Systém kontroly ukládání, třídění a přepravy odpadu není funkční a důsledný. Tvrdí to ve své zprávě zástupkyně ombudsmana Jitka Seitlová.
Nakládání s většinou odpadů, zejména nebezpečných, je podle Jitky Seitlové podřízeno opačnému principu trhu, než je tomu u oběhu výrobků. Vlastník nebo původce odpadu při jeho předání k dalšímu využití či likvidaci musí zaplatit nemalou finanční částku. Proto dochází ke vzniku nelegálních skladů nebo skládek, u nichž se nedbá na bezpečnostní předpisy.
"Evidence a sledování nakládání s odpadem od jeho vzniku po využití nebo likvidaci jsou základními mechanismy prevence nelegálních skladů a černých skládek. Tržní princip prodeje v případě odpadů neplatí, naopak je zcela přirozeným zájmem každého původce zbavit se odpadů jako nákladové položky co nejlevněji," říká zástupkyně ombudsmana. "Z neprovázané evidence pohybu odpadů profitují nezřídka nekalými způsoby překupnické firmy. Dopady současné ekonomické krize doprovázené poklesem zájmu o využití surovin z některých komodit odpadů mohou tyto trendy bohužel ještě posílit."
NEDOSTATKY V EVIDENCI
Těmto stavům může zamezit důsledný a funkční systém monitorování toku odpadů. Podle zjištění Jitky Seitlové není nakládání s odpady stále dostatečně sledováno a je zbytečně administrativně náročné: "Forma evidence přepravy odpadů na sedmi formulářích platí od přijetí první odpadové legislativy před 17 lety. Již tehdy byla považována na zbytečně komplikovanou a jaksi dočasnou k dopracování. Do současnosti není ani provázána s ostatní evidencí nakládání s odpady. Administrativně náročné stohy formulářů hlášení přepravy se hromadí na obecních úřadech, které je často při nejlepší vůli nejsou schopny vyhodnotit. Považuji proto za klíčové nastavení provázané evidence a monitorování pohybu odpadů v reálném čase, tedy zřízení on-line informačního systému o pohybu nebezpečných látek a odpadů."
NEPROVÁZANOST S EVIDENCÍ CHEMICKÝCH LÁTEK
Za rizikovou považuje zástupkyně ochránce práv také otázku nedostatečného provázání evidence chemických látek, léčiv a návykových látek s katalogem odpadů. Jitka Seitlová k tomu říká: "Než se psychotropní látky a léčiva stanou odpadem, je pro ně příslušnými zákony nakázáno velmi přísné zacházení. Evidují se podle jednotlivých balení, hmotnosti, objemu a lékové formy. Ve chvíli, kdy se stávají odpadem, jsou zařazeny souhrnně do několika málo skupin a druhů odpadů ze zdravotnictví a veterinární péče. Sledování psychotropních a omamných látek se tak ztrácí v celkovém množství odpadů léčiv. Při manipulaci s ním pak může docházet k snadné účelové záměně a jejich využívání k nelegálním účelům. Nemusím připomínat, že právě tyto látky bývají ekonomicky atraktivní i v malých množstvích. V nelegálním skladu odpadů v Libčanech byla nalezena léčiva tohoto typu a teprve prodej drog vyrobených z těchto odpadů vedl k odhalení celého skladu."
Česká inspekce životního prostředí, krajské a obecní úřady by měly podle Seitlové velmi úzce spolupracovat a stanovit efektivní systém kontrol nakládání s odpady.
KONTROLY OBJEKTŮ NEPODNIKAJÍCÍCH FYZICKÝCH OSOB
Orgány státní správy se při kontrolách potýkají také s problémy pramenícími ze střetu základních lidských práv a svobod a veřejného práva. V obavě z konfliktu s právem na soukromí dokonce vůbec nevstupují do objektů ve vlastnictví nepodnikající fyzické osoby, které jsou provozovány k podnikání. K těmto zjištěním dospěla zástupkyně ochránce například v kauze nelegálního skladování nebezpečného odpadu v areálu bývalé firmy Vertex v Libčanech. Opakovaně proto upozorňuje, že orgány státní správy mohou při kontrole podle zákona o odpadech vstupovat na cizí pozemky nebo do cizích objektů, jsou-li užívány pro podnikatelskou činnost. Pojem "obydlí", jehož se právo na soukromí týká, nelze mechanicky vztahovat na všechny prostory ve vlastnictví fyzické osoby, ale pouze na ty, kde se daná osoba skutečně zdržuje, kde bydlí apod. Platí to především v případech, kdy fyzická osoba pronajímá objekty jiným podnikatelským subjektům. V případě Libčan orgány státní správy své oprávnění v průběhu kontrol nevyužily, neprováděly kontrolu ve všech objektech areálu, takže nedošlo k včasnému odhalení nepovoleného nakládání s odpady.
Podle Jitky Seitlové dochází také často k situacím, že provozovatelé, jimž bylo vydáno povolení k nakládání s odpady, se tímto povolením vykazují i poté, co jim bylo odebráno pro porušení povinností stanovených zákonem o odpadech. V důsledku toho i nadále přejímají odpady a provozují nepovolené sklady a skládky. Formou obrany proti takovému postupu by mohlo být zveřejnění platnosti povolení, jak k tomu přistoupili například v Jihočeském kraji. Na internetu zveřejňují informace o vydaných a odejmutých souhlasech, takže si každý může ověřit, zda je zařízení k nakládání s odpady provozováno s platným souhlasem.
- jhm -
Pojem "obydlí", jehož se právo na soukromí týká, nelze mechanicky vztahovat na všechny prostory ve vlastnictví fyzické osoby, ale pouze na ty, kde se daná osoba skutečně zdržuje, kde bydlí apod. Platí to především v případech, kdy fyzická osoba pronajímá objekty jiným podnikatelským subjektům.
Zástupkyně veřejného ochrance práv RNDr. Jitka Seitlová považuje systém evidence odpadů za nedostatečný
