PFAS se používají k výrobě povrchů, které mají odolávat vlhkosti, mastnotě nebo zašpinění, jako jsou rozšířené materiály Gore-Tex, teflon nebo kosmetické produkty. Když se skrze vodu nebo jídlo dostanou do krevního oběhu, zůstávají v organismu natrvalo a podle expertů mohou způsobovat rakovinu, onemocnění jater, poruchy imunitního systému nebo pokles plodnosti u mužů. Testy nevládních organizací v roce 2021 zjistily, že PFAS se nacházejí i v obalech na jídlo, například v řetězcích McDonald's, KFC nebo Subway.
„Zjednodušeně řečeno jde o relativně krátké řetězce uhlíků, kde je většina, nebo všechny vodíky nahrazeny fluorem. Vazba mezi uhlíkem a fluorem je velice pevná. V přírodě v podstatě neexistuje mechanismus, který by ji rozložil," řekl Deníku Referendum profesor Tomáš Cajthaml z Ústavu pro životní prostředí Karlovy univerzity.
Na interaktivní mapě věčných chemikálií v Evropě je vidět přes 17 000 oblastí kontaminovaných PFAS, výzkumníci je na místě našli ve vzorcích půdy, vody nebo živých organizmů. Za rizikovou hodnotu PFAS se považuje přítomnost vyšší než deset nanogramů na litr, za zdraví škodlivou pak přítomnost vyšší než 100 nanogramů na litr. Míst, kde bylo látek PFAS více než 100 nanogramů na litr, identifikovali novináři 2100.
Le Monde nicméně uvádí, že při práci s daty byl "velice konzervativní" a že v každém z evropských států je potřeba provést důkladnější vzorkování. "Počet 'kontaminovaných' a 'pravděpodobně kontaminovaných' míst na mapě je proto velice podhodnocen," píše deník.
Mapa zobrazuje také 20 chemických továren, které PFAS syntetizují pro použití v mnoha odvětvích, a 232 továren, které PFAS nějakým způsobem využívají, z toho čtyři jsou v Česku.
Deník Referendum uvádí, že v ČR se těmito látkami kromě univerzit zabývá Výzkumný ústav meliorací a ochrany půdy spadající pod ministerstvo zemědělství, který od roku 2013 monitoruje PFAS v kalech z vybraných čistíren odpadních vod. "Problém s kontaminací čistírenských kalů je ten, že třetina se v České republice používá k hnojení zemědělské půdy. Takzvané věčné chemikálie se tak zřejmě dostávají i do potravin," uvádí deník.
Experti na veřejné zdraví uvádějí, že jediný způsob, jak zabránit další kontaminaci životního prostředí, je používání těchto látek zcela zakázat. Regulací se ve Spojených státech, kde vědci v roce 2015 odhadli, že PFAS se nacházely v krvi 97 procent Američanů, začala v roce 2021 zabývat Agentura pro ochranu životního prostředí (EPA). V EU jako první země zakázalo Dánsko používání PFAS v potravinových obalech.
Plošným omezením či zákazem se Evropská unie zabývá. Evropská agentura pro chemické látky (ECHA) před dvěma týdny zveřejnila návrh na omezení až 10 000 typů PFAS. Pokud opatření přijata nebudou, "skončí v příštích 30 letech v životním prostředí asi 4,4 milionu tun těchto látek".
Na projektu Forever Pollution se podílela i další média z celkem 13 evropských zemí a financování získal z neziskových organizací Journalismfund.eu, Investigative Journalism for Europe a Arena for Journalism in Europe. Média také zveřejnila metodologii použitou při výzkumu.*
-čtk-
