U třinácti krajských koncepcí odpadového hospodářství byla na základě dohodnuté metodiky a pomocí formalizované struktury provedena srovnávací analýza.
Při analýze byla posuzována obsahová a procesní stránka přípravy koncepce, zejména faktory odpadového hospodářství (OH) vybrané pro srovnávací analýzu, charakteristika zájmového území krajů, produkce a nakládání odpadů v kraji, staré zátěže, aktivity soukromého sektoru v systému OH, strategické cíle jednotlivých krajů navržené v koncepcích, pozitivní a negativní charakteristiky krajů relevantní k OH, vybrané cíle pro OH uvedené v krajských koncepcích pro roky 2003-2010 a další.
Srovnávací analýza vycházela důsledně z textů krajských koncepcí hospodaření s odpady, tedy z textů dostupných k 31. 12. 2002. Byla porovnávána analytická, relevantní části z návrhové části koncepce i proces zpracování koncepce (úroveň interakce s krajem). Faktografická data popisující porovnávané faktory OH byla vymezena roky 1999 a 2000, zdroj dat byl pro porovnání odlišen.
Situace kraje, popsaná v koncepci kraje, byla porovnána se situací v ČR. Cíle jednotlivých koncepcí roku 2002 nebyly do studie zahrnuty.
Ve studii byly zohledněny připomínky ke zvolené struktuře studie, které zaslali zpracovatelé koncepcí Ústeckého, Pardubického, Libereckého a Královéhradeckého kraje. U jednotlivých krajů v OH byly porovnávány pouze cíle, formulované jako strategické.
V koncepci každého kraje je v úvodu uveden popis zájmového území, obsahující množství popisných, statistických a demografických dat. Druh a množství dat byly v každé koncepci velmi rozdílné. Tato skutečnost představovala pro vzájemné porovnání koncepcí vážný problém.
Faktory vybrané pro srovnávací analýzu
- Produkce a nakládání s odpady v kraji
Míra podrobnosti a časový rozsah dat, se kterými koncepce pracují, jsou různé. Zdrojem dat je v osmi případech ISO, pět krajů pracuje s vlastními daty (základ ISO s vlastní verifikací). Pět krajů vychází z dat v rozmezí let 1998-2000, dva kraje z dat 1999-2000, jeden kraj z dat za roky 1998-1999 a pět krajů pracuje s daty za rok 2000.
Z analýzy bylo patrné, že porovnání údajů produkce a nakládání s odpady je s použitím dat z koncepcí velmi obtížné a použití pro jiné než krajské úvahy omezené.
- Staré zátěže
Podle studie "Zhodnocení rizikovosti uzavřených skládek na životní prostředí" je v ČR evidováno 2064 skládek (průměrně 28 lokalit na každý okres). Na 720 lokalitách (34,9 %) byl proveden průzkum. Pro 549 skládek (26 %) je zpracován projekt rekultivace.
Koncepce OH identifikovaly celkem 2651 uzavřených skládek ve 13 krajích ČR. Je zřejmé, že skutečný počet uzavřených skládek v jednotlivých lokalitách je v koncepcích zmapován podrobněji.
- Pozitivní a negativní charakteristiky OH kraje
SWOT analýza byla provedena ve všech krajích. Některé z koncepcí však nedokázaly tento nástroj využít procesně a správně. Analýzy zůstaly až na výjimky v úrovni první formulace charakteristik SWOT bez hlubší provázanosti na strategické cíle. Silné a slabé stránky, příležitosti a rizika pro OH ČR, opřené o výroky krajských koncepcí, jsou v pořadí podle četnosti zastoupení uvedeny v rámečku.
- Strategické cíle
Jednotlivé koncepce OH se liší v závaznosti stanovených cílů. Kvantifikované cíle jsou stanoveny pro komunální odpady (12 koncepcí), biologicky rozložitelné odpady (12), obaly (9 formulovaných kvantifikovaných cílů, 4 odkazy na zákon).
Všechny koncepce určují kvantifikované cíle pro množství odpadů určených ke konečnému odstranění.
Nejvíce konkrétních kvantifikovaných cílů definují koncepce krajů Pardubického, Libereckého a Královéhradeckého - 18, dále Plzeňského - 14, pro Olomoucký a Moravskoslezský kraj stanovují koncepce 9 kvantifikovaných cílů, po 7 kvantifikovaných cílech je v koncepcích Jihočeského, Jihomoravského a Středočeského kraje. Kraj Vysočina a Zlín mají tři, Ústecký jeden.
- Programy (včetně variant) k naplnění strategických cílů
Všechny dokumenty pracovaly s variantami řešení cílů a identifikovaly zdroje. Rozdílně byly stanoveny cíle pro komunální odpad a ostatní druhy odpadů. Větší důraz je kladen na zdroje financování pro komunální odpad.
- Porovnání procesu přípravy a zpracování koncepce
Naprostá většina zpracovatelů koncepcí vycházela při zpracování koncepcí ze všech zásadních programových dokumentů ČR i EU.
Mezi hlavními byla zásada udržitelného rozvoje, prevence vzniku odpadů, zásada znečišťovatel platí, environmentálně nejlepší proveditelná metoda (resp. BAT), odpovědnost výrobce. Zásada principu integrovaného řešení OH je deklarována jedenácti koncepcemi, zásada blízkosti a soběstačnosti deseti dokumenty.
Závěry
Všechny koncepce byly zpracovány metodou partnerské účasti širokého spektra odborníků oboru a veřejné správy. Třináct krajských koncepcí zpracovávalo více než 60 expertů v základních týmech a několik desítek externích spolupracovníků v každém kraji. Na přípravě koncepcí se podílelo devět firem. Z krajských koncepcí odpadového hospodářství byl získán referenční soubor dat. V procesu byl aktivně využíván Informačnímu systému o odpadech (ISO).
Koncepce byly ve všech krajích zpracovávány se spoluúčastí všech hlavních dotčených subjektů v systému OH kraje a prošly veřejným projednáváním. Do zpracování byla rovněž zapojena veřejná správa.
Ve většině koncepcí byly navrženy nové funkční závislosti a propojení (regionální inovace) v budoucím systému OH kraje, včetně technických a organizačních opatření a komunikační strategie.
Vzhledem k tomu, že někteří zpracovatelé připravovali Koncepce hospodaření s odpady pro více krajů, byl dán základ rozvoje mezikrajové spolupráce při realizaci koncepcí a přípravě plánů a proběhl přenos zpracovatelského know-how.Vzniklo portfolio projektů pro realizaci strategických cílů, které může sloužit jako aktivní nabídka pro financování rozvoje systému OH v krajích.
PHDr. Věra Havránková
České ekologické manažerské centrum
SWOT analýza krajských koncepcí (pořadí podle četnosti zastoupení)
Silné stránky
Veřejná správa, původci odpadů a oprávněné osoby přistupují k řešení problémů OH aktivně
Provozované skládky jsou zabezpečené a dlouhodobě kapacitní
Občané vnímají a akceptují environmentální principy nakládání s odpady
Na úrovni krajů jsou provozovány převáženě fungující systémy OH
Nová legislativa je plně kompatibilní s legislativou EU
V převážné většině obcí funguje separovaný sběr (EKO-KOM)
Producenti jsou motivováni k minimalizaci odpadů (snížením nákladů)
Mezi subjekty OH jsou sdíleny informace
Slabé stránky
Pomalý rozvoj technického vybavení, nedostatečné kapacity pro některé způsoby využití
Nespolehlivá a neprůkazná evidence odpadů, neverifikované datové soubory
Nízké právní vědomí a vymahatelnost práva¨
Nízké využívání odpadů jako druhotných surovin
Absence cílené ekologické osvěty, nedostatek informací
Časté legislativní změny, nejednotný výklad zákonů
Nedostatek sběrných dvorů a nádob v obcích
Omezené využívání stávajících nástrojů řízení v OH
Cílené využívání nedostatků v zákonech a kriminální jednání
Příležitosti
Vytvoření integrovaných systémů OH v kraji podle evropských standardů, využívající mezikrajovou a mezinárodní spolupráci
Nová právní úprava kompatibilní s EU
Vznik nových technologií a zařízení na využívání a odstraňování odpadu
Rozvoj osvěty
Proaktivní producenti odpadů
Rizika (hrozby)
Nepřipravenost provozovatelů zařízení na využívání a odstraňování odpadů na nové právní prostředí
Pomalý rozvoj služeb a investic v OH
Rizika z nesanovaných starých skládek
Nezákonná a kriminální činnost
Nepřipravenost k využívání zdrojů na podporu OH
Nízká veřejná akceptovatelnost zařízení na využívání a odstraňování odpadů
