Státní fond životního prostředí ČR (SFŽP ČR) poskytuje různým subjektům přímou a nepřímou podporu formou dotací, půjček a příspěvků na částečnou úhradu úroků z komerčních úvěr. Jak se tyto finanční pobídky využívají, o tom jsme hovořili s ředitelem SFŽP ČR Ing. Andrejem Mudrayem.
Poskytuje SFŽP tyto dotace až poté, co subjekt svůj díl investice zaplatí?
Funguje průběžně financování z obou stran. To znamená, že subjekt musí, když žádá o dotaci, přesvědčit Fond, že projekt je finančně krytý, a to jak z hlediska financování výstavby, tak i hlediska schopnosti žadatele splatit poskytnuté půjčky. V případě úspěchu projektu Fond může poskytnout podporu formou dotace, půjčky, příspěvku na úroky nebo kombinací těchto složek. Fond uvolňuje finanční prostředky průběžně podle náležitostí stanovených smlouvou o poskytnutí podpory (fakturační princip). Zároveň průběžně kontroluje zapojení procent vlastních zdrojů žadatele. Použití finančních prostředků žadatel průběžně dokládá bankovními výpisy.
V praxi přijde například faktura na milión korun a 50 procent hradí subjekt. My proplatíme dlužnou fakturu teprve tehdy, když vidíme, že svou procentní spoluúčast a použití peněz Fondu z předchozí fakturace subjekt doložil bankovním výpisem. V národních programech Fond akceptuje v rámci žádosti o platbu faktury uhrazené, částečně uhrazené nebo neuhrazené. Při spolufinancování programů Evropské unie - Operační program Infrastruktura a Fond soudržnosti však Fond může akceptovat v rámci žádosti o platbu pouze uhrazené faktury doložené bankovním výpisem. Po věcné a finanční kontrole pak refinancuje procenta podpory.
I zde však platí princip průběžného financování v rámci lhůt výstavby, protože s ohledem na investiční náročnost zejména vodohospodářských projektů si lze jen těžko představit, že by např. obce a menší města byla schopna celou investici dokončit a uhradit, a poté žádat o zpětné proplacení výdajů.
Pokud tak příjemce podpory včas neučiní, musí dotaci vrátit?
Neproplatíme fakturu pokud nemáme výpis z banky, že alikvotní díl k této faktuře uhradil příjemce podpory. Čili zastaví se proces financování a čekáme až výpis z banky přijde, eventuálně provedeme kontrolu akce na místě.
Stal se někdy případ, že obec nebo jiný žadatel musel dotaci vrátit?
Jistě, takové případy jsou. Ne však z těchto důvodů, o nichž hovoříme, ale z důvodu hrubého porušení smlouvy. Například při projektu plynofikace obec v žádosti deklarovala, že splní 100 procent přípojek. Ukázalo se však, že tento předpoklad byl zkreslený - žadatel splnil svůj závazek jen na 20 procent. Takže nezbývá než do tohoto procesu vstoupit, protože v současné době je potřebná hranice 50 procent ekologického efektu. Jsou však i další případy. Například postavená čistírna odpadních vod má mnohem menší kapacitu nebo méně metrů kanalizačního řadu, než mít měla.
Je možné, že žadatel udělá i formální chybu?
Nabádáme každého, aby kontroloval, k čemu se ve smlouvě zavázal. Pokud nechá smlouvu rok a půl v šuplíku a nesplní nějaký termín, tak ho čeká při kontrole, především ze strany finančního úřadu, tvrdý postih. Finanční úřad totiž chápe jakékoliv porušení smlouvy jako důvod k tomu, aby vyměřil takzvanou vratku poskytnutých peněz a stoprocentní penále. My jako Fond postupujeme trochu měkčeji, ale pouze v případě porušení nefinančních parametrů smlouvy - např. nedodržení termínů realizace, ekologických efektů. Postihujeme příjemce dotace také, ale jen zkrácením dotace o deset procent. Těch deset procent si necháváme u každého projektu až do vypořádání akce - celou dotaci dáváme až při jejím závěrečném vyhodnocování. Krátit ji můžeme i v případě, že se jedná o nějaké formální chyby.
Státní fond životního prostředí spolufinancuje i programy Evropské unie. Nemá tento fakt dopad na dotační politiku Fondu, respektive neubírají tyto programy peníze ostatním programům?
Ubírají. Protože stojíme mimo státní rozpočet, můžeme pracovat s příjmy z poplatků a vratek půjček. Jde stále o stejnou hromádku peněz. Pokud přijde nový úkol, tak se z té hromádky musí vzít a zbude méně na ostatní. Nikdo nám na to nepřidá.
Fond hospodaří s danými zdroji peněz, ze kterých musí "podělit" jak národní programy, tak i Evropské fondy, kterými se zabývá. Logicky tedy při přenesení těžiště směrem ke kofinancování Evropských fondů zbývá méně peněz na národní programy.
Musím však říci, že speciálně Operační program Infrastruktura, financovaný ze strukturálního Evropského fondu regionálního rozvoje, je koncipován velmi podobně jako národní programy. Vtip je pouze v tom, že touto záměnou získáváme k jednomu našemu euru sedm a půl eura z Evropské unie. Přitom peníze zužitkováváme na velmi podobné projekty. To znamená, že šetříme jak své prostředky, tak prostředky žadatelů, protože ve výsledku je to kolem 85 procent dotace. U národního programu to tak nejde.
Máte dostatek síly vymoci pohledávky, finanční prostředky, které získali žadatelé neoprávněně? Soudíte se o ně?
Síla je daná legislativou, rychlostí justice, tím, jak jsou procesy nastaveny. Existují případy z let 1993 a 1994, kdy nebyl řádný bankovní systém, takže Fond začal působit jako banka a půjčoval peníze. Tehdejší princip půjčování však již neodpovídá současnému stavu. Existují případy, kdy vymáháme na subjektech pohledávky prostřednictvím soudů. Jedná se převážně o pohledávky vzniklé do roku 1997, počet těchto případů představuje 0,5 % z celkového počtu Fondem uzavřených smluv o poskytnutí podpory.
Když někdo požádá o dotaci například na výstavbu dotřiďovací linky na sklo, zkoumá SFŽP, zda v okolí již nejsou vybudována podobná zařízení?
Fond předkládá registrované žádosti o podporu Radě Fondu k projednání, a to rovněž na základě doporučení kraje, České inspekce životního prostředí, Agentury ochrany přírody a krajiny. Požadavek o stanovisko záleží na typu programu. Kraj přiděluje jednotlivým projektům body i na základě potřebnosti jednotlivých projektů. Tím by měla být zajištěna jejich účelnost.
