V souvislosti s kompostováním bioodpadů hovoří zákon o odpadech o "malém zařízení" a "komunitním kompostování". Ve výkladu obou pojmů přetrvávají určité nejasnosti, které bychom chtěli tímto článkem objasnit.
Zákon o odpadech stanoví, že malá zařízení jsou zařízení na využití vybraných biologicky rozložitelných odpadů, provozovaná na základě kladného vyjádření obecního úřadu obce s rozšířenou působností. Malé zařízení zpracovává využitelné biologicky rozložitelné odpady pro jednu zakládku v množství nepřekračující 10 tun těchto odpadů, roční množství biooodpadů zpracovávaných malým zařízením nesmí přesáhnout 150 tun. V malém zařízení mohou být zpracovány pouze materiály rostlinného původu, definované v seznamu B přílohy č. 1 vyhlášky č. 341/2008 Sb., o podrobnostech nakládání s BRO a další suroviny či odpady rostlinného původu nebo materiály, které prokazatelně zlepšují kvalitu procesu kompostování a kvalitu výsledného kompostu (nekontaminovaná zemina, přípravky k úpravě pH apod.).
SYSTÉM KOMUNITNÍHO KOMPOSTOVÁNÍ
Obec může ve své samostatné působnosti, jako opatření pro předcházení vzniku odpadů, stanovit obecně závaznou vyhláškou obce systém komunitního kompostování a způsob využití zeleného kompostu k údržbě a obnově veřejné zeleně na území obce dle § 10a zákona o odpadech. Komunitní kompostování je systém sběru a shromažďování rostlinných zbytků z údržby zeleně a zahrad na území obce, jejich úprava a následné zpracování na zelený kompost. Jedná se o způsob předcházení vzniku odpadů, při kterém není nutné vést evidenci použitých materiálů. Zařízení se nezřizuje ve smyslu zákona o odpadech a není proto zařízením pro nakládání s odpady ve smyslu § 14. Povinnosti vyplývající ze zákona o odpadech se tedy na tato zařízení nevztahují. Tímto způsobem lze zpracovat pouze rostlinné zbytky z údržby zeleně a zahrad na území obce. Produktem komunitního kompostování je výhradně zelený kompost, který může být využit k údržbě a obnově veřejné zeleně obce. Jiné využití zeleného kompostu je možné pouze za splnění podmínek stanovených zvláštními právními předpisy (zákona o hnojivech). Především je nutné provést registraci u ÚKZÚZ (Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský) a splnit všechny požadavky, které ze zákona o hnojivech a jeho prováděcích právních předpisů vyplývají. Systém komunitního kompostování probíhá delší dobu úspěšně např. v Hradci Králové.
AKTIVITA ZÁJMOVÉ SKUPINY
Komunitní kompostování v běžném slova smyslu je chápáno trochu jinak, než jak je definováno zákonem o odpadech. Lidé ho vnímají spíše jako aktivitu určité zájmové skupiny, která společnými silami provozuje malou kompostárnu za účelem opětného využití rozličných biologicky rozložitelných materiálů. Tuto komunitu mohou tvořit občané městské části, žáci školy, členové zahrádkářského svazu či členové občanského sdružení založeného s cílem kompostovat a využívat "bioodpady" v daném místě. Komunitní kompostárna ovšem není místem bez údržby a kontroly. Její údržbu zajišťuje pověřený obyvatel ulice, který musí mít pro danou věc patřičný entusiasmus. Důležitá je také osvěta obyvatel, aby každý věděl, co je možné do kompostu dávat a kam. Tento způsob komunitního kompostování probíhá úspěšně na několika místech České republiky (sídliště Praha-Řepy, Chrudim apod.).
Ing. Alžběta Pokorná
Odbor odpadů, Ministerstvo životního prostředí
