Zpráva UNEP Food Waste Index Report 2024 uvádí, že v roce 2022 vzniklo 1,05 miliardy tun potravinového odpadu, což představuje 132 kilogramů na obyvatele a téměř pětinu všech potravin dostupných spotřebitelům. Z celkového množství vyhozených potravin v roce 2022 vzniklo 60 % v domácnostech, přičemž stravovací služby představují 28 % a maloobchod 12 %.
„Nejen, že se jedná o velký rozvojový problém, ale dopady takového zbytečného plýtvání způsobují značné náklady na klima a přírodu. Dobrou zprávou je, že víme, že pokud země upřednostní tuto otázku, mohou výrazně zvrátit potravinové ztráty a plýtvání potravinami, snížit dopady na klima a ekonomické ztráty a urychlit pokrok při plnění globálních cílů,“ řekla Inger Andersenová, výkonná ředitelka UNEP.
Od roku 2021 sice došlo k posílení sběru dat o další studie sledující plýtvání potravinami, ale i přesto nemá řada zemí téměř žádný systém pro sledování plýtvání potravinami. Pouze čtyři země G20 (Austrálie, Japonsko, Spojené království, USA) a Evropská unie mají relevantní data o plýtvání potravinami, které se dají využít pro sledování pokroku do roku 2030. V této souvislosti zpráva slouží jako praktický návod pro země, aby důsledně měřily a vykazovaly plýtvání potravinami.
OSN má aktuálně k dispozici spolehlivá data z více než stovky zemí, což vědcům umožnilo s jistotou říci, že plýtvání potravinami je globálním problémem, který postihuje rozvojové země stejně jako „rozmařilý“ bohatý svět. Míra plýtvání v domácnostech se totiž liší napříč příjmy o pouhých 7 kg na obyvatele. Zároveň také země, kde je teplejší podnebí, produkují v domácnostech více potravinového odpadu na obyvatele, což může být způsobeno vyšší spotřebou čerstvých potravin a nedostatkem chladicích zařízení a vhodných míst pro skladování.
Podle nedávných údajů Eurostatu způsobují potravinové ztráty a plýtvání potravinami 8 až 10 % ročních celosvětových emisí skleníkových plynů (GHG), což je téměř pětkrát více než v odvětví letecké dopravy. Mají na svědomí také významnou ztrátu biologické rozmanitosti, neboť zabírají ekvivalent téměř třetiny světové zemědělské půdy. Náklady na globální ekonomiku v důsledku ztrát potravin a plýtvání potravinami se odhadují na zhruba 1 bilion USD.
Zpráva předpokládá, že úsilí o omezování plýtvání potravinami prospějí zejména městům. Venkovské oblasti totiž obecně plýtvají méně, neboť velká část zbytků jídel se zužitkuje jako krmení pro domácí i hospodářská zvířata nebo se zkompostuje.
Pro zlepšení situace je zapotřebí spolehlivých dat a pravidelného měření. „Vzhledem k obrovským nákladům na životní prostředí, společnost a globální ekonomiku způsobeným plýtváním potravinami potřebujeme koordinovanější opatření napříč kontinenty a dodavatelskými řetězci. Podporujeme UNEP v tom, aby vyzval více zemí G20, aby měřily plýtvání potravinami a pracovaly na SDG12.3,“ řekla Harriet Lamb, generální ředitelka nevládní organizace WRAP, která se zabývá klimatickými opatřeními. Podle ní je klíčové patnerství veřejného a soukromého sektoru.
Také podle UNEP je spolupráce těchto odvětví UNEP významným systémovým řešením. Může totiž přispět tomu, aby se v rámci postupu od zemědělce ke spotřebiteli snížilo plýtvání potravinami, snížily emise skleníkových plynů a snížila spotřeba vody a zároveň aby se sdílely postupy. Partnerství veřejného a soukromého sektoru v oblasti potravinových ztrát a plýtvání potravinami se úspěšně uplatňuje po celém světě, například v Austrálii, Indonésii, Mexiku, Jihoafrické republice a ve Velké Británii.
I přes zdánlivě pesimistická čísla je stávající situace neustále lepší díky potravinovým bankám. Jen v České republice získaly loni 12 000 tun potravin a pomohly asi 400 000 lidí.
„Na konci loňska se podařilo dohnat výpadek první poloviny roku, kdy jsme kvůli inflaci a krizi zaregistrovali, že i obchodní řetězce a firmy darovaly méně potravin. Daleko víc lidí se obracelo o pomoc. V některých regionech to bylo až o 30 procent. Ke konci roku některé firmy slyšely na naše výzvy a doplnily zásoby. Určitě se objemem dostaneme nad rok 2022,“ uvedl předseda České federace potravinových bank Aleš Slavíček.
K doplnění skladů přispěly sbírky potravin na jaře a na podzim. Loni se v nich podařilo vybrat přes 1200 tun potravin. Podzimní akce pak byla rekordní. Banky při ní získaly 718 tun zboží. Slavíček označil potravinovou sbírku za "symbol solidarity".
Díky tříletému projektu, na kterém banky spolupracují s ministerstvem práce, loni podle Slavíčka začaly fungovat výdejny pomoci ve 163 městech. „Zaregistrovali jsme ohromný zájem starostů, aby v jejich městě banka působila,“ uvedl šéf federace.
Podle náměstkyně ministra práce Zuzany Freitas Lopesové (Piráti) projekt začal minulý rok v květnu. Do listopadu z výdejen pomoc dostalo 26 500 lidí. Přidělování balíčků provází sociální, výživové či finanční poradenství, podotkla náměstkyně. Resort práce na pořízení potravin a hygienických potřeb do skladů uvolňuje několikrát ročně desítky milionů korun z evropských peněz.
Dotace na provoz i vybavení bank poskytuje Ministerstvo zemědělství. To podle náměstka ministra Radka Lanče (TOP 09) od roku 2016 vyplatilo přes půl miliardy korun. Letos se počítá s 95 miliony korun. Resort životního prostředí pak podporuje omezení plýtvání potravinami. Zatím poskytl na 22 projektů kolem půl miliardy korun. Peníze se využily na rekonstrukce skladů či dokoupení aut.
Potravinové banky oslavily začátkem letošního roku 30 let existence. Podle Slavíčka by se měl do roku 2030 jejich výkon proti loňsku zdvojnásobit. Podporu by mělo získat přes 600 000 lidí a využít by se mělo na 25 000 tun potravin. Šéf federace požádal sněmovní sociální výbor o to, aby přispěl ke zjednodušení darovacích pravidel pro firmy.
Podle výročních zpráv předloni potravinové banky shromáždily 11 330 tun potravin za 683 milionů korun a pomoc rozdaly 313 000 lidí. V roce 2021 to bylo 9340 tun potravin za 425 milionů korun pro 201 000 osob. Na vrcholu ekonomické konjunktury v předcovidovém roce 2019 do skladů doputovalo 4700 tun jídla a zboží za 282 milionů korun a pomoc získalo 100 000 lidí.*
Anna Soldatova
