Premiérový projekt Kompostárna má výhledově zahájit provoz v Praze 10 - Malešicích, a to na městském pozemku v Dřevčické ulici. Pro časopis Odpady jsme hovořili o problému s Mgr. Jitkou Kluzovou, vedoucí oddělení odpadového hospodářství Magistrátu hl. města Prahy. Ačkoliv má bioodpad v městském...
Premiérový projekt
Kompostárna má výhledově zahájit provoz v Praze 10 - Malešicích, a to na městském pozemku v Dřevčické ulici. Pro časopis Odpady jsme hovořili o problému s Mgr. Jitkou Kluzovou, vedoucí oddělení odpadového hospodářství Magistrátu hl. města Prahy.
Ačkoliv má bioodpad v městském komunálním odpadu nemalé zastoupení, u nás se dosud od ostatních odpadových složek příliš neodděluje. V celkové skladbě odpadů v Praze činí ty organické asi 28 %, což je ve váhovém vyjádření až 57 000 tun/ročně. Přistupuje k tomu 25 000 tun zeleně - sekané trávy, prořezaných větví i kultivující "sklizně" ze živých plotů. A zde myšlenka využít a zhodnotit biologické přebytky v kompostárně vychází jako nejlepší řešení. Zmíněný způsob likvidace připravuje Magistrát hl. města Prahy, jenž je garantem chystaného projektu.
Co do dosahu služeb nemá být toto zahradnické pracoviště limitováno jen územím desátého obvodu. Předpokládá se, že by kompostárna mohla sloužit jihovýchodní části města. Skutečný rádius však prokáže až praxe.
VEŘEJNÁ SOUTĚŽ
Dnešní možnost občana, jak se zbavit uvedených komodit, je buď užít kontejneru nebo se vypravit na skládku na sběrném dvoře. Na "obecní" kompostování, respektive na dodavatele této služby magistrát již vyhodnocuje výběrové řízení.
Nejsme v pozici našich německých sousedů, kde technické služby některých měst dávají například soukromníkům v "zelených" čtvrtích malé kompostovací boxy zdarma jako zákaznický bonus, a nejsme srovnatelní ani v přístupu lidí včetně podnikatelů v oboru k podobným veřejným projektům.
Technologická stránka problému složitá není. Významné jsou právě finanční náklady a uvědomělost přístupu. Výhledově jsou v Praze vytipovány tři až čtyři lokality, kde by kompostárny měly vzniknout. Pozemky pro některé se však zpřístupní až po roce 2010.
Malešický projekt je premiérový a v daném kontextu je považován za experiment. Bude proveditelný a účinný? Magistrát vypsal veřejnou soutěž, jíž chce mj. využít i dočasně volný městský pozemek. Ten by bezúplatně postoupil provozovateli. Není to jediný avizovaný příspěvek ekologické aktivity ze strany města. Magistrát hodlá krýt i provozní náklady kompostářského areálu.
NĚKTERÁ RIZIKA
Za lákavými nabídkami by však neměly být přehlédnuty méně atraktivní momenty. Za prvé, nový provozovatel bude moci disponovat územím jen po tři roky. Za druhé, není ani řečeno, že některý z uchazečů vybrán být musí a že výběrové řízení neskončí bez výsledku.
V prvním případě lze namítat proti krátké možnosti provozování. V době, kdy by se firma mohla chytit a dostat do běhu, přijde tečka, zdůvodněná potřebou pozemku k jiným účelům (podle územního plánu zde povede komunikace). To je však stále ta lepší alternativa. Pokud by však výběrové řízení neskončilo výběrem konkrétního provozovatele kompostárny, mohl by vzniknout dojem, že magistrát soutěží s ušlechtilým ekologickým mottem pouze vytíral veřejnosti zrak, neboť - buď stanovil chybně orientaci podnikatelského záměru nebo je tak dokonalý, že měl již postup provozovat s veškerou odpovědností sám. Nad pozemkem, který ležel ladem, tak veškeré dění probíhalo jen "na oko".
Vyjděme však z pozitivní alternativy. Vítěz výběrového řízení stanoven bude, tak jak bylo ohlášeno - v prvním kvartálu letošního roku. Bude vybrán z 21 oslovených firem, které u tohoto tendru nemusely zaplatit žádný účastnický poplatek. Spektrum potenciálních vítězů bylo tudíž široké a vytvářelo předpoklady dobré výstupní nabídky.
Hodnocení přihlášených podnikatelských projektů má být vícekriteriální, což má jistě u takovéhoto projektu své zdůvodnění. V úvahu má být brána zkušenost a renomé uchazeče, technické parametry záměru a adekvátní marketingové zajištění, a protože magistrát bude akci financovat a hradit i náklady projektu včetně mzdových, také rozpočtový aspekt uchazečského podnikatelského záměru. Otázkou zůstává míra zisku takové firmy.
Jak vzpomínáme na někdejší nápisy na květinářstvích "Zem není", je jasné, že výroba kompostu - bráno výtěžností - velký byznys nebude. Magistrát na tom však ani netrvá, preferuje ekologický cíl.
VYUŽITÍ PRODUKCE
Půjde o to, aby se biomasa vrátila v co nejširší míře zpět do přírody, kam patří jako přirozená součást ekosystému. Kompost poslouží třeba zahradnickým firmám a technickým službám udržujícím parky. Bude rovněž k dispozici občanům.
Zadarmo, zdůraznila Mgr. Kluzová.
"Nesledujeme efekt ekonomický, ale za podstatnější považujeme ekologický přínos, provázený i určitou službou občanům. Až vyhodnotíme získané poznatky, budeme moudřejší i pro kompostování odpadu v dalších částech města jak technicky, tak třeba osvětově. Získáme náměty, jak občany přesvědčit, že se vyplatí dát třeba o dvacetikorunu více za benzín a odpad přivézt do kompostárny než ho házet do kontejnerů a popelnic jako dosud, jakkoli i tam stojí likvidace peníze. Dokonce větší než jaké kdokoli vynaloží na likvidaci organických přebytků - tedy bioodpadu kompostováním."
LADISLAV JENČÍK
