01.01.1970 | 12:01
Autor:
Kategorie:
Štítky:

Komentář k zákonu o odpadech (II)

Komentář k zákonu o odpadech (II) PODTITULEK: Zařazování a hodnocení V tomto díle komentáře k zákonu o odpadech se budeme podrobněji zabývat zařazováním odpadů a hodnocením jejich nebezpečných vlastností. V novém zákonu platí postup známý již z platné právní úpravy. Odpad pro účely nakládání s ním...

Komentář k zákonu o odpadech (II)

PODTITULEK: Zařazování a hodnocení

V tomto díle komentáře k zákonu o odpadech se budeme podrobněji zabývat zařazováním odpadů a hodnocením jejich nebezpečných vlastností.

V novém zákonu platí postup známý již z platné právní úpravy. Odpad pro účely nakládání s ním zařazuje podle Katalogu odpadů původce, resp. oprávněná osoba. V případě pochybností (odpad nelze jednoznačně podle Katalogu zařadit) ho zařadí Ministerstvo životního prostředí na návrh příslušného okresního úřadu (toho, v jehož obvodu je původce - oprávněná osoba, která odpad nemůže jednoznačně zařadit). Bližší podrobnosti tohoto postupu bude obsahovat prováděcí vyhláška rezortu k zákonu, současně stanovující Katalog odpadů.

Kategorie nebezpečný

Podrobnější postup je zaveden tam, kde je povinnost zařadit odpad do kategorie nebezpečný. Tato povinnost je naplněna, když je odpad

[*] uveden v Seznamu nebezpečných odpadů, který stanoví prováděcí právní předpis,

[*] smíšen nebo znečištěn některou složkou uvedenou v příloze č. 5 k zákonu (zde je uveden seznam složek, které činí odpad nebezpečným),

[*] smíšen nebo znečištěn některým z odpadů uvedených v seznamu nebezpečných odpadů.

Do kategorie nebezpečných odpadů se zařadí i odpad, který nesplňuje podmínky předchozích odrážek, a to pokud má jednu nebo více nebezpečných vlastností uvedených v příloze č. 2 k zákonu (nebezpečných vlastností je celkem 15). Nedokonale vytříděný ostatní odpad (znečištěný některým nebezpečným odpadem) bude tedy zařazen jako celkově odpad nebezpečný.

Naprostou výjimkou z těchto úvah je směsný komunální odpad, ten se nezařazuje do kategorie odpadu nebezpečného, i když fakticky plní předchozí předpoklady.

Pověřené osoby

Odpad nebezpečný, splňující podmínky uvedené druhé a třetí odrážky, lze podrobit hodnocení nebezpečných vlastností pověřenou osobou. Tento postup je v určitém rozsahu zaveden již v platném zákonu o odpadech. Ministerstvo životního prostředí je příslušné k pověření právnických i fyzických osob, které hodnotí sedm nebezpečných vlastností (výbušnost, oxidační schopnost, vysokou hořlavost, hořlavost, schopnost uvolňovat vysoce toxické nebo toxické plyny ve styku s vodou, vzduchem nebo kyselinami, schopnost uvolňovat nebezpečné látky do životního prostředí při odstraňování a ekotoxicitu). Ministerstvo zdravotnictví je příslušné k pověření osob, které hodnotí osm zbývajících nebezpečných vlastností (dráždivost, škodlivost zdraví, toxicita, karcinogenita, žíravost, infekčnost, teratogenita a mutagenita).

Toto pověření je vydáváno formou rozhodnutí a omezeno na dobu maximálně pěti let. Tuto dobu lze při včasném podání žádosti prodloužit o dalších pět let (neomezeněkrát). Odborná způsobilost k tomuto pověření závisí na nebezpečné vlastnosti odpadu, která se má následně hodnotit. Jde vždy o určitý druh vysokoškolského vzdělání, nejméně 10 let praxe v příslušném oboru a doložení absolvování školení pro hodnocení nebezpečných vlastností odpadů, jehož rozsah schválí jmenovaná dvě ministerstva. Tato osoba plní roli odborného zástupce (pro případ hodnocení nebezpečných vlastností odpadů). Bližší podrobnosti v této věci stanoví prováděcí vyhláška.

Pověření mohou příslušné rezorty odebrat rozhodnutím, pokud pověřená osoba vykazuje závažné nedostatky při hodnocení nebezpečných vlastností odpadů (rozsah těchto nedostatků je uveden v ustanovení § 8 odst. 1 zákona). Platnost předmětného pověření zaniká ze zákona z 5 taxativně stanovených důvodů (uvedeny v ustanovení § 8 odst. 2 zákona). Vlastní hodnocení odpadů pověřenou osobou končí dvěma způsoby:

[*] Osvědčením o vyloučení nebezpečných vlastností konkrétního odpadu, které platí nejdéle čtyři roky, a je spojeno s plněním určitých podmínek. Toto osvědčení mohou pozastavit rozhodnutím nejdéle na dobu 60 dnů příslušné správní úřady (Česká inspekce životního prostředí nebo okresní úřad) při vzniku pochybnosti o závěru osvědčení. Tytéž úřady mohou také osvědčení rozhodnutím odejmout.

[*] Sdělením žadateli s odůvodněním, že odpad má jednu nebo více nebezpečných vlastností. Jak osvědčení, tak i sdělení nemá formu individuálního správního aktu. Bližší podrobnosti k těmto otázkám (hodnocení nebezpečných vlastností odpadů) stanoví prováděcí předpis zmíněných dvou resortů.

Povinnosti

Část III zákona - Povinnosti při nakládání s odpady - se dělí na úsek všeobecných povinností a úsek povinností v jednotlivých krocích nakládání s odpady.

V úseku všeobecných povinností vychází zákon z určitých základních logických úvah:

[*] Povinnost předcházet vzniku odpadu (minimalizovat vznik odpadu vůbec, potlačovat jejich objem, jejich nebezpečné vlastnosti, a pokud odpady musí být, tak je přednostně využít a potom teprve řádně zneškodnit) - jde o jeden z hlavních cílů právní úpravy. Zejména výroba a dovoz výrobků musí tuto filozofii ctít, výrobky na trhu musí být doprovázeny potřebnou informací jak využít nebo odstranit jejich nespotřebované části.

[*] Přednostní využití odpadu, a to zejména materiálové (použití odpadů jako druhotné suroviny v jiné výrobní technologii). Tato záležitost musí být podložena elementárními technickými a ekonomickými předpoklady (schválené technologické postupy využívající odpady o určité kvalitě, vyšší cena klasických, přírodních surovin v kvalitě srovnatelných s určitým druhem odpadu apod.). Skládkování jako forma zneškodňování odpadu je výslovně v zákonu uvedena jako poslední možnost (§ 11 odst. 3), jako možnost prakticky nezbytná v daných poměrech.

[*] Obecné povinnosti zvýrazňují otázku nakládání s odpady v zařízeních k tomu určených, převzetí odpadu do svého vlastnictví jinou osobou, která je provozovatelem zařízení k využití, odstranění, sběru nebo výkupu odpadu nebo osobou, která odpady dle schváleného postupu využívá jako vstupní suroviny, a obcí (§ 17 zákona). Při předávání odpadu se každý musí přesvědčit, zda jde o osobu oprávněnou. Zakazuje se ředění a míšení odpadů (zejména jde-li o odpad nebezpečný) - výjimečně tento zákaz může prolomit správní úřad rozhodnutím (souhlasem).

[*] Balení a označování nebezpečných odpadů podchycuje především otázku označení, a to tak, že odpady s vybranými sedmi nebezpečnými vlastnostmi (§ 13 odst. 1 písm. a) zákona) se značí graficky (dle zákona o chemických látkách a přípravcích, dle ARD (silnice) a RID (železnice), odpady se zbývajícími nebezpečnými osmi vlastnostmi se označí nápisem nebezpečný odpad. Původce i oprávněná osoba nakládající s nebezpečným odpadem zpracuje identifikační list nebezpečného odpadu (obsah stanoví vyhláška) a ta místa, kde se s ním nakládá, se tímto listem vybaví.

[*] Souhlas k provozu zařízení k využívání, odstraňování, sběru nebo výkupu odpadů je nezbytným předpokladem k provozování příslušných zařízení. Příslušný souhlas má formu rozhodnutí, není rozhodující, zda jde o odpady nebezpečné, či nikoliv. Pokud využíváme odpady, které splňují požadavky na vstupní suroviny, pak provoz těchto zařízení nepotřebuje zmíněný souhlas. Je to logické, původní odpad se stává surovinou o potřebné kvalitě, jde tedy o standardní technologický proces a ne o stálé využívání odpadu. Stavební úřad je vázán podmínkou udělení zmíněných souhlasů a nesmí pro daná zařízení vydat kolaudační rozhodnutí. Bližší podrobnosti budou i zde obsaženy v prováděcím předpisu.

[*] Odpadový hospodář je nový fenomén zákona. Jde o odborně způsobilou osobu, která dozírá nad nakládáním s odpady u původce (oprávněné osoby), u kterých se v posledních dvou letech nakládalo s nebezpečným odpadem v množství větším než 100 t/rok, kteří provozují skládku nebezpečného nebo komunálního odpadu.

Tato odborná osoba (která nemusí být zaměstnancem subjektu povinného k jejímu určení) odborně garantuje nakládání s odpady, zastupuje povinnou osobu při úkolech, jednáních a kontrolách na úseku odpadového hospodářství.

Zákon omezuje možnost provádět tyto práce pro nejvíce 5 povinných osob. Odpadový hospodář se nestanovuje u dopravců. Odborné předpoklady pro funkci odpadového hospodáře jsou vysoká škola a 3 roky praxe nebo střední škola s maturitou a 5 let praxe v oboru odpadového hospodářství v posledních 10 letech (druhy škol se nepředepisují).

Ustanovení odpadového hospodáře je předpokladem pro udělení souhlasů dle zákona o odpadech. Ukončení činnosti odpadového hospodáře je potřebné řešit do 30 dnů ustanovením nového. Pokud tyto podmínky nově pro některý subjekt nastanou, je povinen ustavit hospodáře také do 30 dnů od tohoto zjištění.

Emil Rudolf,

Ředitel Odboru Výkonu státní správy

Ministerstva životního prostředí,

pracoviště Hradec Králové

FOTO ARCHÍV

Napsat komentář

Napsat komentář

Komentáře k článku

deník / newsletter

Odesláním souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem zasílání obchodních sdělení.
Copyright © 2024 Profi Press s.r.o.
crossmenuchevron-down