V České republice jsou vnímány kompostárny jako zařízení na využívání odpadů. V některých státech Evropské unie se toto vnímání výrazně posunuje k zařízení na výrobů kompostů, pěstebních substrátů. Zisk moderních kompostáren je z větší časti vytvářen prodejem výrobků, které mají relativně vysokou přidanou hodnotu.
Největší nevýhodu současného stavu je fakt, že provozovatelé kompostáren považují sami sebe za zpracovatele odpadu, nikoli za producenty kompostu. Pro zlepšení ekonomické bilance kompostáren a zvýšení zájmu spotřebitelů o výrobky z kompostů jsou v některých regionech Německa, Belgie, Dánska a Norska realizovány rozsáhlé marketingové programy.
Cílovou skupinou nejsou zemědělci, ale maloodběratelé, především ženy ve středním věku s vlastní domácností a zahradou. Komposty a především substráty z nich vyrobené konkurují konvenčním substrátům (převážně vyráběným z rašeliny), protože jsou šetrnější k životnímu prostředí, jedná se tedy o produkty se značkou ekologicky šetrný výrobek.
Cílem marketingových plánů není "zbavit se kompostu", ale dodat na trh kvalitní výrobek, který si zákazníci v budoucnu znovu koupí. Proto jsou vyráběny různé komposty (z různých surovin), které slouží na výrobu speciálně určených substrátů (pro pěstování pokojových rostlin, okrasné zahradní mulče nebo výsadbu mladých rostlin).
Producent má vždy snahu vytvořit regionální odbytiště v blízkosti produkce, nejlépe prodávat kompost (respektive z něj vyráběné substráty) prodávat přímo na kompostárnách, čímž se zvyšuje u spotřebitelů povědomí, že se jedná o ekologicky šetrný výrobek. Prodejní část kompostáren funguje jako zahradnické centrum s nabídkou širokého sortimentu doplňkového zboží (květináčů, zahradního nábytku, v některých případech sezónně též prodej vánočních stromků).
Tyto obecné rysy jsou v jednotlivých regionech realizovány odlišným způsobem. Dále uvádíme některé příklady z regionů EU, kde jsou již tyto marketingové programy realizovány.
Flandry (Belgie)
Ve Flandrech koordinuje regionální podporu marketingu s výrobky z kompostů Vlámská kompostárenská organizace (VLACO). Tato organizace má dvě finančně samostatné divize, z nichž jedna se stará o propagaci domácího kompostování a druhá divize má na starosti právě vytváření trhu pro produkty komunálních kompostáren.
VLACO divize marketingu s komposty je financována prostřednictvím tzv. systému zabezpečení kvality (quality assurance systém (QAS). Ve Flandrech je systém založen na dobrovolné dohodě mezi provozovateli kompostáren a organizací VLACO, která zajišťuje kontrolu finálních výrobků i celého procesu a uděluje jednotlivým výrobkům značku kvality (ekoznačku). Provozovatelé platí organizaci VLACO jednorázový registrační poplatek 1239 Ř a 0,37 Ř za každou tunu uváděnou do oběhu. VLACO zabezpečuje provozovatelům kompostáren poradenský servis od výstavby kompostáren až po řešení různých problémů v běžném provozu. Klíčovou úlohou však je propagace používání kompostů a zvyšování povědomí o pozitivním vlivu využívání kompostů na životní prostředí. Velmi důležitou úlohou je také lobbing na vládní i evropské úrovni.
VLACO divize propagace domácího kompostování je dnes financována od obcí, kterým zajišťuje propagační servis. Tento poplatek, který obce platí, je vypočítán z poplatku za jednoho obyvatele obce (0,0248 Ř/rok).
Dánsko
V Dánsku zajišťuje rozvoj trhu s kompostem soukromá společnost Solum s ročním obratem 13 mil Ř. Distribuuje 120 000 tun/rok kompostu na dánský a norský trh. Celá informační kampaň je silně zaměřena na ženy středního věku. Záštitu nad celou kampaní převzala respektovaná dáma Isabella Smith, vydavatelka časopisu pro ženy. Ta je také garantkou značky ekologicky šetrný výrobek (respektive šetrný pěstební substrát) v Dánsku. Většina komerčních substrátů na dánském trhu je založena z 40-90 % na rašelině. Toho do značné míry využívá popisovaná marketingová kampaň a snaží se tedy zákazníkům nabídnout pěstební substráty z obnovitelných surovin - kompostů. Pro zajištění požadovaných vlastností se však stále do některých substrátů přidává zhruba 10 % rašeliny. Produkty z kompostů však mají rozdílné vlastnosti než substráty založené na bázi rašeliny, a proto je nutné výrobky doplňovat také návody, jak je používat.
Návody jsou v rozšířeném podání publikovány v časopisech pro ženy, zahrádkáře a v televizních relacích pro dané cílové skupiny. Jednoduché návody spolu se snadno identifikovatelným a zřetelným obrázkem, který specifikuje použití daného substrátu (pro pokojové rostliny, pro přípravu sadby...), mají značný vliv na prodejnost kompostů a substrátů.
Tyto poznatky byly zjištěny v marketingovém průzkumu, který lze shrnout takto:
Zákazníci si příliš nepamatují značku.
Dobře si pamatují cenu výrobku.
Spotřebitelé činí výběr podle ceny a snadného návodu k použití.
Pro zviditelnění produktů z kompostů jsou vhodné různé postery, které jsou umisťovány na palety v supermarketech.
Německo: kompost u města Würzburg
Zatímco dánský či belgický tržní prostor je relativně malý, v Německu je situace rozdílná. Není jednoduché vytvářet lokálně orientované odbytiště s krátkou dopravní vzdáleností, tak aby environmentální negativa přepravy kompostů na větší vzdálenosti nebyla vyšší než přínosy jejich použití. Řada německých kompostáren spolupracuje na vytvoření společné marketingové strategie a na trh dodávají kvalitativně shodné produkty, které se však snaží prodávat pouze v blízkém okolí.
Je tedy vytvořena jedna značka, která však má své "lokální odrůdy". Značka nese název Floratop s regionálními názvy, jako je například Würzburg Floratop. U kompostáren vznikají jakási prodejní centra, kde si i maloodběratelé mohou pohodlně zakoupit volně ložený kompost. Ke zvýšení pohodlí odběratelů si zákazníci mohou zakoupit či proti záloze půjčit pytle na kompost nebo dokonce půjčit přívěsný vozík. Na kompostárně u města Würzburg jsou komposty prodávány za cenu uvedenou v tabulce.
Prodejní centrum kompostárny Würzburg bylo stavěno se záměrem "zbavit se" produkovaného kompostu. Občanům města Würzburg měl být kompost poskytován zadarmo. Za tímto účelem byla těsně před otevřením centra ve spolupráci s městem realizována informační kampaň s tématickým názvem "Za separování odpadů kompost".
Po otevření centra byl však zájem o kompost tak velký, že se před kompostárnou tvořily dlouhé kolony osobních aut a produkce kompostu nestačila pokrýt poptávku. Pro ustálení nabídky a poptávky se tedy začal kompost prodávat. Přesto má i dnes kompostárna v sezónně problém se zajištěním dostatečného množství kompostu, a proto jej občas nakupuje a dováží od jiných kompostáren a poté rozprodává maloodběratelům.
Zabezpečení kvality kompostů
Vývoj kompostárenství v České republice bude nejspíše sledovat stejný vývoj jaký nastal ve "vyspělých kompostářských státech". V současné době je v ČR důležité připravit jednoznačnou legislativu v tomto odvětví. Dalším krokem "kompostárenské evoluce" v ČR bude pravděpodobně hledání odbytu a časem i konkurenční boj o místo na trhu. Důležitým krokem bude zavedení systému zabezpečení kvality, který by nemusel být jen ryze český, jelikož již nyní vzniká celoevropský systém zabezpečení kvality.
Systém zabezpečení kvality (QAS) má za cíl garantovat kvalitu kompostárenských produktů, všech výrobců (kteří se systému účastní), aby nedocházelo ke zklamání zákazníků. QAS nesupluje státní limity, ale doplňuje je a vytváří standardy pro jednotlivé druhy výrobků vyráběné z kompostů.
Například v Rakousku musí komposty předtím, než dostanou rakouský certifikát QAS, splňovat celou hierarchii požadavků. Na prvním místě jsou to povinné státní (zákonné) limity, které mají zabezpečit, aby při používáním kompostu nedocházelo k ohrožování zdraví lidí ani jiných složek přírody. Doplňkové limity stanovují zásady správné agronomické praxe, omezení používání kompostu v zónách s vyšším rizikem ohrožení podzemních vod atd.
Jako další v pořadí je to systém zabezpečení kvality (QAS), který definuje specifické požadavky na jednotlivé produkty z kompostů, např. obsah rozpustných solí, pH, obsah jednotlivých složek (kompostu, rašeliny, zeminy, kůry), obsah živin a kontrolu procesu kompostování. Na konci celého procesu je výrobek s velkou přidanou hodnotou, který má ekoznačku.
Katedra agrochemie a výživy rostlin České zemědělské univerzity
Výzkumný ústav rostlinné výroby, předseda sdružení CZ Biom
