"Česká republika nedosáhla cíle pro komunální odpad stanoveného ve směrnici o odpadech a minimální úrovně sběru odpadních elektrických a elektronických zařízení za rok 2021, a tím nesplnila povinnosti, které pro ni vyplývají ze směrnice o odpadu z elektrických a elektronických zařízení," řekla Krejčí. Dodala, že řízení bylo zahájeno se všemi členskými zeměmi. Česko musí Evropské komisi odpovědět do 25. listopadu.
Z pěti kolektivních systémů, které se sběrem elektroodpadu zabývají, nesplnila za rok 2021 kvótu společnost Elektrowin, která je největším kolektivním systémem v ČR. Vytřídila pouze 48,8 procenta namísto požadovaných 65 procent. Ve stejném roce společnosti Asekol a Rema sesbíraly více než 65 procent, Retela 71,2 procenta a Ekolamp vykázal výsledek 68,1 procenta. V roce 2022 výkon společnosti Elektrowin klesl na 44,6 procenta. Asekol a Rema se pohybovaly nad hranicí 65 procent, u Retely klesl podíl na 66,2 procenta a Ekolamp naopak zlepšil výsledek na 71,2 procenta.
Podle předsedy představenstva Elektrowinu Romana Tvrzníka z nového zákona o výrobcích s ukončenou životností vyplývá, že kolektivní systém přebírá plnění povinnosti výrobců až od okamžiku, kdy je mu uděleno oprávnění podle nového zákona, pro Elektrowin tedy od roku 2023. "Proto Elektrowin v souvislosti s novou legislativou splnil tuto povinnost výrobců až za rok 2023, ve kterém jsme dosáhli míry sběru 66,9 procenta," sdělil. Z výročních zpráv Elektrowinu ale vyplývá, že průměr uvedeného elektra na trh za předchozí tři roky je 123.041 tun. Elektrowin nasbíral v roce 2023 celkem 63 910 tun, což představuje podíl jen 51,9 procenta. Podle Ministerstva životního prostředí měl navíc Elektrowin plnit kvótu již v předchozích letech. Za nesplnění sběrových kvót hrozí Elektrowinu i jeho klientům, jako jsou společnosti BSH, Candy Hoover, Gorenje a Electrolux, pokuty od České inspekce životního prostředí.
Podle Krejčí je v současnosti předčasné mluvit o výši případné sankce od Evropské komise. Ta se obecně skládá ze dvou složek. Výše paušální částky se může lišit v závislosti na závažnosti porušení. Druhou složkou je penále, tedy opakující se denní pokuta od vydání rozsudku do doby, než budou splněny kvóty EU. Délka neplnění požadavků přitom bude mít významný vliv na výši celkové pokuty, které Česká republika může čelit.
"Infringementové řízení má několik fází, nyní jsme na jeho samotném počátku. MŽP záležitost aktuálně analyzuje a bude s Evropskou komisí komunikovat ohledně provedených opatření,“ uvedla Krejčí. Podle dat ministerstva Česká republika nesplnila 65procentní cíl EU v letech 2020 až 2022.*
-čtk-
