Lídři řady zemí na klimatické konferenci OSN ve skotském Glasgow ohlásili nové dohody, které mají za cíl zastavit odlesňování planety, snížit emise metanu, usnadnit transfer čistých technologií či přispět k ekologické transformaci ocelářství. Britský premiér Boris Johnson je po úvodních dvou dnech klimatického summitu ve skotském Glasgow mírně optimistický pokud jde o pokrok při jednáních o boji proti globálnímu oteplování. Varoval však před falešnou nadějí. Podle českého premiéra Andreje Babiše debata o klimatu nepřinesla nic nového.
Téměř stovka zemí se připojila k plánu snížit emise metanu, který představili americký prezident Joe Biden, předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová a kanadský premiér Justin Trudeau. Podle Bidena se k cílům snížit do roku 2030 úniky metanu do atmosféry o 30 procent oproti roku 2020 zavázaly země, jež dohromady představují přes polovinu veškerých emisí tohoto plynu. Nová regulace, která začne platit pravděpodobně od roku 2023, bude namířena na snížení emisí při těžbě ropy a zemního plynu. Mezi signatáři paktu chybí Čína, Indie či Rusko.
Část státníků se na klimatické konferenci COP26 dále zavázala, že do roku 2030 zvrátí úbytek světových lesů. Ke společnému prohlášení se připojilo přes 100 států včetně Brazílie, Indonésie a Konžské demokratické republiky, na jejichž území se rozkládá většina světových tropických pralesů. V ujednání se země zavázaly poskytnout zhruba 19,2 miliardy dolarů (asi 423 miliard Kč) z veřejných i soukromých zdrojů na ochranu a obnovu lesů, boj s požáry a podporu původních obyvatel. Odborníci nicméně upozorňují, že podobné sliby již řada zemí v minulosti učinila, ale nakonec nesplnila.
Mezi účastníky dohody o ochraně lesů figuruje také Rusko. Jeho prezident Vladimir Putin ve videoprojevu adresovaném delegátům konference hovořil o "nejserióznějších a nejenergičtějších opatřeních" ruských úřadů pro zachování lesů v Ruské federaci. Ekologové upozorňují, že každoročně shoří na Sibiři – a čas od času i v evropské části Ruska – miliony hektarů lesních porostů, přičemž některé požáry v odlehlých oblastech se úřady ani nepokoušejí hasit.
Další z řady představených koalic vytvořených kolem dílčích opatření v boji proti klimatické změně je dohoda o snadnějším sdílení čistých technologií v energetice či dopravě. Mezi signatáři jsou USA, Británie, Indie a Čína, které zavázaly sladit své technologické standardy a koordinovat investice pro potřeby urychlení výroby. Cílem je dosáhnout co nejrychleji "bodu zlomu", kdy budou zelené technologie dostupnější než ty, které využívají fosilní paliva.
Stejná čtveřice států společně s Evropskou unií také uvedla, že bude usilovat o to, aby se ve všech částech světa do roku 2030 zvýšila výroba oceli téměř bez emisí. Ocelářství je jedním z největších zdrojů emisí oxidu uhličitého na světě.
Vlády 28 zemí na summitu ohlásily závazek eliminovat negativního dopady světového obchodu s potravinami, jako jsou palmový olej, sója či kakao, na úbytek lesů.
Generální tajemník NATO Jens Stoltenberg v Glasgow řekl, že armády zemí světa nesmí stát stranou celosvětového boje proti změnám klimatu. Měly by podle jasně stanovených pravidel snižovat obrovské množství emisí skleníkových plynů, které vypouštějí do ovzduší. "V civilním sektoru probíhá energetická revoluce (...) a jde o to udržet krok, být součástí této transformace," dodal s tím, že je nutné "najít způsob, jak sladit potřebu mít ozbrojené síly přátelské vůči životnímu prostředí a současně je mít silné a účinné".
Premiér hostitelské země Johnson po dvou dnech summitu prohlásil, že není pochyb, že jednání přinesla "určitý pokrok", ale "je nutné mít se na pozoru před falešnými nadějemi". Řekl také, že za jeden z dosavadních úspěchů konference považuje to, že 90 procent světové ekonomiky se snaží dosáhnout klimatické neutrality.
Podle Johnsona se nyní začínají rýsovat plány související se závazky ohledně omezování emisí skleníkových plynů, které země učinily na klimatické konferenci v Paříži v roce 2015. Hlavní čínský vyjednavač v otázkách klimatu Sie Čen-chua v této souvislosti uvedl, že v Glasgow lze očekávat celosvětovou dohodu ohledně pravidel trhu s emisemi oxidu uhličitého.
Na konferenci mimo jiné s projevem vystoupila slovenská prezidentka Zuzana Čaputová. Světoví lídři podle ní musí podniknout rozhodné kroky k záchraně naší planety teď nebo nikdy. Dodala, že pokud se nepovede dosáhnout potřebné shody, bude se na příštích klimatických konferencích hovořit již jen o nezvratné zkáze životního prostředí.
Podle českého premiéra Andreje Babiše konference nepřinesla nic nového. Stanoviska jsou stále stejná, apeluje se na všechny státy světa, ne všichni se ale snaží jako Evropa, řekl novinářům předseda vlády před odletem z Glasgow. Opět kritizoval dřívější vyjádření Číny, že množství emisí skleníkových plynů, které země produkuje, dosáhne vrcholu před rokem 2030 a až do roku 2060 je země sníží na "čistou nulu".
-čtk-*
