Litteringový odpad pod drobnohledem

Littering, neboli volně pohozený odpad, je stále skloňovanějším tématem. Zaměřil se na něj i Brusel. Ze směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/904 o omezení dopadu některých plastových výrobků na životní prostředí (SUP), například pro výrobce plastových výrobků na jedno použití, vyplývá mj. povinnost uhradit obcím náklady vynaložené na úklid odpadu ze zákonem vymezených jednorázových plastových obalů, kterého se osoby zbavují mimo místa určená k jeho odkládání, a náklady na následnou přepravu a zpracování tohoto obalového odpadu. Tato povinnost bude platit od 1. ledna 2023.

Dlouhodobě se touto problematikou zabývá i společnost EKO-KOM, která v ČR zajišťuje fungování systému třídění a recyklace odpadů z obalů. Ve spolupráci s ústeckou Univerzitou Jana Evangelisty Purkyně realizoval EKO-KOM rozsáhlé šetření, které analyzovalo současný stav znečištění území pohozenými odpadky. Tyto výsledky mají přispět k efektivní prevenci litteringového odpadu. Na úklid již vzniklého litteringu pak mají obcím a městům podle požadavků EU přispívat výrobci vybraných jednorázových plastových obalů a dalších specifikovaných výrobků.

Co se týče zmiňované studie, tak klíčové bylo rozsáhlé terénní šetření, které proběhlo od prosince 2020 do listopadu 2021 na 164 lokalitách. Záměrně se jednalo o různé typy území v celé ČR. Účelem studie bylo zmapovat jak výskyt, tak také skladbu litteringového odpadu. Kromě hodnocení z hlediska hmotnosti jednotlivých materiálů, byl sledován littering i z hlediska počtu kusů odpadů z daných materiálů.

Z hlediska hmotnosti tvořil největší podíl odhozeného odpadu sklo (30,4 %), dále plast (27,7 %) a kovy (18,6 %). Cigarety byly zastoupeny zhruba 6,1 %. Z hlediska kusů ale hrály právě cigaretové nedopalky jednoznačný prim (71,6 %), následuje plast (13,6 %) a kovy (4,1 %). Z hlediska objemové skladby má naopak největší zastoupení plast (55,9 %), následuje kov (10,5 %) a sklo (8,7 %). Papír a cigarety tvořily přibližně 7 % objemu.

Tato rozsáhlá studie ukázala, že litteringovým odpadem jsou nejvíce zatíženy zastávky MHD, dále to jsou rekreační vodní plochy a komunikace.

Jednou z částí litteringové studie byl i průzkum veřejného mínění, který zjišťoval postoje obyvatel k litteringovému chování. Jak z něj vyplynulo, příčinou litteringového chování v České republice byly například chybějící odpadkové koše, anonymita prostředí nebo absence vztahu k danému území. Nejčastějším litteringovým odpadem jsou podle respondentů nedopalky od cigaret, obaly od žvýkaček a bonbonů, PET lahve do 1 litru nebo plechovky od energetických nápojů.

Dlouhodobě na problematiku litteringového odpadu upozorňuje v ČR např. iniciativa Ukliďme Česko, která organizuje stejnojmenné dobrovolnické akce po celé republice. Partnersky se na těchto úklidech podílí i již zmíněná společnost EKO-KOM. Ta se ale kromě řešení již vzniklého litteringového odpadu zaměřuje v této oblasti i na prevenci a osvětu na školách, ale také prostřednictvím antilitteringových projektů Čistou přírodou, #bezdopadu, Třídíme v přírodě, Třídíme v pohybu, instalacemi vzdělávacích objektů a výstav ve science centrech, ale i v partnerských ZOO.

V obcích se litteringu dá nejčastěji předcházet především dostatkem vhodně rozmístěných nádob na odpad. A nádoby by pro lidi měly být dobře viditelné. Některé obce sází na fotopasti a kamerový systém, jinde spoléhají na různé formy osvěty.*

Česká asociace oběhového hospodářství