Menu
e-shop
Od roku 2024 je ve všech litevských městech povinný sběr potravinového odpadu. Ve Vilniusu se díky tomu každoročně sesbírá přibližně 2700 tun tohoto odpadu, což představuje asi sedm procent z celkového komunálního odpadu metropole. O jeho likvidaci se stará společnost Energesman, která ve svém závodě chová zhruba šest milionů much černých. Tyto mouchy, známé pod latinským názvem Hermetia illucens, jsou v posledních letech považovány za jeden z nejúčinnějších nástrojů pro biologickou recyklaci organických zbytků.
Jedna samička mouchy černé během svého přibližně tři týdny trvajícího života naklade až 500 vajíček. Firma Energesman měsíčně zpracuje více než tři miliony larev, které ve svých prvních dnech života dokážou zkonzumovat přes jedenáct tun potravinového odpadu. Důležité je larvy využít dříve, než se promění v dospělé mouchy. Díky vysokému obsahu bílkovin se larvy pak dají využít jako krmivo pro zvířata nebo jako surovina pro průmyslové produkty. Využití mají široké – například při výrobě barev, lepidel, stínidel na lampy či potahů na nábytek. Trus larev zase slouží jako kvalitní organické hnojivo.
Pro lepší zapojení obyvatel do systému třídění firma Energesman rozdává ve městě oranžové pytle na sběr potravinového odpadu a spustila marketingovou kampaň s influencery, která má podpořit povědomí o třídění. Za tuto službu městu neúčtují žádný poplatek, což zvyšuje motivaci domácností zapojit se do celého procesu.
Podobné projekty se rozvíjejí i v dalších evropských zemích. Španělští vědci například v pilotním projektu testovali využití larev much Hermetia illucens k likvidaci odpadu ze zoologických zahrad a velkochovů. „Larvy much se přirozeně velmi rády nakrmí biologickými zbytky, ale k rozkladu průmyslově produkovaných kalů jich musí být opravdu spousta,“ vysvětlil Santos Rojo, vedoucí výzkumného týmu, pro server ScienceDaily. V rámci experimentu se dvacet milionů larev nepřetržitě živilo hnojem ze zoologické zahrady v Benidromu a dokázaly tak zlikvidovat až devadesát procent organického odpadu. Zbylá desetina byla následně zkompostována. „Původní záměr byl vyvinout efektivní prostředek pro biodegradaci prasečí kejdy, ale náš přístup umožňuje likvidaci organických odpadů rozmanitého původu. Stačí jen zvolit vhodný druh larev,“ dodal Rojo.
Larvy much jsou nejen efektivními rozkladači odpadu, ale jejich využití přináší i další environmentální a ekonomické výhody. Nakrmené larvy lze dále zpracovávat na krmivo pro akvakultury, jako zdroj bionafty, hnojiva či složky biofarmaceutik. Likvidace biologických odpadů pomocí larev se tak podle vědců ukzuje jako mnohem účinnější než ostatní konvenční technologie nebo kompostování.
Významný potenciál tohoto přístupu potvrzuje i rozvoj cirkulární ekonomiky v potravinářském průmyslu. Podle portálu ESG v praxi představuje chov larev mouchy bráněnky na specializovaných farmách udržitelný způsob využití potravinového odpadu a recyklace vedlejších produktů z potravinářské výroby. Tento model umožňuje nejen snížit ekologickou zátěž, ale také vytvářet nové hodnotné produkty, které nacházejí uplatnění v zemědělství či průmyslu.
Přestože se jedná o relativně nový přístup, výsledky z Litvy i Španělska ukazují, že využití larev much v boji proti potravinovému odpadu je nejen efektivní, ale také ekonomicky a environmentálně výhodné. Klíčovým faktorem úspěchu je však zapojení veřejnosti, správné nastavení systému sběru a třídění odpadu a podpora inovací v oblasti biologického zpracování organických zbytků.
Zkušenosti z Vilniusu mohou být inspirací i pro další evropská města, která hledají cesty, jak snížit množství odpadu končícího na skládkách a zároveň podpořit udržitelný rozvoj. Podle výzkumníků tak stačí jen zvolit vhodný druh larev a vytvořit jim správné podmínky. Výsledky jsou překvapivě efektivní a univerzální.*
Anna Soldatova
