Na některých sídlištích v Praze 4 a Praze 15 se od letošního května postupně objevují kompostejnery, nové nádoby na tříděný odpad. Je to pilotní projekt akciové společnosti Pražské služby a městských částí nazvaný Bioodpad z domácností.
Kompostejnery, do nichž biologický odpad patří, se používají již řadu let. Dobře je znají například občané v pražských Dolních Chabrech. Tam se uskutečňoval od roku 2004 pilotní projekt hl. města Prahy a bylo tam na dva roky umístěno 800 nádob. V roce 2006 projekt převzaly Pražské služby, které nabízejí odvoz bioodpadu po celé Praze.
Zatím to však byly kromě firemních zákazníků pouze lokality s rodinnými domky, sběrnou nádobu obhospodařoval vždy ten zákazník, který za jeho pronájem a odvoz obsahu platil. Vlastníkům pozemků u rodinných domků to však šetří řadu starostí, kam s odpadem ze zahrady. Pronájem kompostejneru na vegetační období (duben až listopad) stojí podle velikosti mezi 600-960 Kč.
Praha není prvním městem v České republice, které zajišťuje sběr a využití bioodpadu. Velká anonymní sídliště však jsou z tohoto hlediska velkou neznámou. Čeští občané jsou v evropském srovnání v třídění odpadu poměrně velmi dobří, ale bioodpad je přece jen něco jiného než sklo, plasty, papír či nápojové kartony.
Kompostejner hnědé barvy je také nepoměrně složitější nádobou než běžný kontejner. Na vnitřních stěnách jsou například svislá žebra, která zabraňují přilepení odpadu, nádoba je kryta proti dešti a vlhkosti, jsou na ní odpařovací a větrací otvory a dole má odkapávací rošt.
BUDOU LIDÉ PŘEMÝŠLET?
Projekt na pražských sídlištích počítá s umístěním kompostejnerů vedle nádob na směsný odpad, aby měli občané manipulaci s bioodpadem co nejjednodušší. Nádoby budou označeny nálepkami BIOODPAD a obrázky, co se do nich vhazovat smí i co se nesmí. Každá domácnost, která se zúčastní pilotního projektu, dostane do poštovní schránky přehledně zpracované informace o separaci bioodpadu. Také na dveřích domů bude umístěn informační plakát. Osvětová kampaň a její úroveň je totiž podstatnou podmínkou úspěchu projektu.
Obyvatelé sídlišť nesekají trávníky, ani neprořezávají stromy. Přesto se v jejich odpadkových koších hromadí poměrně velké procento toho odpadu, který je bioodpadem a je využitelný pro výrobu kompostu. Některé průzkumy uvádějí, že je ho po vytřídění plastů, skla a papíru až 40 %. Cílem je proto, aby co největší část skončila právě v kompostejnerech a ne na skládkách směsného odpadu.
Obsah kompostejnerů však bude poněkud jiný, než je tomu u těch, které si pronajímají jednotlivci a firmy, působící například v zahradnictví či pražských parcích.
Budou Pražané umět rozlišovat, co do biodpadu patří a co nikoliv? Že do kompostejnerů nesmějí dávat například žádné zbytky vařeného jídla, prošlé potraviny z ledniček apod.? Zkušený zahrádkář by si tento tzv. gastroodpad na svůj kompost určitě neumístil. Gastroodpad z provozoven má svůj vlastní systém sběru, ale jeho využití není v kompostování. Jde o jiný chemický proces, kde výstupem je například energeticky využitelný bioplyn.
KOMPOSTOVÁNÍ V ÚHOLIČKÁCH
Na kopečku poblíž obce Úholičky v blízkosti Velkých Přílep za severním okrajem Prahy je oplocený objekt. Dříve sloužil armádě jako sklad dílů raket k protivzdušné obraně hlavního města. Dnes se tu dělá kompost. Největším zpracovatelem pražského bioodpadu na kompost je společnost JENA, která provozuje tři kompostárny. Ta poblíž Úholiček je vybavena mobilní technologickou kompostovací linkou, vybudovanou s pomocí evropské dotace.
Správné kompostování ve velkém je docela věda, pokud má být kompost opravdu kvalitní a odpovídat příslušným certifikátům. Jak vysvětluje Jan Švejkovský, ředitel firmy JENA, cyklus výroby kompostu je zhruba tříměsíční, vyrábí se tedy dávkovým způsobem. Po svozu se bioodpad uloží na hromady, poté se drtí a míchá tak, aby byl co nejvíc homogenní - aby se rozptýlil a promíchal. Vrství se pak do tzv. zakládek, kde je pravidelně překopáván speciálním strojem. Uvnitř zakládek vzniká poměrně vysoká teplota - až 70 stupňů. Kdyby se při překopávání neuvolňovala, materiál by se mohl vznítit. Konečnou fází je prosévání, na což mají v Úholičkách zařízení s hodinovým výkonem 100 m3.
Kompost se upravuje podle požadavku zákazníka, který ho kupuje - přidává se obvykle různé množství zeminy, písku nebo rašeliny. Využívá se v zemědělství a pro pražskou zeleň či na rekultivaci. Co zbude, to se buď znovu založí do kompostu, nebo také odveze do spalovny.
Při správné technologii kompostování nevznikají nepříjemné pachy, protože kompost nekvasí. Pro obyvatele okolních obcí tedy není kompostárna nepříjemným objektem - navíc doprava bioodpadu neprobíhá denně, takže se místní komunikace příliš nezatěžují.
»Loni v Úholičkách zpracovali 1600 tun bioodpadu, z něhož vznikla zhruba polovina kvalitního kompostu,« říká vedoucí oddělení prodeje Pražských služeb Jan Marisko. Provozní řád kompostárny umožňuje zpracovávat až 12 tisíc tun odpadu, takže rezervy na rozšíření sběru bioodpadu tu jsou dostatečné. Bioodpad se zatím svážel od více než 4000 dodavatelů, letos už jich Pražské služby evidují téměř 4450.
Jak uvedl Jan Marisko, vedoucí oddělení prodeje Pražských služeb, a. s. (na snímku), loni v Úholičkách zpracovali 1600 tun bioodpadu, z něhož vznikla zhruba polovina kvalitního kompostu.
Bioodpad se uloží na hromady, poté se drtí a míchá tak, aby byl co nejvíc homogenní. Vrství se pak do tzv. zakládek, kde je pravidelně překopáván speciálním strojem.
FOTO: ARCHIV
