Letecká doprava podle Mezinárodní rady pro čistou dopravu (ICCT) i údajů Evropské komise (EK) produkuje 2,5 procenta celosvětových emisí CO2. Do této statistiky nejsou zahrnuty vnitrostátní lety včetně soukromých. Podle vědců však letecká doprava zatěžuje životní prostředí i jinými vlivy, například negativně ovlivňují ozónovou vrstvu. Ke globálnímu oteplování podle nich přispívá ještě více, a to konkrétně 3,5 procenta.
Celkově se doprava podílí podle Evropské agentury pro životní prostředí na celosvětových emisích z 25 procent. Z toho 72 procent tvoří silniční doprava, 14 procent lodní doprava, 11 procent letectví. Lodní doprava například produkuje 18 procent celosvětových emisí oxidu dusného.
Letecké společnosti podle Mezinárodního sdružení pro leteckou dopravu (IATA) očekávají, že v letošním roce přepraví po celém světě asi 4,35 miliardy cestujících, což se blíží rekordu 4,54 miliardy cestujících z roku 2019, tedy z doby těsně před začátkem pandemie covidu-19. Očekává se, že do roku 2050 se objem letecké dopravy zdvojnásobí, proto panují obavy, že se emise oxidu uhličitého a dalších škodlivých látek v letecké dopravě budou zvyšovat. Globální letecký průmysl se tak zavázal k uhlíkové neutralitě do roku 2050.
Velká pozornost je tak upřena k tzv. alternativním či udržitelným palivům (SAF). Evropský parlament (EP) loni přijal vyjednávací stanovisko k návrhu nařízení, jehož cílem je snížit uhlíkové emise v letecké dopravě prostřednictvím zvyšování role náhražek za fosilní paliva. Takzvaná udržitelná paliva by podle EP měla k roku 2050 tvořit 85 procent dodávek na unijních letištích. Chystané nařízení by nutilo dodavatele leteckých paliv od roku 2025 začít do svého mixu postupně zahrnovat alternativní pohonné hmoty, jako jsou syntetická paliva či biopaliva, případně i vodík. Nové povinnosti pro dodavatele by vzhledem k vyšším nákladům na paliva vedly podle unijních údajů ke zvýšení cen letenek, a to zhruba o osm procent k roku 2050.
Vodíkový pohon je považován za jednu z nejslibnějších technologií k dosažení uhlíkově neutrálních komerčních letů. Je ale drahý a problematičtější pro skladování na palubě. Rovněž potrvá léta, než se podaří vyvinout letadla a vybudovat pro ně infrastrukturu, jako je například zařízení pro doplňování paliva na letištích. Zatímco elektrický pohon je pro komerční letadla nemyslitelný, přidání elektromotoru poháněného vodíkovým palivovým článkem by mohlo zajistit zpočátku alespoň energii potřebnou pro vzlet a přistání. Evropský výrobce letecké techniky Airbus už oznámil plány na vývoj letadel na vodík, v provozu by mohla být do roku 2035.
Další cestou ke snížení emisí skleníkových plynů - podle agentury AFP jde o snížení až o 34 procent - jsou technologická zlepšení. Ta zahrnují snížení hmotnosti letadel použitím nových kompozitních materiálů a nové modely letadel i motorů.
Největším znečišťovatelem v letecké dopravě jsou soukromá letadla, která jsou v přepočtu na jednoho cestujícího pětkrát až čtrnáctkrát více znečišťující než komerční lety a padesátkrát více než vlaky, vyplývá ze studie neziskové organizace Transport & Environment’s (T&E). Předchozí výzkum této organizace zjistil, že 50 procent všech emisí z letecké dopravy způsobuje cestování jen jednoho procenta světové populace.*
-řtk-