Největší setkání odborníků zabývajících se bioodpady, to je každoroční konference Biologicky rozložitelné odpady v Náměšti nad Oslavou.
Letos proběhly (kromě hlavního programu) čtyři specializované workshopy, zaměřené na aktuální otázky. Jejich závěry, které jsou v mnohém zásadní, vám přinášíme ve stručném souhrnu.
WORKSHOP A: PREVENCE VZNIKU BIOODPADU: DOMÁCÍ KOMPOSTOVÁNÍ, KOMUNITNÍ KOMPOSTOVÁNÍ
Workshop se věnoval problematice předcházení vzniku biologicky rozložitelných odpadů a legislativním možnostem stanoveným zákonem č. 185/2001 o odpadech. Moderátorka diskuze: Alžběta Škodová (ZERA).
Závěry:
Upravit a kapacitně omezit zařízení pro prevenci vzniku odpadů, komunitní/obecní kompostárny dimenzovat pouze do max. přijímané kapacity 30 tun odpadu, umožnit obci vybudovat i více než jednu obecní kompostárnu.
Na základě zpracovávaného metodického pokynu dále nastavit další rozdělení kompostáren dle velikosti a jasně definovat podmínky provozu zařízení podle kapacity.
Upozornění na problém v definici pojmu odpad a pojmu původce. Podle stanoviska MŽP platí pro biologicky rozložitelný materiál, že pokud není předán oprávněné osobě nebo na zařízení pro jejich zpracování, nejedná se o odpad. Může být zneužíváno, vznikají ilegální skládky těchto materiálů.
Evidenci je třeba vést pro bioodpady, ne pro rostlinné materiály. Proto zařízení, která zpracovávají více než 30 tun rostlinného materiálu ročně, by měly být v režimu nakládání s odpady.
WORKSHOP B: PROBLEMATIKA ODPADŮ Z KUCHYNÍ A STRAVOVEN
Vzhledem k nutnému propojení požadavků z oblasti nakládání s odpady a vedlejších živočišných produktů jsou pravidla pro úpravu a zpracování poměrně náročná. Jedná se o malá množství odpadu, takže významnou roli hraje logistika svozu zahrnující i použití vhodných nádob. Moderátorka diskuse: Ing. Dagmar Sirotková (CEHO).
Závěry:
Vhodný a ekonomicky přijatelný sběr, svoz a zpracování lze připravit pro velká stravovací zařízení, hotely apod.
Sběr od obyvatelstva se jeví vhodným pouze pro zelenou část kuchyňského odpadu, který se sbírá s dalším zeleným odpadem ze zahrad, ale je nutné dbát na čistotu a kontrolu sebraného bioodpadu.
Zpracování kuchyňského odpadu na kompostárnách je možné, pokud předúprava odpadu i celý technologický proces splňuje požadavky nařízení č. 1069/2009.
Bioplynové stanice se jeví do budoucna jako méně perspektivní pro příjem kuchyňského odpadu.
WORKSHOP C: ZAVÁDĚNÍ SYSTÉMU ODDĚLENÉHO SBĚRU BIOODPADU V OBCI
Blížící se povinnost odděleně sbírat a zpracovávat bioodpad sebou přináší spoustu otázek: Jak zjistit kvalitu a množství bioodpadu v zájmovém regionu? Jaký způsob sběru bioodpadů zvolit? Jakým způsobem je třeba vést informační kampaň a které informační kanály použít? Moderátor diskuze: Ing. Lucie Valentová, PhD (ZERA.
Závěry:
Obce a regiony potřebují doporučující návod pro zavádění odděleného sběru bioodpadu.
Možnost zapojení zemědělců do systému svozu a zpracování bioodpadů v regionu: v důsledku nesprávně nastavených dotačních titulů je u nás tato praxe prakticky nerealizovatelná, ačkoliv v zahraničí funguje dobře.
Rozdílná statistická data týkající se množství a způsobů zpracování odpadu z Českého statistického úřadu a MŽP neumožňují reálné zhodnocení stavu nakládání s bioodpadem v České republice. Nelze tedy sledovat plnění/neplnění cílů skládkovací směrnice.
WORKSHOP D: KATEGORIE KVALITY KOMPOSTU A JEHO VYUŽITÍ PODLE PLATNÝCH PRÁVNÍCH PŘEDPISŮ
Ujasnění některých trvale diskutovaných otázek (vzájemné postavení zákona č. 158/1998 Sb. a vyhlášky č. 341/2008 Sb.), identifikace hlavních bariér pro širší uplatnění kompostů v zemědělství, diskuze na téma omezení versus možnosti. Moderátor diskuse: Ing. Miroslav Florián, PhD, ÚKZÚZ, Brno
Závěry:
Obecný rámec požadavků na dobré hospodaření s půdou je deficitní, mnohé požadavky jsou nastaveny jen formálně a jejich splnění je v podstatě automatické. Stát za poskytované dotace dostává velmi málo, neboť velmi málo požaduje.
Kompostování je poškozováno ekonomickými faktory - nízká cena za uložení BRO na skládku, případné zavádění dotace na "výrobu zelené energie" z BRKO, nesystémové podporování velkých kompostáren.
Vyhláška č. 341/2008 Sb. je složitá, nepřehledná a neselektivní ve vztahu k rizikům - rozděluje zařízení jen podle kapacity, nikoli podle zpracovávaných surovin. Požadavky na četnost a rozsah analýz jsou ekonomicky velmi náročné a často neodůvodněné.
Předpisy trpí zbytečnou tvrdostí - posekaná tráva je považována za odpad, který nelze předat zemědělci k využití.
Kompostáři by se měli více zaměřit na dobrou propagaci kompostů, zvyšovat přidanou hodnotu výrobou substrátů atd. Zásadně chybí efektivní kompostářská reprezentace, která by lobbovala za zájmy oboru.
