Zákon o obalech se připravoval téměř tři roky. Jeho celkové vyznění však vůbec neodpovídá požadavkům na ochranu životního prostředí. V zákoně pro to nacházíme více příkladů. Zajímavý (pro skláře smutný) je diferencovaný přístup zákonodárce při stanovení požadovaného rozsahu recyklace pro jednotlivé...
| Zákon o obalech se připravoval téměř tři roky. Jeho celkové vyznění však vůbec neodpovídá požadavkům na ochranu životního prostředí.
V zákoně pro to nacházíme více příkladů. Zajímavý (pro skláře smutný) je diferencovaný přístup zákonodárce při stanovení požadovaného rozsahu recyklace pro jednotlivé druhy obalů ve vztahu k příslušným normám EU: navrhované cíle podílů recyklace EU pro rok 2006 (viz EUROPE 10.12.01) jsou u skla 60 % (zákon určuje pro rok 2005 recyklaci z 80 %), pro kovy 50 % (zákon 25 %), pro plasty 20 % (zákon 15 %, a pro EU je 15 % u plastů cílem již pro rok 2001). Zákon snižuje sazbu DPH u vybraného typu lahví (odkazem na položku celního sazebníku). Pokud zákonodárce zamýšlel snížením DPH systémové opatření ve prospěch skleněných obalů (takto to bylo prezentováno), měl by být novelizován zákon o DPH, a to pro všechny lahve bez ohledu na jejich objem. Podle našich informací se zatím žádná změna nepřipravuje. Položka, uvedená v zákoně však znamená výhradně lahve s objemem nad 1 litr -ty však nikdo, snad s výjimkou uměleckých ručních sklářských dílen, nevyrábí! Aby napravení iluzí o zvýhodnění DPH u lahví bylo dokonáno, k datu účinnosti zákona, tj. k 1. lednu 2002 je vydán (nařízením vlády) nový celní sazebník, kde tato nomenklatura již neexistuje. Nám potom nezbývá, než vysvětlovat rozhořčeným zákazníkům, kteří se domáhají snížení DPH, že se musíme řídit literou zákona a nikoli publikovanými sliby. Další iluzí byla možnost zákazníka, aby si ve velkých prodejnách mohl vybrat nápoj z různých druhů balení. Výsledný efekt dikce zákona je zcela opačný. Zákon, zjednodušeně řečeno, říká: pokud se nápoje v prodejnách prodávají v nevratných obalech, jsou prodejny povinny ho prodávat i ve vratných zálohovaných obalech, pokud jsou v nich tyto nápoje uváděny na trh. Nejedná se tedy o novou povinnost rozšířit sortiment balený do vratných obalů, ale naopak: proč by si dodavatelé a supermarkety komplikovali život plněním stejného nápoje do různých druhů obalů, když úplně stačí přestat plnit do zálohovaných lahví, a potom tato povinnost mizí! Současný rozsah plnění do zálohovaných lahví se tak nezvýší, ale sníží. Zákon se odvolává na devět prováděcích právních předpisů. Celkem osm z nich se týká ustanovení s účinností od 1. ledna 2002. K tomuto datu však ani jeden prováděcí předpis nebyl vydán! Přitom např. označování obalů (prováděcí předpis zatím není) je jednou z vyjmenovaných povinností s účinností od 1. ledna, kde při zjištění nedostatku může být s okamžitou platností (bez odkladného účinku odvolání) zakázáno uvádět na trh obal nebo výrobek v obalu! Není jednoduché za daných okolností u mladších kolegů posilovat právní vědomí a úctu k zákonům. Kde je proklamovaná zásada, že žádný typ obalů nesmí být v hospodářské soutěži znevýhodněn? O příčinách lze jen spekulovat. Tomáš Hrabák, finanční ředitel a prokurista společnosti Avirunion, a. s. |
