"Zatížení vodou z čističek je nepříjemné nejen v období léta. S vodou, která z čističek vyteče, se do rybníka dostane i spousta nežádoucích látek, například fosfor. Rybníky často slouží jako dočišťovací nádrže," řekl ředitel Rybníkářství Pohořelice Roman Osička. Doplnil, že v rybnících často končí například i látky z hnojiv, která používají zemědělci. "Při prudké bouřce vše steče do rybníka, kvůli půdní erozi pole hůř zadrží vodu," řekl.
Rybníkům a rybám v nich neprospívají ani letní vysoké teploty. "Letos jsme naměřili i teplotu vody 31 stupňů Celsia a se zvyšující se teplotou se rozpouští ve vodě méně kyslíku," řekl ředitel Rybníkářství Hodonín Jiří Janoštík. Aby kyslík doplnili, používají areační zařízení ke vhánění vzduchu do vody. Mezi další opatření patří například snižování krmné dávky. Ryby totiž potřebují k trávení kyslík, pokud je ho málo, trávení je pro ně namáhavé. Nespotřebovaná potrava by taky mohla začít hnít a rybník ještě více odkysličit. Výjimkou není ani snižování počtu ryb v rybníce.
Podle Radovana Koppa z Ústavu zoologie, rybářství, hydrobiologie a včelařství na Mendelově univerzitě by bylo potřeba, aby obce měly oddělené kanalizace na dešťovou a odpadní vodu, aby čističky stihly všechnu vodu vyčistit. Dodal, že rostoucí teplotu vod v rybnících hůř snáší síhovité a lososovité ryby. Výzkumníci z CzechGlobe očekávají, že v budoucnu bude povrchová teploty vody nadále stoupat.
Nejvíc ryb uhynulo za poslední roky v rybníce Nesyt na Břeclavsku. V roce 2018 tam uhynulo kvůli nedostatečnému okysličení vodní plochy až 100 tun ryb. Kvůli úbytku kyslíku uhynuly desítky tun ryb i loni v řece Dyji.*
-čtk-
