Podle ustanovení § 4 odst. 1 zákona č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu a o změně některých zákonů, kraj v samostatné působnosti zajišťuje zpracování a schvaluje Plán rozvoje vodovodů a kanalizací pro své území nebo jeho část.
Plán je koncepční materiál, který je podkladem pro zpracování územně plánovací dokumentace podle zvláštního zákona, pro činnost vodoprávního úřadu, stavebního úřadu a pro činnost obce v samostatné i přenesené působnosti. Zpracované plány všech krajů budou podkladem pro zpracování celorepublikového plánu rozvoje vodovodů a kanalizací.
Ministerstvo zemědělství: Metodika a Financování
Krajské koncepce se připravují za účasti Ministerstva zemědělství, které uspořádalo pro kraje školení a distribuovalo jim také metodické pokyny. V každém kraji vznikla pracovní krajská skupina, která plán připravuje. Členy těchto skupin jsou i pracovníci odboru vodovodů a kanalizací Ministerstva zemědělství.
"Plány všech krajů by měly být jednotné. Metodické pokyny proto stanovují, jak plán zpracovávat, jaké tabulkové přehledy musí obsahovat apod. Náš resort má totiž ze zákona povinnost zpracovat koncepci rozvoje vodovodů a kanalizací na území celého státu, která bude vycházet z jednotlivých krajských koncepcí. Je předpoklad, že bude hotová rok po odevzdání krajských plánů, to znamená v roce 2005," uvedl ředitel odboru vodovodů a kanalizací Ministerstva zemědělství ČR Ing. Aleš Kendík.
Ministerstvo zemědělství se spolupodílí na zpracování plánu každého kraje i finančně, a to zhruba třetinou nákladů. Za celou Českou republiku to je kolem 30 miliónů korun. Příprava koncepcí všech 14 krajů bude stát celkem kolem 100 miliónů korun. Částky se v jednotlivých krajích liší.
Plán rozvoje vodovodů a kanalizací pro území kraje musí být zpracován a schválen nejpozději do 31. prosince 2004 (§ 39 odst. 5 zákona o vodovodech a kanalizacích). Jeho návrh před schválením kraj projednává s obcemi, vlastníky a provozovateli vodovodů a kanalizací v území, jehož se koncepce týká, dále s ministerstvy životního prostředí, zdravotnictví, zemědělství a s příslušnými vodoprávními úřady.
Vypracovaný plán se schvaluje nejdéle na dobu 10 let, tedy do konce roku 2014. Jeho schválení je v kompetenci zastupitelstva kraje, pro předchozím projednání a doporučení radou kraje. Po schválení se tento koncepční materiál stává závazným. Změny takto přijatého plánu jsou možné, ovšem jen po projednání a schválení v zastupitelstvu kraje.
1"I když se krajská koncepce schvaluje s výhledem na deset let, neznamená to, že se do ní nesmí deset let sáhnout. Pokud nějaká změna nastane, lze s ohledem na aktuální situaci úpravu schválit. Plán rozvoje vodovodů a kanalizací pro území kraje však není žádným příslibem finančního příspěvku z jakéhokoliv dotačního titulu. Jeho realizace je závislá na aktivitě jednotlivých investorů, ať už jsou jimi města a obce, nebo soukromé společnosti. Řešení v něm uvedená jsou optimum, a proto v případě jakékoliv dotace bude především zkoumán soulad záměru investora s tímto plánem, neboť by měl také být zárukou optimálních cen pro vodné a stočné," uzavřel Ing. Aleš Kendík.
KRAJ VYSOČINA: VŠE podle harmonogramu
Plán rozvoje vodovodů a kanalizací kraje Vysočina obsahuje koncepci řešení zásobování pitnou vodou, včetně vymezení zdrojů povrchových a podzemních vod uvažovaných pro účely úpravy na pitnou vodu a koncepci odkanalizování a čištění odpadních vod v daném územním celku. Součástí plánu je i zhodnocení současného stavu v této oblasti, bilance potřeby pitné vody a odkanalizování a čištění odpadních vod, plány rozšíření a rekonstrukce stávajících systémů, plán zásobování vodou při vyhlášení krizové situace, ekonomická část s výpočtem nákladů na realizaci, časový rozvrh vlastní realizace.
Dosavadní plány rozvoje vodovodů a kanalizací, které byly vytvořeny po jednotlivých okresech kraje Vysočina, již neodpovídají současným požadavkům. Zatímco v okrese Pelhřimov dosud nebyl plán zpracován, okres Havlíčkův Brod jej má od roku 1997. Rovněž okresy Třebíč, Jihlava a Žďár nad Sázavou jej vypracovaly před deseti lety. Aktualizován byl v roce 2002 pouze plán pro okres Žďár nad Sázavou.
Na základě výběrového řízení je zpracovatelem Plánu rozvoje vodovodů a kanalizacíkraje Vysočina projektová a inženýrská společnost AQUA PROCON, s. r. o., Brno.
Časový harmonogram plnění zpracování plánu je rozdělen takto:
okresy Žďár nad Sázavou, Třebíč a Jihlava - zpracovatel dle smlouvy o dílo předal zpracovaný plán pro tyto okresy letos 31. března,
okresy Pelhřimov a Havlíčkův Brod - plány se zpracovávají - pro jejich odevzdání je stanoven termín konec června,
závěrečné předání kompletního Plánu rozvoje vodovodů a kanalizací pro celý kraj Vysočina je červenec 2004.
Časový harmonogram realizace navrhovaných technických opatření je navržen tak, aby byly splněny závazky ČR vůči EU dle směrnice Rady č. 91/271/EHS týkající se čištění odpadních vod. Navrhovaná opatření by měla zajistit řádné odvádění a čištění městských odpadních vod, zejména z aglomerací s velikostí nad 2000 ekvivalentních obyvatel (EO) v souladu s platnou legislativou ČR a parametrů daných předpisy EU. Výsledkem naplnění směrnice je seznam aglomerací (za celou ČR podle krajů rozdělený do kategorií 2000 až 10 000 EO a nad 10 000 EO) včetně termínu splnění opatření do roku 2010.
Z toho tedy vyplývá, že i v Plánu rozvoje vodovodů a kanalizací jsou uvedeny termíny pro plnění navrhovaných opatření podle velikosti obcí (aglomerací), a to následovně:
v obcích nad 10 000 EO do konce roku 2006,
v obcích od 2000 do 10 000 EO do konce roku 2010
v části obcí od 500 do 2000 EO od roku 2011 do konce roku 2014,
v obcích, městských a místních částech pod 500 EO se nepředpokládá uskutečnění navržených technických opatření v rámci platnosti tohoto plánu, tedy do konce roku 2014.
Návrh Plánu rozvoje vodovodů a kanalizací kraje Vysočina je umístěn na internetových stránkách zpracovatele www.aquaprocon.cz.
Královéhradecký kraj: Granty a dotace
Pro Královéhradecký kraj již v roce 2001 zpracovala firma VIS - Vodohospodářsko-inženýrské služby, s. r. o., se sídlem v krajském městě na základě požadavku Ministerstva zemědělství Regionální plán implementace. Tento dokument konkretizoval potřebu technických opatření v kraji ve smyslu požadavků EU, a to ve vztahu k tehdy teprve předpokládanému vstupu našeho státu mezi její členy. Monitoroval obce nad 2000 EO. V následujícím roce byl vytvořen nový Regionální plán implementace, který řešil již obce od 300 EO.
Další přehodnocování se děje v rámci současného zpracovávání Plánu rozvoje vodovodů a kanalizací Královéhradeckého kraje. Jako jeden z jeho podkladových materiálů třeba slouží Program rozvoje vodovodů a kanalizací okresu Trutnov, který byl zhotoven již v roce 2000.
Veškeré práce na Plánu rozvoje vodovodů a kanalizací probíhají podle dohodnutého harmonogramu prací. Předpokládá se, že jeho konečná verze bude hotová do konce července 2004. Poté ji kraj projedná s příslušnými ministerstvy, ve svých orgánech - výborech, radě a následně v zastupitelstvu. Je více než pravděpodobné, že celý schvalovací proces skončí do 31. prosince 2004, tedy jak požaduje daný zákon.
Připravovaný plán bude současně do jisté míry zohledňovat rekonstrukce vodovodních sítí a objektů. Je to nutné, protože Královéhradecký kraj dosud nemá pro danou oblast speciální plán, jehož realizace by vedla k omezení nárůstů vody nefakturované. Zatím pouze jednotliví vlastníci nebo provozovatelé vodovodů a kanalizací disponují odpovídajícím plánem rekonstrukcí a oprav.
Je třeba zdůraznit, že příslušné orgány kraje se snaží do řešení problémů vodního hospodářství zapojit co nejvíce obce, a to nejen ve vztahu k zákonu č. 274/2001 Sb. , o vodovodech a kanalizacích. Ten totiž obcím přímo zaručuje, aby se mohly podílet na tvorbě Plánu rozvoje vodovodů a kanalizací. Jsou však i jiné způsoby, jak obce na řešení úkolů v dané oblasti zainteresovat. Vedoucí oddělení vodního hospodářství z odboru životního prostředí Krajského úřadu Královéhradeckého kraje Ing. Zdeněk Štorek mezi ně řadí zejména granty.
Granty jsou vypsány pro tuto tematiku:
Projekční příprava drobných vodohospodářských akcí pro obce do 2000 obyvatel (čistíren odpadních vod, zásobování vodou);
Podpora při tvorbě nebo aktualizaci povodňových plánů - pro obce do 2000 obyvatel;
Zajištění systému nakládání s kaly čističek odpadních vod v konkrétních případech (jejich úprava s využitím biologické složky kalů v půdě, kompostování, případně další způsoby využití);
Studie odtokových poměrů (prioritně pro vodní toky v oblastech ohrožených povodněmi);
Projektová dokumentace protipovodňových opatření k územnímu řízení;
Rozšíření hlásné služby z hlediska vzniku povodní - budování měřicích a hlásných míst (srážkoměrů, vodoměrných stanic).
Jsou skutečně určeny především pro obce, nicméně jejich příjemci mohou být i jiné právnické osoby, pokud jejich činnost je úzce spjata s vodním hospodářstvím, například správci vodních toků. A ještě jednu možnost Královéhradecký kraj obcím nabízí: Vytvořil pro ně dotační titul, v jehož rámci přispívá obcím o velikosti do 2000 EO na výstavbu "Drobných vodohospodářských a ekologických akcí - výstavba a rekonstrukce kanalizací a čistíren odpadních vod v majetku obcí do 2000 EO".
Liberecký kraj: Prioritou jsou závazky vůči EU
Plán rozvoje vodovodů a kanalizací Libereckého kraje obsahuje údaje o demografickém vývoji kraje a jednotlivých obcí; analýzu současného stavu zásobování vodou a odkanalizování ve všech obcích a jejich administrativních částech. Dále zahrnuje výpočet potřeby vody a produkce odpadních vod, návrh potřebných rekonstrukcí objektů vodovodů a kanalizací, návrh rozvoje vodovodů a kanalizací s výhledem na 10 let včetně časového harmonogramu a podklady pro nouzové zásobování pitnou vodou. Počítá také s potřebnými investičními a provozními náklady.
"Cílem Plánu rozvoje vodovodů a kanalizací je určit další směr rozvoje infrastruktury vodovodů a kanalizací v našem regionu. Je zpracován s výhledem do roku 2014," uvedl Radim Zika, člen Rady Libereckého kraje.
Další prioritou je v oblasti vodovodů navrhnout rekonstrukci vodovodních sítí a objektů, která povede k omezení nárůstu vody nefakturované při respektování finančních možností vlastníků sítí. Plán také navrhuje výstavbu nových vodovodů v těch obcích, kde je to ze současných podmínek financování reálné. Dále předpokládá takovou kapacitu stávajících a navrhovaných čistíren odpadních vod, aby bylo zajištěno vyčištění veškeré produkce odpadních vod.
Jak upřesnil radní Radim Mika, pro investování je možné počítat s celou škálou zdrojů, zejména s příspěvky z Fondu soudržnosti, dotačními tituly ministerstev zemědělství a životního prostředí, rozpočty měst a obcí, rozpočty vlastníků vodovodů a investicemi privátních subjektů. I přesto ale nebude možné v žádném případě uspokojit všechny potřeby, které na území kraje vzniknou. Stanovené priority jsou proto důležitým rozhodovacím kritériem pro výběr investic, které bude nutné upřednostnit. Podle dohodnutých priorit se proto uskuteční nejprve ty akce, které plní závazky, k nimž se Česká republika přihlásila v rámci přístupových jednání s Evropskou unií.
Plán rozvoje vodovodů a kanalizací se v průběhu dubna projednával se starosty všech obcí Libereckého kraje, vodoprávními úřady obcí s rozšířenou působností, ministerstvy zdravotnictví a životního prostředí. Poté bude materiál předložen k projednání v orgánech kraje. Zastupitelstvo by jej mělo schválit nejpozději do 31. prosince 2004.
(Článek byl zpracován na základě informací z Ministerstva zemědělství a krajů Vysočina, Královéhradecký, Liberecký.)
Metodický pokyn
Zpracování Plánu rozvoje vodovodů a kanalizací se mj. řídí Metodickým pokynem Ministerstva zemědělství ČR č. 10534/2002-6000 ze dne 2. července 2002 pro zpracování Plánu rozvoje vodovodů a kanalizací kraje a Dodatkem č. 1 k metodickému pokynu. Dle tohoto metodického pokynu musí být navržen způsob odkanalizování u každé obce i jejích místních částí včetně způsobu likvidace odpadních vod. Výpočet pořizovacích cen budoucích investic se řídí rovněž tímto metodickým pokynem. Metodický pokyn je k dispozici na adrese: www.mze.cz.
Cíle Plánu rozvoje vodovodů a kanalizací
Zlepšit plánování investičních potřeb.
Naplnit požadavky legislativy, které se týkají čištění odpadních vod.
Zásobovat lokality, kde není kvalitní pitná voda nejoptimálnějším způsobem.
Zaručit optimální ceny pro vodné a stočné.
