Dvacátý ročník konference pořádané Teplárenským sdružením mění koncepci i tvář. Nově pod názvem Dny teplárenství a energetiky bude ve dnech 23. až 25. dubna 2014 v Hradci Králové hostit odborníky z Česka, Polska, Německa a Slovenska.
O chystaném programu jsme hovořili s Martinem Hájkem, ředitelem Teplárenského sdružení České republiky.
Proč jste se rozhodli pro změnu koncepce a názvu akce?
Už delší dobu jsme cítili potřebu konferenci inovovat. Měli jsme za to, že jsme se postupně uzavřeli pro úzkou skupinu odborníků z tepláren. Proto jsme se rozhodli rozšířit akci na další obory související s teplárenstvím. Konference bude pro návštěvníky prostorem pro výměnu zkušeností a poznatků jak v tuzemském, tak v středoevropském měřítku.
Hovoříme o českém teplárenství. V jakém stavu jsou dnes tepelné sítě, kterými teplárny dodávají teplo téměř pro 1,5 milionu domácností?
Stav tepelných sítí je v ČR velmi různorodý, máme oblasti se špičkovými parametry, ale také ve velmi špatném stavu. Loni se poprvé a v tomto programovacím období zřejmě také naposled podařilo vypsat větší použitelnou výzvu právě na rekonstrukce tepelných sítí v rámci Operačního programu životní prostředí. Nově by měly být rekonstrukce dálkového vytápění podporovány z operačního programu PIK Ministerstva průmyslu a obchodu, ale programové dokumenty ještě nejsou schválené.
Právě investice jsou pro teplárny zásadní. Kdyby prošly zpřísněné podmínky EK, s jakými náklady musí teplárny počítat?
Požadavky na snížení emisí je samozřejmě možné stupňovat donekonečna. Už dnešní úroveň například požadavků na odsíření je za ekonomickým optimem, i když vezmeme v úvahu externí náklady emisí. Paradoxní je, že imisní limit na oxid siřičitý není dnes v ČR nikde překračován, přesto se stále stupňují požadavky. Odhadujeme, že požadavek na snížení emisního limitu o 35 % oproti již velmi přísné hodnotě ve směrnici o průmyslových emisích by znamenal zdvojnásobení až ztrojnásobení nákladů na odsíření. Je nemožné, aby energetika v EU realizovala takové investice a současně nabízela elektřinu a teplo za ceny srovnatelné se světem. I toto téma bude součástí konference Dny teplárenství a energetiky.
Vnímáte to jako diskriminaci teplárenství a týká se to především nás nebo i jiných států?
Diskriminace teplárenství určitě není pouze problém České republiky, podobné je to na Slovensku i v dalších zemích. Do určité míry bych řekl, že se to týká hlavně východní Evropy, která se na teplárenství dívá jako na fenomén, který tu vždycky byl a není potřeba se mu věnovat. Ukázkově se samozřejmě k teplárenství chovají v Dánsku. Příklad Švédska a Finska ale ukazuje, že teplárenství může velmi dobře fungovat v podmínkách volného trhu bez jakékoli podpory a regulace, pokud se mu neškodí. Sousední Německo se dnes snaží teplárenství masivně podporovat. Málo se ví, že Němci chtějí zvýšit podíl elektřiny vyrobené v kogeneraci na 25 % do roku 2020, a to samozřejmě bez rozvoje teplárenství a tepelných sítí určitě nepůjde.
Čekání na Surovinovou politiku je asi (vzhledem k rozložení politických sil) naivní? Můžou teplárny fungovat i bez toho?
Vláda má v programovém prohlášení napsáno, že zajistí aktualizaci Surovinové politiky. Teplárny určitě mohou fungovat i bez surovinové politiky, ovšem nemohou fungovat bez uhlí. Samotný fakt, že se uhlí vytěží, ovšem ještě neznamená, že se využije v teplárnách. A tady představuje velký problém poslední návrh aktualizace Státní energetické koncepce, který v části věnované teplárenství počítá s tím, že domácí hnědé uhlí bude v drtivé většině určeno pro výrobu elektřiny a teplárny budou přecházet na zemní plyn. Pokud to tak zůstane, tak sebelepší Surovinová politika z našeho pohledu nic neřeší. Důležité je právě zajištění souladu obou dokumentů a pak samozřejmě jejich promítnutí do praxe, konkrétních rozhodnutí a změn legislativy.
Stejně tak i na Plán odpadového hospodářství? Ohrožuje jeho neschválení teplárny?
Neschválení plánu odpadového hospodářství teplárny nijak neohrožuje. Výsledkem je pouze to, že cennou surovinu zahrabáváme na skládkách, místo abychom ji jako všechny civilizované země využili. Co lze rozumně využití materiálově, využijme tímto způsobem, zbytek je potřeba využít energeticky. Energetické využití odpadu by mohlo zmírnit tlak na těžbu domácího uhlí a dovoz paliv do České republiky. Zaleží na vládě a poslancích, jak se rozhodnou. Já osobně věřím, že tentokrát skládková lobby nevyhraje. Tím neříkám, že boj bude snadný a krátký.
Kolik budou české teplárny muset pro splnění podmínek platných od roku 2016 investovat?
V teplárenství odhadujeme nezbytné investice někde mezi 15-20 mld. Kč a firmy si na ně budou muset půjčit, část peněz pomohou pokrýt také dotace z evropských fondů. Tyto investice chápu jako sázku na to, že až dojdou dotační peníze, tak se nakonec nezbytně prosadí fyzikální realita a ekonomické principy.
Teplárenské sdružení ČR pořádá
DNY TEPLÁRENSTVÍ A ENERGETIKY 2014
23.-25. 4. 2014
Kongresové centrum Aldis, Hradec Králové
Výstava techniky a technologií pro dálkové zásobování teplem a chladem, elektroenergetiku, ekologii a využití obnovitelných zdrojů energie.
Více informací na www.tscr.cz
Pozn.: Krátce před touto akcí se koná v Hradci Králové akce pořádaná společností Parexpo s názvem Teplárenské dny 2014, na jejímž pořádání se Teplárenské sdružení ČR nijak nepodílí.
