Za jeden z největších úspěchů minulého roku považuje Ministerstvo životního prostředí novelu zákona o ovzduší, díky níž budou moci kraje velkým znečišťovatelům přikázat, aby emise prachu omezili. Firmám, které za rok vypustí víc než 30 tun prachových emisí a které leží v lokalitách s nejvíc...
Za jeden z největších úspěchů minulého roku považuje Ministerstvo životního prostředí novelu zákona o ovzduší, díky níž budou moci kraje velkým znečišťovatelům přikázat, aby emise prachu omezili. Firmám, které za rok vypustí víc než 30 tun prachových emisí a které leží v lokalitách s nejvíc znečištěným ovzduším, budou kraje určovat emisní strop. Podniky ho budou muset splnit ve stanovené lhůtě, a snížit tak zátěž obyvatel dané lokality. Norma se týká velkých znečišťovatelů, například v Moravskoslezském kraji se právě tyto firmy podílely na celkových emisích prachových částic v roce 2006 z celé třetiny.
Ministr životního prostředí Martin Bursík už dříve uvedl, že ve správním řízení bude stanoven emisní strop na úrovni maximálně 70 procent průměrných ročních emisí tuhých znečišťujících látek konkrétního zdroje v posledních pěti letech. Znečišťovatel pak bude mít lhůtu sedm let na to, aby se do stanoveného stropu vešel. Pokud se sám rozhodne, že sníží emise až na 50 procent, pak se mu lhůta pro splnění prodlouží až na devět let. Úřad kromě toho může uložit další podmínky provozu nebo zpřísnit ty existující.
Novela zákona o ovzduší, která vychází z nařízení Evropského parlamentu, se týká především fluorovaných skleníkových plynů, takzvaných F-plynů. Jde o využití těchto plynů za účelem recyklace, regenerace či zneškodnění. Od 90. let minulého století se F-plyny používaly jako náhrada freonů, poškozujících ozónovou vrstvu. Dostávají se formou emisí do ovzduší a podílejí se na jeho znečištění. V atmosféře přetrvávají desítky až stovky let. Nepříznivě přispívají ke změně globálního klimatu. Některé z nich jsou více než tisícinásobně škodlivější než oxid uhličitý, uvádí důvodová zpráva k novele zákona.
