01.01.1970 | 12:01
Autor:
Kategorie:
Štítky:

Jsme otevřený systém

Jsme otevřený systém PODTITULEK: Zpětný odběr a využití obalového odpadu Efektivní nakládání s komunálním odpadem -to je hlavním cílem neziskové společnosti EKO-KOM, a. s. O dosavadních zkušenostech a spolupráci s městy a obcemi hovoříme s generálním ředitelem společnosti Ing. Zbyňkem Kozlem. Jaké...

Jsme otevřený systém

PODTITULEK: Zpětný odběr a využití obalového odpadu

Efektivní nakládání s komunálním odpadem -to je hlavním cílem neziskové společnosti EKO-KOM, a. s. O dosavadních zkušenostech a spolupráci s městy a obcemi hovoříme s generálním ředitelem společnosti Ing. Zbyňkem Kozlem.

Jaké základní údaje můžete uvést o druhotných surovinách?

Například, že v ČR se nashromáždí celkem na 35 miliónů tun odpadů ročně, z toho komunálního je 4,2 miliónu tun. Ze sběru v obcích je možné zpracovat 20 až 30 procent odpadu k novému využití. Platí to především o obalech. Zatímco při zpětném sběru je méně žádaný papír, poptávka je kromě skla hlavně po PET lahvích, které mají na trhu poměrně vysokou hodnotu. Platí se za ně až 6000 korun za tunu. Hodnota ostatních platů se blíží k nule, někdy je až záporná.

Je ekonomické využívání komunálního odpadu u nás uspokojivé?

V obcích, kde nepřichází na skládku, ale po jeho sběru probíhá ještě následné třídění, představuje tento podíl z celkového množství odpadu zatím jen 10 až 12 procent. V západní Evropě, kde se tak děje již více let, je to 20 procent. Co se týče obalů, legislativa Evropské unie požaduje hospodárně využít až 45 procent tohoto odpadu. U nás, v přepočtu na obce, je zatím pouze kolem pěti procent. V porovnání s předními evropskými zeměmi však držíme krok v účelném nakládání s plasty, nespokojeni můžeme být s množstvím odpadového skla a papíru z komunálního sběru.

Pomáhal k nápravě zákon číslo 125/Sb. o odpadech, jehož účinnost nyní končí?

Ten ukládá výrobcům povinnost zajišťovat využití obalového odpadu, ale už se nezmiňuje o tom, jakým způsobem. Ani také nerozlišuje jednotlivé typy obalů, čemu se běžně říká komerční balení, které se stává součástí ceny prodávaného výrobku. Zákon je velmi vágní a vymahatelnost dost obtížná, neboť nedává žádné systémové prostředky, jak jeho naplňování realizovat.

Ke zlepšení přispěla dohoda o odpadech uzavřená mezi Ministerstvem životního prostředí a Českým průmyslovým sdružením pro obaly a životní prostředí. Sdružení se zavázalo, že vytvoří systém podporující třídění komunálního odpadu podobný tomu, který existuje ve členských zemích EU. V tomto systému výrobci sdružují peněžní prostředky a obcím pomáhají financovat sběr. Tak se stalo i u nás, takže v současnosti již ve 45 procentech všech obalů na domácím trhu je zabudovaná určitá peněžní částka. Je to příspěvek výrobců k účinnějšímu sběru a třídění tohoto odpadu.

V Parlamentu ČR se projednává návrh zákona o obalech. V čem spatřujete jeho význam?

Pro obce a nakonec i pro spotřebitele je v něm důležitý zejména § 3, který výrobcům ukládá, za pomoci technických standardů, minimalizovat obal co se týče jeho váhy a objemu ve vztahu k výrobku. Znamená to výrazně snížit množství obalů, které se dostávají do sběru. V další části navrhovaného zákona je výrobcům uložena konkrétní odpovědnost zajistit a podílet se na zpětném odběru použitých obalů, včetně zabezpečení určitého procenta jejich využití.

Tato povinnost jim nebrání v tom, aby ji převedli na jinou organizaci. Mohou uzavřít tzv. smlouvu o sdružení se zvláštním typem společnosti, která bude za ně zajišťovat nakládání s odpadem prostřednictvím systému tříděného sběru v obcích. Jednou z podmínek činnosti této společnosti je, že nebude usilovat o zisk.

Lze říci, že společnost EKO-KOM podmínky v návrhu zmíněného zákona již s předstihem realizuje?

Jsme dnes na českém trhu jedinou otevřenou společností, která se řídí směrnicemi o obalech a obalových odpadech. Nabízíme stejné podmínky všem výrobcům obalů, platí to i pro další obce, které mají zájem se do našeho systému připojit. Přitom zajišťujeme finanční transfer od výrobců, poskytujeme jejich finanční příspěvek obcím a městům na podporu tříděného sběru odpadu. Asociace PRO EUROPE loni potvrdila, že systém EKO-KOM odpovídá požadavkům předpisů Unie týkající se hospodárného zhodnocování odpadových obalů. Naše společnost obdržela pro své klienty právo používat ochrannou známku Zelený bod. Ta v evropských zemích, jako nyní u nás, označuje výrobky, že za jejich obal byl uhrazen finanční příspěvek organizaci zajišťující využití obalového odpadu.

Kolik výrobců zastupujete a jaký je ve vašem systému počet obcí?

Větších i menších firem je kolem 600 a obcí a měst na 3000. Výstižnější je podíl na trhu, neboť náš systém zahrnuje již 40 procent všech obalů a finančně přispíváme na jejich sběr a třídění obcím, které představují celkem 6,3 miliónu obyvatel.

Jste spokojen s dosavadní spoluprací?

S výrobci podílejícími se na našem systému sběru je dobrá. Už proto, že peněžní závazek přispívat k účelnému zhodnocení obalů na sebe berou dobrovolně. Rovněž většina obcí a měst v ČR má zájem podporovat kvalitní sběr. Jen se liší ve finančních možnostech, kolik mohou investovat do této činnosti. Pro ilustraci: v obcích, které jsou začleněny do našeho systému, připadá přibližně 12 kilogramů odpadu na jednoho obyvatele ročně, což není špatný výsledek. Odpovídá zhruba polovině normy požadované EU, která bude pro ČR závazná od roku 2005. Připomenu, že normu zatím plní jen osm zemí z patnácti členů Unie. Přitom jejich modely třídění odpadu obcích, za finanční podpory průmyslu běží sedm osm let, zatímco u nás teprve tři roky.

Co by mělo další obce motivovat k tomu, aby se účastnily vašeho systému?

Obce neprodávají odpadové suroviny za ceny, které by pokryly celkové náklady na jejich sběr a třídění. Ty jim hradí jen z poloviny prodej komunálního odpadu, zatímco zbývající polovinu musí obec zaplatit ze svého, často napjatého rozpočtu. EKO-KOM poskytuje účastníkům-obcím v rámci smlouvy určité finanční plnění, částečnou úhradu této ztráty. Náš peněžní příspěvek se postupně zvyšuje. V posledních letech se pohybuje mezi 23 až 85 milióny korun.

Výše tohoto příspěvku je rozlišena podle jednotlivých komodit a podle počtu obyvatel, jak ukazuje přiložená tabulka. Pokud tedy obec uzavře s naší akciovou společností smlouvu, jsou to pro ni vítané peníze, neboť je dostává za sběr a třídění odpadů, který je ze zákona stejně povinna sama zajišťovat. Navíc zejména menším obcím naše poradenské středisko poskytuje bezplatně různé služby, informace, expertizy, kdy jim doporučujeme nejvýhodnější řešení jak nakládat s odpadem. Také nabízíme vzdělávací program školám, včetně učebních pomůcek pro učitele. Loni se tohoto výchovného programu zúčastnilo na 120 tisíc žáků.

K čemu se obec přičleněním k systému EKO-KOM zavazuje?

Především, že bude zabezpečovat požadované nakládání s odpadem. Od obcí potřebujeme pro fakturaci jen čtvrtletní výkazy o množství a druhu vytříděného odpadu, a o tom ze zákona stejně musí vést evidenci.

Mohou ji převést na svozovou firmu?

Náš rozhodující vztah je mezi společností EKO-KOM a obcí, která na základě uzavřené smlouvy získává od nás za odpad finanční příspěvek. Dále už je na obci, zda si k nakládání s odpadem zvolí svozovou firmu, která v rámci dodatku ke smlouvě nám odvádí zmíněné výkazy. Kromě toho může tato pověřená firma od naší společnosti inkasovat peníze pro obce.

Jak se finanční příspěvky, které poskytujete, podílejí na snižování nákladů na sběr odpadu?

Zhruba polovinu veškerých nákladů, které obec vydává na sběr a jeho třídění, hradí z jeho prodeje. Připočteme-li k tomu naši finanční dotaci, tak je nyní kryto kolem 75 procent nákladů. Přitom firmy, které jsou zapojeny do našeho systému, jsou ochotny přispívat větší částkou na třídění sběru, ale tyto další náklady by musely zahrnout do ceny svého zboží. Potom by jejich výrobek byl dražší. Dokud nebude přijat zákon o obalech, jenž má platit od ledna příštího roku, a který jednoznačně vymezí povinnosti všech výrobců, nelze více saturovat náklady na účinnější zhodnocení obalového odpadu.

Jsou spotřebitelé ochotni lépe nakládat s domovním odpadem?

Podle našich výzkumů například 96 procent obyvatelů obcí a měst uvádí, že třídění odpadu je důležité, přitom tak skutečně činí polovina našich občanů. Je tedy ještě co zlepšovat. Lidé jsou k tomu ochotni, ale očekávají víc informací (také od obcí) o tom, co se s odpadem dále děje, a co při jeho třídění v domácnostech nemusí dělat navíc. Požadavek na širší informaci může obec zakotvit i do smlouvy se svozovou firmou.

Jaké máte poznatky z rekreačních oblastí, kde mnohé obce jsou nespokojeny s tím, jak odpady "uklízejí" chataři a chalupáři?

Zjistili jsme, že skoro dvě třetiny z nich chtějí obci platit za sběr odpadu. Ochota se zvyšuje, když popelnice se stává jejich vlastnictvím, zato klesá pokud mají platit za velkokapacitní kontejner. Přitom jen 65 procent majitelů chat má přístup k obecním popelnicím nebo ke kontejnerům. I to je příčinou, proč v některých rekreačních oblastech se odpadynacházejí na kraji lesa nebo v příkopech kolem cest.

Jan Bednařík

foto archív

Platby obcím v systému EKO-KOM

Sídla nad 3000 obyvatel

Výtěžnostx Platby za komodity (Kč/t)

sběru na

obyvatele Papír Sklo Plasty Kovy Náp. karton

(kg/rok)

10 770 360 1800 70 1350

10 - 16 780 380 2020 80 1530

>16 800 400 2220 90 1750

Sídla do 3000 obyvatel

Výtěžnostx Platby za komodity (Kč/t)

sběru na

obyvatele Papír Sklo Plasty Kovy Náp. karton

10 780 380 1950 70 1420

10 - 16 800 400 2180 80 1570

>16 820 430 2460 0 1820

x Výtěžnost je počítána jako součet hmotností všech komodit.

Napsat komentář

Napsat komentář

deník / newsletter

Odesláním souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem zasílání obchodních sdělení.
Copyright © 2024 Profi Press s.r.o.
crossmenuchevron-down