Kjótský protokol, který vstoupil v platnost 16. 2. 2005, měl ambice do letošního roku snížit celosvětové emise skleníkových plynů nejméně o 18 % v porovnání s rokem 1990. Evropa například své cíle splnila, ale celosvětově se podle zprávy OSN koncentrace skleníkových plynů od roku 2000 zvýšila asi o 20 %.
Podle dokumentu, na kterém se dohodli zástupci 159 zemí v japonském Kjótu, měly být v letech 2008 až 2012 sníženy celkové světové emise oxidu uhličitého a dalších skleníkových plynů v průměru o 5,2 % v porovnání s rokem 1990. Platnost protokolu byla nakonec prodloužena do letošního roku. Nahradila ho pak pařížská úmluva OSN o změně klimatu, která vstoupila v platnost v listopadu 2016.
Podle nové globální dohody o klimatu má být oteplování udrženo pod dvěma stupni Celsia, nejlépe do 1,5 stupně ve srovnání s předindustriálním obdobím. Kritici však dohodě vyčítají, že nestanoví pevné a závazné termíny pro omezování emisí.
Smlouvu dosud podepsalo 197 zemí, z toho ji ratifikovalo 187, včetně České republiky. Spojené státy, které jsou po Číně druhým největším producentem CO2, ale od smlouvy v červnu 2017 odstoupily. Americký prezident Donald Trump uvedl, že dohoda by stála Američany biliony dolarů, zrušila pracovní místa a brzdila ropný, plynárenský, uhelný a zpracovatelský průmysl. Uvedl ale také, že je otevřený novému projednání podmínek dohody.*
(red)
