Komentář: Fosilní paliva po roce 2050 nikam nezmizí

Ropa, plyn a uhlí si i po roce 2050 udrží 41-55 % podílu na globální spotřebě energie, uvádí Václav Skoblík, obchodní ředitel skupiny UCED ve svém komentáři. Rychle rostoucí poptávka po elektřině, kterou táhne digitalizace, průmysl a zejména datová centra, poroste rychleji než výstavba bezemisních zdrojů a sítí. Vyplývá to z výhledu poradenské společnosti McKinsey - Global Energy Perspective 2025. Zpráva zároveň předpokládá, že elektřina z obnovitelných zdrojů může do roku 2050 pokrýt 61-67 % světové výroby elektřiny, ale alternativní paliva, například zelený vodík se bez regulatorních povinností široce neprosadí dříve než po roce 2040.

Změnami hýbe hned několik faktorů najednou

Odborníci z McKinsey upozorňují, že poptávka po ropě pravděpodobně nedosáhne vrcholu dříve než ve 30. letech, zatímco zemní plyn bude posilovat roli ve výrobě elektřiny i ve finální spotřebě. Spotřeba uhlí pak může v některých scénářích klesat pomaleji, než se dříve čekalo. Hlavní hybnou silou změn je mix energetické bezpečnosti, dostupnosti a geopolitiky, který v řadě zemí přebíjí tempo dekarbonizace.

Podle McKinsey poroste spotřeba elektřiny datových center v USA téměř o 25 % ročně do roku 2030, globálně pak v letech 2022-2030 zhruba o 17 % ročně, především v zemích OECD. Další analýza McKinsey kvantifikuje, že americká poptávka po napájení datacenter by se měla do roku 2030 více než ztrojnásobit.

Dekarbonizace nebude tak rychlá

McKinsey připomíná nepříjemnou, ale realistickou skutečnost: přechod k nízkouhlíkové energetice nebude tak rychlý, jak bychom si přáli. Je důležité to ale brát v celém kontaxtu. Neznamenají návrat k uhlí, ale spíše realitu energetické transformace, která musí zajistit spolehlivost, dostupnost i bezpečnost dodávek. Růst spotřeby totiž zatím překonává tempo výstavby obnovitelných zdrojů a infrastruktury. A právě tady bude klíčová role plynu, akumulace a chytrého řízení sítí, které umožní stabilizovat systém během přechodného období.

Z obchodního hlediska to potvrzuje, že energetický sektor zůstane velmi investičně aktivní – nejen v oblasti OZE, ale i v technologiích, které propojují různé zdroje. Dekarbonizace nebude rychlý skok, ale dlouhý proces. A kdo to dokáže správně uchopit, může vyhrát. Pro Česko to znamená, že bychom měli přestat vést debatu v rovině „fosilní versus zelené“, a místo toho hledat vyvážený mix, který umožní firmám i domácnostem fungovat spolehlivě a ekonomicky udržitelně. Jádro, plyn, obnovitelné zdroje i akumulace musí tvořit jeden systém - ne soupeřit mezi sebou.*

Václav Skoblík, obchodní ředitel UCED