"Digitální technologie se staly hlavním geopolitickým bojištěm dvou globálních technologických lídrů Číny a Spojených států amerických," řekl Kulhánek. Evropa by se pak podle něj měla stát lídrem v nastavování standardů. Zároveň považuje za důležité zamezit pokusům využít technologie k potlačování základních lidských práv a svobod.
"Zároveň je potřeba lépe usměrňovat velké technologické společnosti v záležitostech, jako jsou soukromí, odpovědnost a dominance na trhu," doplnil ministr. Evropa by pode něj také měla vybudovat a udržovat vztahy s podobně smýšlejícími partnery v oblasti nových technologií. Zmínil zejména Spojené státy a nutnost pěstovat transatlantickou digitální spolupráci.
Kulhánek také připomněl, že Česko se tento měsíc připojilo ke globálnímu partnerství v umělé inteligenci. "Iniciativa spojuje experty z vlád, průmyslu i občanské společnosti k podpoře špičkového výzkumu umělé inteligence," řekl.
Místopředsedkyně Evropské komise Věra Jourová uvedla, že bezpečnostní otázky se opět objevují mezi hlavními zpravodajskými titulky kvůli napjaté situaci na polsko-běloruských hranicích. Do budoucna podle ní budou častým a někdy i hlavním prvkem pokusů o destabilizaci Evropy kybernetické útoky.
Například některé útoky na zdravotnická zařízení, které se nevyhnuly ani České republice, podle ní otestovaly kritickou infrastrukturu. Digitální technologie, jejichž využití zvýšila koronavirová pandemie, musejí mít důvěru občanů. "Robustní ochrana dat je klíčovým prvkem této důvěry," poznamenala Jourová.
Doplnila, že do roku 2027 by Evropská unie mohla až zčtyřnásobit výdaje na kybernetickou bezpečnost a dosáhnout veřejných a soukromých investic 4,5 miliardy eur (zhruba 115 miliard korun).
Tématem Černínského bezpečnostního fóra je letos digitální transformace v Evropě po roce 2020: Adaptace v kyberprostoru. Pořádají jej Ústav mezinárodních vztahů, ministerstvo zahraničí, Severoatlantická aliance (NATO) a Nadace Friedricha Eberta.
-čtk-
