Po letošní světové výstavě Expo v Zaragoze, jejíž hlavním tématem bylo zásobování lidstva vodou, se další významná vodohospodářská událost odehrála minulý měsíc ve Vídni. Reprezentativního mezinárodního kongresu o vodě se zúčastnilo asi 3000 odborníků z 90 zemí světa, včetně ČR a SR. Jeho organizátorem bylo Mezinárodní sdružení pro vodu (IWA).
Podle údajů Světové zdravotnické organizace přístup k zdravotně nezávadné vodě nemá 1,2 miliardy obyvatel naší planety - a jen pět procent odpadní vody se čistí v čističkách vod. Přitom v zemích třetího světa způsobují splašky a znečištěná voda až 80 procent všech nemocí. OSN si proto vytyčila ctižádostivý plán, aby se podíl lidí, kteří nemají přístup k pitné vodě, do roku 2015 zmenšil na polovinu.
Jak v jednom z hlavních referátu prohlásil Glen Digger, místopředseda sdružení IWA, lidstvo sice zatím ještě netrpí nedostatkem této životodárné tekutiny, ovšem problémem je přístup k zdrojům. Vždyť sladká voda tvoří jen tři procenta celkové zásoby vody na zeměkouli. Hlavní příčinou nedostatku vody přitom není změna světového klimatu jako moderní zaklínadlo na všechny civilizační problémy, nýbrž urbanizace a hospodářský růst. Ovšem daň, který lidstvo platí za tento pokrok, jakoby zůstávala cudně ve stínu pozornosti.
Každý zná snímky vysušené půdy z Afriky nebo Asie. Nedostatkem vody však trpí i průmyslově rozvinuté oblasti, Evropskou unii nevyjímaje. Podle zprávy europoslance Richarda Seebera se vinou technických závad v evropských vodovodech ztrácí až pětina vody. Nejvyšší ztráty vykazuje přitom Velká Británie. Ale neradostná situace vládne třeba i v Moldávii. Zde jsou na vodovod napojeny jen tři procenta domácností a na veřejnou kanalizaci sotva pět procent.
K stěžejním tématům patřilo i hospodaření s odpadní vodou. IWA na kongresu udělila ceny za inovaci a přínos k řešení aktuálních problémů. Z pěti oceněných projektů se hned dva týkají využití odpadních vod: projekt zpracování kalů a jejich proměnu na vysoce výživné hnojivo nebo projekt likvidace odpadních vod ve státě Illinois, USA, díky němuž se získává surovina na výrobu skleněných výrobků.
Během kongresu se ozvaly také hlasy ochránců životního prostředí, kteří požadují, aby na obalech potravin byla povinně uvedena i informace o tom, kolik vody se spotřebovalo na její produkci. A jen jako zajímavost, rekord v tomto ohledu drží patrně chutné kiwi - na vypěstovaní jednoho kusu ovoce je často nutných až sto litrů vody.
V závěrečném prohlášení se účastníci kongresu obrátili na politické a občanské činitele na celém světě, aby se zasadili o zvyšování investic nutných pro vyřešení problémů v zásobování vodou. Tyto investice jsou nevyhnutné, má-li se předejít zostření krize, sužující především chudé země.
Jozef Gáfrik
Zdroj: IWA
Mezinárodní sdružení pro vodu
(International Water Association, IWA) se sídlem v Londýně vzniklo v roce 1999. Sdružuje jednotlivé vědce-odborníky, významné vodárenské společnosti, vysoké školy i různé vládní instituce. Cílem organizace je efektivní hospodaření s vodou, zejména z hlediska aplikace technologického pokroku do praxe. K tomu rozvíjí celou řadu programů jako: Města budoucnosti, Kvalita pitné vody, Řešení globálního vývoje nebo Klimatické změny a voda.
