Studie nazvaná "Index kvality životního prostředí 2006" (2006 Environmental Performance Index) vypracovali američtí vědci s řadou odborníků z celého světa. Materiál srovnává kvalitu životního prostředí a snahu o trvale udržitelné hospodářství a...
Studie nazvaná "Index kvality životního prostředí 2006" (2006 Environmental Performance Index) vypracovali američtí vědci s řadou odborníků z celého světa. Materiál srovnává kvalitu životního prostředí a snahu o trvale udržitelné hospodářství a využívá k tomu celou řadu parametrů - od čistoty pitné vody, úrovně přízemního ozonu až po udržitelný rybolov nebo emise skleníkových plynů.
Nejlépe je na tom Nový Zéland následovaný pěti státy severní Evropy. Spodní polovinu tabulky obsadily země Afriky a střední a jižní Asie. V poslední dvacítce se spolu ocitly Indie a Pákistán s celkovou úspěšností 41,1 a 47,7 %.
Šestnáct různých kategorií, které nová studie zkoumá, by mělo dobře ukázat úspěšnost investic do životního prostředí i přijatých politických rozhodnutí. Zpráva neobsahuje data z dalších 65 zemí světa, problematická jsou také hodnocení některých kategorií, proto je nutno brát informace s určitou rezervou.
V kategorii zdravého životního prostředí jsou jako kritéria zvoleny kvalita kanalizace, znečištění částicemi olova nebo kvalita ovzduší ve vnitřních prostorech, což je problém především v chudých oblastech světa, kde je běžné vaření na otevřeném ohni. V této kategorii dosáhly všechny bohaté země 100 %, zatímco subsaharské národy se pohybují mezi 32-37 % a Čad a Nigérie byly ohodnoceny dokonce nulou a jedním procentem.
V kategorii energetiky se porovnával poměr národního bohatství s objemem financí vynaložených na energetickou účinnost a snižování emisí skleníkových plynů. První tři místa obsadily země, které jsou ve velmi špatné ekonomické situaci - Uganda, Čad a Myanmar. Nejlépe hodnocený rozvoj obnovitelných zdrojů energie dosáhl podle studie Bhútán, protože američtí vědci se zaměřili především na hydroelektrárny.
