Koncepce Ostravského kraje PODTITULEK: První ucelená práce Potřeba zpracovat koncepční práci, jak nakládat s komunálními odpady a s odpady jim podobnými, vznikla v Ostravském kraji již v roce 1998. V té době se vyskytla řada záměrů vybudovat zařízení na zpracování, využívání a zneškodnění odpadů....
Koncepce Ostravského kraje
PODTITULEK: První ucelená práce
Potřeba zpracovat koncepční práci, jak nakládat s komunálními odpady a s odpady jim podobnými, vznikla v Ostravském kraji již v roce 1998. V té době se vyskytla řada záměrů vybudovat zařízení na zpracování, využívání a zneškodnění odpadů.
Tyto záměry byly vzájemně zcela neprovázané, bez podrobných znalostí stávajícího odpadového hospodářství a s mlhavou představou o budoucí legislativě v oblasti odpadového hospodářství.
Radou Sdružení pro obnovu a rozvoj severní Moravy a Slezska bylo rozhodnuto o zpracování koncepce uvedené práce s tím, že o spolupráci byla požádána okresní města Ostravského kraje, některá větší města a vybrané podniky. Prakticky všechna oslovená města vyjádřila podporu a zájem spolupracovat a podílet se na financování. Koncepční práce dostala název "Studie optimalizace nakládání s komunálními odpady a odpady jim podobnými v Ostravském kraji" a zpracovatelem této studie je ostravská firma FITE, a. s.
Provedení
Z praktických důvodů byla studie rozdělena do dvou etap. První etapa měla především analytický charakter. Byl popsán výskyt odpadů co do množství a struktury, způsob nakládání s nimi a stávající míra separace využitelných složek. Vzhledem k tomu, že množství odpadů vykazovaných okresními úřady se jevilo jako nepravděpodobné, byl zvolen způsob zjišťování množství komunálních odpadů (KO) z evidence obecních a městských úřadů a takto zjištěné údaje byly porovnány s počtem vyprázdněných svozových nádob a jejich objemů za rok 1998.
Z celkového počtu 1283 tisíc obyvatel Ostravského kraje bylo tímto způsobem zjišťováno asi 900 tis. obyvatel. Obdobným způsobem byl zjišťován odpad podobný odpadu komunálnímu (OP) z živností, úřadů, škol a podobně. Tato skupina odpadů byla přesně popsána u původců, kteří jsou zapojení do systému svozu měst a obcí. Poněkud složitější situace je u původců, kteří nejsou zapojeni do obecních systémů, kde množství vzniklých odpadů bylo upřesněno kvalifikovaným odhadem.
Součástí první etapy bylo určení právního prostředí, které vycházelo z požadavků Evropské unie, popis zkušeností z nakládání s odpady z vybraných zemí EU, z Francie, SRN, Švédska a Dánska.
Byly popsány možné způsoby využívání odpadů, navrženy orientační alternativy možných koncepčních řešení a osnova druhé etapy. První etapa byla dokončena v roce 1999 a podrobena oponentuře zadavatelů. Vznesené připomínky byly zapracovány ve druhé etapě.
Druhá etapa byla zpracována podle odsouhlasené osnovy a má návrhový charakter. Vzhledem k tomu, že byla zpracována v roce 2000, tedy v období tvorby nového zákona o odpadech a v době příprav podkladů pro zpracování "Krajských koncepcí nakládání s odpady", musely být některé limitující podmínky, podstatné pro zpracování této koncepční práce, stanoveny pouze modelově s působností pro Ostravský kraj.
Odpady
Jednalo se zejména o určení množství vzniklých biologicky rozložitelných odpadů obsažených v analyzované skupině odpadů v roce 1995 a o způsob dosažení poklesu biologicky rozložitelných odpadů (BRO) ukládaných na skládky v daných časových horizontech.
Jelikož údaj množství vzniklého BRO nebyl v roce 1995 samostatně evidován, byl odvozen od zjištěného množství odpadů v roce 1998 a pomocí známého údaje o ročním nárůstu odpadů byl vypočten.
Od vypočteného údaje vzniklých biologicky rozložitelných odpadů v roce 1995 bylo stanoveno maximální množství biologicky rozložitelných odpadů, které bude možno uložit na skládky v roce 2006, 2009 a 2016 a tomu odpovídající množství směsných odpadů uložených na skládky pro celý kraj.
Z údajů o produkci a složení odpadů v roce 1998 byla stanovena prognóza vývoje odpadů po jednotlivých komoditách a míry separace v časových horizontech let 2006, 2009 a 2016.
Z těchto údajů pak bylo stanoveno maximální množství směsného odpadu, který je možno ještě ukládat na skládky a minimální množství směsného KO a OP, které je nutno odstranit jinak než skládkováním, čemuž odpovídají kapacity zařízení na energetické využití odpadů (tab. 2).
Navržení systému
Součástí koncepční práce je podrobný popis navrženého systému nakládání s příslušnou skupinou odpadů, který se opírá o stávající technické a organizační zázemí.
Základem navrženého systému je separace vybraných složek přímo u obyvatel (sklo, papír a plasty), systém sběrných dvorů (stálých, mobilních a semimobilních), systém sběru objemných odpadů, bioodpadu ze zeleně a jeho následné kompostování. Zbytkový směsný odpad pak z vybrané části kraje s ohledem na množství spalitelných odpadů a dovozové vzdálenosti bude svážen k energetickému využití. Zbývající směsný odpad, který není vhodný k energetickému využití, případně jsou neúměrné dovozové vzdálenosti, bude v mezích povoleného množství ukládán na skládky. Z vypočtených údajů byly stanoveny orientační životnosti stávajících skládek bez jejich dalšího rozšiřování.
Nedílnou součástí navrženého systému jsou dotřiďovací linky, překládací stanice a kompostárny. U všech těchto stávajících kapacit byl navržen způsob jejich začlenění do systému, případné rekonstrukce a zvýšení kapacity a byla navržena výstavba nových zařízení pro doplnění celé sítě.
Novým prvkem v celém systému jsou navržené energetické zdroje využívající komunální odpady a odpady jim podobné jako palivo. Palivo navržených zdrojů je v návrhu doplněno o využívání biopaliva, které by mohlo být pěstováno v rámci využití zemědělského půdního fondu, případně v rámci využívání rekultivovaných ploch po důlní činnosti. Využívání biopaliv je v souladu se státní politikou životního prostředí a energetickou politikou ČR.
Energetické využití
Součástí řešení je i výroba náhradního paliva pro cementárny, jehož základem jsou především materiálově nevyužitelné hořlavé zbytky z dotřídění plastů a papíru. Cílově se očekává výroba až 20 kt ročně.
Jako značný problém se jeví začlenění nových energetických zdrojů do stávajících energetických sítí Ostravského kraje. Vzhledem k tomu, že v kraji je relativní nadbytek tepelné energie, je nezbytné, aby nové zdroje pracovaly v kogeneračním režimu, tedy i s výrobou elektrické energie a plným využitím tepelné energie. V současné době se řeší možné uplatnění tepla a začlenění zdrojů do energetických systémů tak, aby mohly být provozovány jako jejich nedílná součást v základním (celoročním) provozním režimu.
Jelikož palivem v těchto zdrojích budou odpady a cíleně pěstovaná biopaliva, případně i další vhodné odpadní hmoty, byly tyto zdroje nazvány "multifunkčními".
Pro značnou složitost energetického řešení byly zatím navrženy tři energetické zdroje, dva menší o kapacitě 40 kt odpadů za rok a jeden větší o kapacitě 100 kt za rok. Lokalizace těchto zdrojů není ale konečná. Součástí zpracování "Koncepce nakládání s odpady v Ostravském kraji" v roce 2001 bude i energetická studie možnosti začlenění nových zdrojů do stávajících energetických systémů, případně vybudování nového tepelného systému. Součástí tohoto řešení bude rovněž možnost pěstování a využívání biopaliv současně s energetickým využíváním odpadů.
Matematický model
Nedílnou součástí řešení je logistika svozu a přepravy odpadů a ekonomická část, ve které jsou vypočteny základní ekonomické a finanční parametry energetických zdrojů. Logistika svozu a způsob nakládání s odpady byly promítnuty do univerzálního matematického modelu.
Pro usnadnění ekonomických výpočtů byl celý kraj rozdělen na fiktivní svozové oblasti, bez návaznosti na působnost konkrétních svozových firem, které mají vlastní infrastrukturu s výjimkou energetických zdrojů. Výpočty jsou provedeny v jednotlivých fiktivních svozových oblastech a součtově pak za celý kraj.
Pro veškeré používané výpočty byly zpracovány jednoúčelové počítačové programy na bázi SW-EXCEL. Jedná se především o výpočet vývoje množství a struktury odpadů a míru separace ve stanovených časových horizontech, včetně výpočtu maximálního množství odpadů uložených na skládky a určení množství směsných odpadů, které bude nutno využít nebo odstranit jinak než skládkováním.
Rozsáhlý program byl sestaven pro matematický model nakládání s uvedenými odpady, který vychází z množství a struktury odpadů v daném čase a je schopen při zadaném způsobu separace, třídění, svozu, využívání a odstraňování odpadů a zadání základních cenových údajů, počítat ekonomickou náročnost a ceny za odvoz odpadů od občanů.
Jednotlivé programy jsou vzájemně propojeny a umožňují velmi snadnou změnu vstupních parametrů s okamžitým propočtem všech výstupních parametrů.
Programové vybavení rovněž umožňuje rozdělení kraje i na konkrétní svozové oblasti s tím, že výsledky z těchto oblastí se promítnou do sestavy za celý kraj.
Samostatným programem pak byla řešena ekonomika navržených energetických zdrojů na úrovni vyhodnocení podnikatelského záměru, odhadu ekonomických výsledků a odhadu cash-flow a dluhové služby za dobu až 15 let.
Popisované programy byly v praxi ověřeny a výsledky jsou uvedeny ve studii. Pro zatímní využívání těchto produktů je nezbytná profesionální úprava vstupních a výstupních údajů, která bude provedena počátkem tohoto roku.
Komunikace
Studie se rovněž zabývá problémem cílené komunikace s občany a jejich ekologickou výchovou v oblasti odpadového hospodářství. Byl navržen víceúrovňový komunikační a vzdělávací systém, kdy pro každou úroveň byl stanoven cíl, partneři a okruhy témat.
Byly zvoleny tří úrovně, a to celostátní s dopadem na všechny občany ČR, krajská úroveň s dopadem na obyvatele kraje a úroveň měst, obcí a městských obvodů.
Při jednáních řídícího týmu byly zvažovány různé varianty, z nichž bylo vybráno celkem šest, které byly analyzovány a hodnoceny. Jako jediná reálná se nakonec ukázala varianta, která je ve studii podrobně rozpracována, jelikož splňuje veškeré ekologické požadavky a je cenově přijatelná.
Celkové investiční náklady, které jsou rozvrženy do období do roku 2009, představují asi 2857 mil. Kč.
Problémy
V závěru studie jsou uvedena možná rizika navrženého řešení a způsob jejich eliminace. Jako největší problém se jeví stanovit mechanizmy a metodu, jak docílit poklesu BRO ukládaného na skládky. Autoři navrhují vycházet z množství BRO vzniklého v roce 1995 za celou ČR, a tento přepočíst přes počet obyvatel na jednotlivé kraje, které by byly zodpovědné za dodržení stanovených limitů v jednotlivých časových horizontech.
Vlastní pokles v kraji by pak byl zabezpečen krajským zákonem nebo vyhláškou, která by přesně určovala toky odpadů k energetickému využití a ukládání na skládky při stanovené míře separace. Vyrovnávání rozdílných nákladů za energetické využití a skládkování by se provádělo tzv. vyrovnávacím poplatkem, jehož příjemcem by byl kraj, který by zároveň z těchto finančních zdrojů podporoval energetické využívání odpadů. Za vlastní svoz a separaci by nadále byly odpovědny obce.
Jistým problémem je skupina původců odpadů podobných, u které navrhujeme jejich povinné zapojení do obecního systému nakládání s KO a OP.
Pro přechodné období, tj. období docílení stavu roku 2016, navrhujeme vyřešit možnost obchodování s limity BRO ukládaného na skládky mezi jednotlivými kraji. Tento způsob by mohl zefektivnit celý systém. Některé kraje by měly potom výrazně nižší podíl energeticky využívaných odpadů a vyšší podíl skládkovaných odpadů s tím, že z "prodeje limitu" by byl dotován kraj, kde dochází k vyššímu energetickému využívání.
Jako stěžejní problém vidí autoři studie plné využití vyrobené energie, jelikož má rozhodující vliv na ekonomiku celého systému.
Přestože zpracovaná studie vychází z některých vstupních údajů, které byly stanoveny modelově pro Ostravský kraj, jednoznačně naznačuje budoucí trendy nakládání s KO a OP nejen v Ostravském kraji, ale i v celé ČR. Vytváří se tak základní možnost k diskusi k navrženému systému, která bude vyhodnocena a závěry budou využity ke zpracování konkrétní "Koncepce nakládání s odpady v Ostravském kraji". Ta má být zpracována v roce 2001 při zohlednění konkrétně stanovených podmínek pro pokles BRO stanovených MŽP ČR. Na tomto základě bude zpracován a schválen plán odpadového hospodářství.
Pavel Bartoš,
předseda představenstva a generální ředitel FITE, a. s.
Tab. 1 Vývoj míry separace v Ostravském kraji v létech 1998-2016
1998 2001 2006 2009 2016
kt % kt % kt % kt % kt %
papír 18,58 21 22,29 23 36,39 29 49,41 37 58,18 47
sklo 3,25 14 3,74 16 4,43 17 6,00 24 8,55 34
plasty 1,10 3 1,67 4 5,81 10 12,91 20 22,94 35
textil 0,00 0 0,00 0 0,58 4 0,97 7 1,67 12
kovy 0,48 4 0,69 5 2,32 14 2,87 16 4,30 23
BRO 21,34 20 24,41 22 30,22 24 35,77 26 38,17 28
zbytek 0,00 0 0,00 0 0,00 0 0,00 0 0,00 0
celkem 44,74 13 52,80 14 79,74 19 107,93 25 133,82 31
Tab. 2 Nakládání se směsným zbytkem KO a OP po separaci v Ostravském kraji
ref. r. 1995 2006 2009 2016
Množství BRO vzniklého v ref. roce kt 185
Zbytek po separaci kt 337 329 292
BRO ve zbytku po separaci kt 191 189 170
Předepsaný pokles BRO oproti ref. roku % na 75 % na 50 % na 35 %
Max. množství BRO uloženého na skládky kt 139 93 65
Max. množství směsného zbytku po
separaci uloženého na skládkách kt 245 161 111
Nutno odstranit nebo využít směsný zbytek
po separaci jinak než skládkováním kt 92 168 180
