Při uplatnění vytříděné složky odpadu jako druhotné suroviny na trhu je stále důležitějším kritériem kvalita vytřídění. Požadavky "spotřebitelů" druhotných surovin vyplývají z podstaty věci. Pokud se ve vsádce do sklářské pece používá 60 % skleněných střepů, je jejich kvalita pro kvalitu výrobku...
Při uplatnění vytříděné složky odpadu jako druhotné suroviny na trhu je stále důležitějším kritériem kvalita vytřídění.
Požadavky "spotřebitelů" druhotných surovin vyplývají z podstaty věci. Pokud se ve vsádce do sklářské pece používá 60 % skleněných střepů, je jejich kvalita pro kvalitu výrobku rozhodující. U některých skel může podíl recyklovaných střepů dosáhnout až 80 %.
Zpracovatelé skla vytříděného z odpadů jsou nuceni těmto požadavkům vyhovět, případně se snažit mít technologický náskok. Jan Cimburek ml. ze společnosti AMT Příbram, předního recyklátora skla u nás, říká: "Ruční dotřídění už pro požadovanou kvalitu střepu zdaleka nestačí. Sklo je v tomto ohledu specifický materiál. Proto jsme investovali do automatických separátorů na keramiku, porcelán, kamenivo a kovy, které využívají optické senzory. V důsledku toho nám ale narostlo množství odpadů z třídění, které mělo být ukládáno na skládku. Tento problém jsme vyřešili tím, že jsme postavili další technologickou linku, která třídí odpady z třídění."
O znečištění a kvalitě odpadního skla, které je přiváženo na další zpracování do AMT, rozhoduje mnoho faktorů, zejména způsob sběru. Ze zkušeností víme, že nejlepší střep se získá, když je sklo sbíráno do kontejnerů se spodním výsypem typu "zvon" a převáženo volně ložené. Tak lze získat střep v solidní čistotě a nerozbitý. Sklárny požadují, aby v surovině, které odebírají, dosahoval podíl nečistot maximálně 0,02 kg na tunu. Na tuto hodnotu tedy musí být dotříděn. Cimburek ml. pokračuje: "Pro nás by bylo ideální, kdyby znečištění skla, které je přiváženo z městských systémů k dalšímu dotřídění a zpracování, bylo kolem 0,5 kg anorganických nečistot (porcelán, kamenivo a keramika) na tunu. Bohužel realita je 2,5 kilogramu nečistot na tunu materiálu i více. Za takových podmínek lze požadavkům skláren vyhovět jen obtížně. Dotřídění lze dotáhnout na zhruba 99 % účinnosti, ať je vstupní množství nečistot 2,5 kg/t nebo 0,5 kg/t. Když je ve skle nečistot víc, logicky jich tam zůstává víc i po dotřídění, jeho kvalita jako suroviny je nevyhovující a musí se znovu přečistit, což je ekonomicky nerentabilní"
- jhm -
