Pokračující výstavba uhelných elektráren v Číně může zmařit celosvětové úsilí o omezení klimatických změn. Při jednáních v Číně to řekl zvláštní zmocněnec Spojených států pro otázky změn klimatu John Kerry.
Při virtuálním jednání s prvním místopředsedou čínské vlády Chan Čengem Kerry řekl, že bez závazků ze strany Číny svět nemá šanci klimatickou krizi vyřešit.
Čína produkuje ze všech zemí největší množství zplodin ze spalování uhlí a odhaduje se, že až 27 procent tak zvaných skleníkových plynů má na svědomí právě Čína. Na druhém místě za ní jsou USA.
Kerry jednal v přístavním městě Tchien-ťin o dalších krocích, jež mají omezit oteplování maximálně o 1,5 stupně Celsia ve srovnání s předindustriálním obdobím. Velkým fórem, které se bude tímto tématem zabývat, bude listopadová klimatická konference OSN COP26 v Glasgow.
Agentura Nová Čína ke Kerryho jednání napsala, že mu místopředseda vlády Chan řekl, že Čína pro zastavení klimatických změn už udělala mnoho a dosáhla "velkých výsledků".
Kerry o klimatu jednal v úterý v Japonsku a ve středu mu pak čínský ministr zahraničí Wang I řekl, že horšící se americko-čínské vztahy spolupráci v klimatických otázkách poškozují. Tuto spolupráci podle Wanga nelze oddělit od širších vztahů.
Vztahy mezi Washingtonem a Pekingem zatěžují obchodní spory a neshody v otázkách lidských práv. Kerry se snažil vysvětlit, že spolupráce dvou největších producentů škodlivin je pro záchranu klimatických změn nezbytná, napsala agentura AFP.
Před novináři bývalý šéf americké diplomacie řekl, že požádal čínské představitele, aby Čína přestala budovat další uhelné elektrárny, "aby světu nezmařila možnost dosáhnout do roku 2050 uhlíkové neutrality". Tento záměr znamená, že každá země zneutralizuje tolik emisí, kolik vyprodukuje. Počítá se s přechodem na obnovitelné zdroje energie, výsadbou stromů či zavedením uhlíkové přeshraniční daně na dovozy zboží znečišťujícího ovzduší.
Kerry označil svá jednání v Číně za "konstruktivní" a řekl, že při nich byl velice "přímý". K výhradám o zatížených vztazích čínským partnerům řekl: "Klima není ideologické téma, je to celosvětový úkol."
Peking chce docílit uhlíkové neutrality do roku 2060, ale jak píše AFP, Čína zůstává velmi závislá na uhlí jako zdroji energie. Navzdory slibu, že do roku 2030 omezí spotřebu uhlí, zprovoznila loni novou uhelnou elektrárnu, která má vyrábět přes 38 gigawattů elektřiny.*
-čtk-
