Již druhý dotěžený hnědouhelný lom se pozvolna mění v rekreační jezero. Vliv této rekultivace nebyl dosud v České republice komplexně studován. Hydrická rekultivace představuje významný zásah do krajiny, který se projeví ve změně mikroklimatu, ekosystému i v kvalitě ovzduší. Na severu Čech běží již rok projekt, který tyto vlivy zkoumá.
Na projektu, realizovaném za finanční podpory Technologické agentury ČR, se podílejí odborníci z oblasti kvality ovzduší, mikroklimatu a ekologie z institucí VUHU a. s. (Výzkumný ústav pro hnědé uhlí a. s.), ÚFA AV ČR (Ústav fyziky atmosféry AV ČR, v. v. i.) a UJEP (Univerzita J. E. Purkyně v Ústí nad Labem). Výsledky řešení mohou být využity jak organizacemi provádějícími rekultivaci lokalit vytěžených povrchových dolů, tak městy v okolí rekultivací.
ZKOUMANÁ LOKALITA
V severočeské hnědouhelné pánvi byla zatím hydricky rekultivována zbytková jáma lomu Chabařovice. Napouštění zbytkové jámy lomu Most-Ležáky (jezero Most) zatím dokončeno nebylo - do konečného stavu chybí zhruba metr vody. Po napuštění bude mít jezero plochu 311,0 ha, bude tedy větší než Máchovo jezero (296,0 ha) a také několikanásobně hlubší (jezero Most 75,0 m, Máchovo jezero max. 12 m). Jde o největší rekultivaci tohoto druhu v České republice.
O výběru jezera Most pro realizaci projektu rozhodla poměrně velká rozloha hladiny jezera a blízkost stálé meteorologické stanice Kopisty, kde jsou klimatická měření prováděna od roku 1970. Kolem celého jezera je již vybudována zpevněná břehová linie a břehová obvodová komunikace v délce 9815 metrů, na kterou se napojuje síť obslužných příjezdových komunikací.
METODA ŘEŠENÍ
Projekt zkoumá vliv jezera na několik základních oblastí životního prostředí, především na mikroklima, kvalitu ovzduší v blízkém i vzdáleném okolí jezera, na vodní ekosystémy v jezeře, v jeho litorální zóně i na okolních plochách (flóra a fauna), a také se věnuje pedologickému výzkumu zemin v okolí jnového ezera.
Vliv umělého jezera na mikroklima je studován s cílem najít jednoduchý matematický model kvantitativně popisující vliv velké vodní plochy na lokální srážky, teplotu, vlhkost a další meteorologické veličiny. Budou použita a porovnávána data ze dvou profesionálních meteorologických stanic Kopisty a Milešovka, kde jsou klimatická pozorování prováděna od roku 1905. Doplněna byla dvě dočasná stanoviště v blízkosti jezera, a to v areálu společnosti Celio a na letišti. Automatická měřicí stanice byla instalována i na hladinu vodní plochy.
Měření vlivu jezera na kvalitu ovzduší je směrováno na získání souboru dat pro hodnocení trendů vývoje kvality ovzduší v souvislosti s časovými a prostorovými změnami mikroklimatu. Měření je prováděno ve dvou zónách a na jednom referenčním stanovišti. V blízkosti okraje jezera se provádějí pasivní odběry SO2, NO2, BTX, VOC, H2S, NH3, O3 a prašného spadu. Stejné odběry se provádějí ve druhé, vzdálenější zóně, navíc se zde provádí kontinuální měření celkové koncentrace prašného aerosolu TSP a frakce PM10.
EKOLOGICKÝ STAV JEZERA
Při hodnocení nově vznikajícího biotopu jezera (nádrže) Most je nutné postupovat podle rámcové směrnice v oblasti vodní politiky 2000/60/ES, tj. hodnotit ekologický stav a využít prvky biologické kvality. Ekologický stav (velmi dobrý, dobrý a střední) je vyjádřením kvality struktury a funkce vodních ekosystémů. K biologickým ukazatelům patří fytoplankton, makrofyta a fytobentos (bentos, periphyton, nárosty), fauna bezobratlých bentických organismů, fauna ryb.
V rámci hydrobiologického rozboru se sleduje charakter vody (popř. nárostů) na přítoku a ze třinácti míst podél břehové linie. Dále pak jsou prováděny hlubinné odběry vzorků vody z lodi s cílem zachycení vertikální stratifikace nádrže od 0 do 50 metrů. Na místě je Secchiho deskou měřena průhlednost a barva vody, u odebraných vzorků je in situ zjišťována hodnota pH a konduktivita na přítoku vody do nádrže. Kromě klasického kvalitativního a kvantitativního rozboru se doplňují informace o saprobitě.
Na vytipovaných místech v litorální zóně jezera a na okolních plochách probíhá výzkum flóry a vegetace cévnatých rostlin a jejich změn v průběhu trvání projektu. Cílem je především sledování přirozené sukcese. Zoologické sledování je zaměřeno na výskyt a hnízdění ptáků a určení jejich druhů. Z výsledků bude sestavena mapa aktuálního výskytu vybraných botanických a zoologických druhů a vyhodnocen vývoj ekosystému.
Pedologický výzkum zemin oblasti břehové linie a bližšího okolí jezera Most přinese zásadní informace o vhodnosti tohoto prostředí pro faunu a vegetaci. Proto jde o důležitou součást komplexního výzkumu oblasti. Výsledkem bude pedologická mapa území, pedologická charakteristika zjištěných zemin a návrh optimálního využití jednotlivých oblastí.
Řešení projektu bylo zahájeno od prvního ledna 2011 a bude trvat až do konce roku 2014. Cílem jeho řešitelů je vytvořit nejen software pro stanovení vlivu jezera na mikroklima a soubor specializovaných map s odborným obsahem, ale také komplexní metodiku kvantifikace ekologických dopadů hydrické rekultivace hnědouhelných lomů. Výsledky budou využitelné a především aplikovatelné na další hydrické rekultivace hnědouhelných lomů v České republice a případně i v zahraničí.
Výzkum je realizován v rámci projektu výzkumu a vývoje č. TA01020592 " Dopady na mikroklima, kvalitu ovzduší, ekosystémy vody a půdy v rámci hydrické rekultivace hnědouhelných lomů", který je podporován Technologickou agenturou České republiky.
Milena Vágnerová
Jan Brejcha
Michal Řehoř
Výzkumný ústav pro hnědé uhlí a. s., Most
Zbyněk Sokol
Ústav fyziky atmosféry AV ČR, v.v.i, Praha
Martin Neruda
Diana Holcová
Michal Holec
Iva Machová
Ladislava Filipová
Karel Kubát
Jana Říhová Ambrožová
Univerzita J. E. Purkyně v Ústí nad Labem
Zdroj: přednáška prezentovaná na konferenci Těžba a její dopady na životní prostředí 2012 (pořadatel Vodní zdroje - Ekomonitor)
Vzhled zbytkové jámy lomu Most - Ležáky před zahájením napouštění (prosinec 2008) a před dokončením napouštění (březen 2012), www.pku.cz.
Jedna z monitorovacích stanic je přímo ve městě Most.
