Kraje postižené těžbou uhlí nedostanou část výnosu z poplatku z vytěžených nerostů, který si dál budou dělit stát a obce. Sněmovna návrh Senátu odmítla. Opětovně schválila původní verzi novely horního zákona, která těžebním firmám prodlouží lhůtu na shromáždění peněz k zajištění sanací a rekultivací pozemků dotčených těžbou až do poloviny roku 2030. Novelu nyní dostane k podpisu prezident.
Poplatek z těžby bude rozhodnutím dolní komory nadále rozdělen mezi stát a těžbou dotčené obce. U hnědého uhlí nyní získávají obce 33 procent a stát 67 procent poplatku. Podle Senátu měl stát dostávat jen 30 procent a zbývajících 37 procent kraje, které jsou těžbou postiženy. Karlovarský kraj by tím získal do rozpočtu navíc přibližně 45 milionů ročně, Ústecký potom přibližně 180 milionů ročně.
Proti senátní úpravě se postavili jak ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (za ANO), tak ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO). Kritikům vadilo mimo jiné to, že kraje by neměli využití výnosu z poplatků účelově stanoveno.
Prodloužení lhůty, v níž mají těžební firmy shromáždit peníze k zajištění sanací a rekultivací pozemků dotčených těžbou, kritizovali ekologové. Sněmovna ani Senát ale neschválili jejich návrhy zachovat lhůtu pro financování sanace pozemků po těžbě všech druhů uhlí do 30. června 2022 a pro zbytek nerostů do 30. června 2025.
Novela má pomoci státu eliminovat případné budoucí výdaje ze státního rozpočtu na odstraňování následků hornické činnosti a likvidace dolů a lomů v případě nezodpovědného hospodaření těžebních společností. Dokument také ruší pětileté období, po které vláda nemůže svým nařízením měnit sazby úhrad z vydobytých nerostů. Stávající sazby budou platit do konce roku.
(ČTK)*
