prodyšnost, díky čemuž se hojně využívá v módním a nábytkářském průmyslu. Tento materiál je příkladem toho, jak lze odpadní suroviny proměnit v hodnotné produkty s minimálním dopadem na životní prostředí.
V neposlední řadě se módní průmysl zajímá také o mycelium – takzvanou kůži z hub. Jde o vláknitou a hustou buněčnou strukturu, kterou lze využít k vytvoření materiálu, který svou strukturou, odolností a všestranností velmi připomíná tradiční kůži.
„Ve světě módy hledáme udržitelné alternativy k tradičním materiálům. Zejména proto roste zájem o využití živých organismů k výrobě biologicky odbouratelných variant materiálů. A myceliová kůže může být ekologickou alternativou kůže klasické. Tato alternativa nepotřebuje velké plochy půdy, což snižuje tlak na přírodní zdroje a lesy,“ říká Martin Kůs, spoluzakladatel a šéfdesignér české módní značky Vuch.
Na rozdíl od zvířecí kůže, která vyžaduje intenzivní zpracování a vytváří škodlivé odpadní produkty, je pěstování myceliové kůže mnohem šetrnější k životnímu prostředí. „Kožedělný průmysl spotřebovává obrovské množství vody. Výroba kůže totiž zahrnuje několik kroků, které vyžadují značné množství vody například při namáčení, odchlupování, odmašťování, moření a barvení. Tento proces nejenže vodu spotřebovává, ale také ji často znečišťuje chemikáliemi používanými při zpracování,“ dodává Jaroslav Žák ze společnosti BWT, která se specializuje na řešení omezující plýtvání vodou a také její čištění a recyklaci.
/zr/*
Ilustrační foto: Pressroom Aspen
