Odpady končící v moři výrazně proměňují život vodních živočichů, většinou se smutnou definitivou. Přesto lze narazit na kontroverzní případy, kdy zamoření ekosystému odpadky vede ke zvýhodnění druhů, které jsou schopny se přizpůsobit jinak katastrofickým změnám. Ze vzniku "plastové" pacifické...
Odpady končící v moři výrazně proměňují život vodních živočichů, většinou se smutnou definitivou.
Přesto lze narazit na kontroverzní případy, kdy zamoření ekosystému odpadky vede ke zvýhodnění druhů, které jsou schopny se přizpůsobit jinak katastrofickým změnám. Ze vzniku "plastové" pacifické odpadkové bariéry těží slanomilná verze našich rybničních vodoměrek, hmyz Halobates sericeus.
Příboj podél západního pobřeží Severní Ameriky každodenně splachuje tuny plastových odpadků. Ostrohranný štěrkopísek a slaná voda omílají tuto umělohmotnou směs PET lahví, kelímků, hadic, oblečení a elektroniky, až vznikne podivná slaná polévka s dobře patrnou příměsí zhruba půlcentimetrových plíšků plastů. Proudění odnáší tyto částice kus od pobřeží, kde už po desetiletí vzniká ona výše zmíněná "Velká odpadková bariéra", tvořená na hladině Tichého oceánu plovoucími kousky.
Původně několikakilometrový shluk jemných částic se od sedmdesátých let minulého století, kdy byl poprvé evidován, zvětšil více než stokrát. Likvidační účinek na život v moři je patrný, ale přesto z této pomalé ekologické katastrofy minimálně jeden druh profituje. Oceánografové z Univerzity v kalifornském San Diegu (UCSD) publikovali v prestižním žurnálu Biology Letters zprávu o nebývalém rozkvětu druhu mořské vodoměrky, která využívá drobné plovoucí částice ke kladení vajíček.
"Jsme svědky toho, jak jeden druh zahájil svou expanzi v přímé návaznosti k přítomnosti mikro-plastických částic v moři," tvrdí Miriam Goldsteinová, doktorandka UCSD a členka výzkumného týmu Seaplex. "Bruslařky z rodu Halobates, které normálně kladou svá vajíčka na plovoucí objekty v moři - peří a ulity - jsou přitom důležitým zdrojem potravy pro řadu dravých bezobratlých a také kraby."
Je otázkou, nakolik ale může nárůst bruslařek coby potravního zdroje, ovlivnit jinak negativní stav ostatní mořské fauny při pacifickém pobřeží.
Zdroj: server Guardian.co.uk
