Firmy loni uvedly na tuzemský trh méně baleného zboží, což znamenalo i méně obalů. Mnohé produkty byly navíc ve znovu použitelných obalech. To se spolu s dalšími faktory podle firmy projevilo na množství vzniklého odpadu, které se meziročně snížilo o čtyři procenta na 1,261 milionu tun.
Ze statistik EKO-KOMu vyplývá, že každý obyvatel ČR loni vytřídil 22,5 kilogramu papíru, 17,1 kilogramu plastu, 14,6 kilogramu skla, 0,4 kilogramu nápojových kartonů a 21 kilogramu kovů. Nejvyšší míra recyklace byla podle firmy tradičně u papíru, následovaly skleněné obaly, u kterých míra recyklace dosáhla 78 procent. Lidé také recyklovali 67 procent kovových obalů a 49 procent plastových obalů.
V Česku je téměř milion barevných popelnic na třídění a průměrná vzdálenost, kterou k nim lidé musí ujít, je méně než 100 metrů. Vedle těchto popelnic lidé mohou využívat k třídění i sběrné dvory nebo výkupny druhotných surovin, někde lze třídit i rovnou doma do barevných pytlů. V posledních letech se v Česku využívají i vícekomoditní popelnice, do kterých je možné vyhazovat spolu s plastem i nápojové kartony nebo kov. Tento způsob šetří místo v obcích i emise při svozu.
Na konci roku 2023 bylo do kolektivního systému zapojeno 21 301 výrobců, plničů nebo dovozců baleného zboží. Největší část nákladů systému představují přímé platby městům a obcím za tříděné množství obalových odpadů. Ke konci loňského roku bylo do systému zapojeno 6 184 českých obcí a měst, 99 % obyvatel Česka tak má možnost ve svých městech odpady třídit a 75 % jich tak pravidelně činí.*
-kce-
