Na slovenských skládkách zdarma umisťuje a provozuje banskobystrická společnost Terrasystems zařízení na zneškodňování metanu, v roce 2012 přejdou tato zařízení bezplatně do vlastnictví skládek.
Příčinou jinak nevídané filantropie jsou závazky vyplývající z Kjótského protokolu. Slovenská společnost pracuje pro holandskou vládu, která se zavázala (stejně jako my nebo Slovensko), že do roku 2012 sníží emise skleníkových plynů v porovnání se stavem roku 1990). Snižování emisí na holandském území je poměrně obtížné - jsou-li již všechny skládky odplyněny, těžko se hledá místo na podobný projekt a náklady na intenzifikaci převyšují zisky.
Kjótský protokol však umožňuje, aby projekty na snižování emisí skleníkových plynů mohly být realizovaný mimo území signatářského státu, musí to ovšem být na území státu, který rovněž podepsal protokol. Takto vedené projekty jsou výhodné pro obě strany - Nizozemí dosáhne splnění svých závazků levněji, Slovensko si může emise, které se podaří snížit nad rámec holandského závazku, odepsat jako vlastní úspěch.
Zakladateli společnosti Terrasystems jsou firmy z Rakouska a Holandska, přičemž ta rakouská na Slovensku vlastní několik skládek. To je další aspekt výhodnosti projektu - majitel skládky za holandské peníze získá zdarma odplynění skládky. Jelikož však vhodné skládky vytypovává slovenské Ministerstvo životního prostředí, budují se další zařízení i na skládkách s jinými majiteli. Například na skládce v Považskom Chlmci nedaleko Žiliny její majitel, společnost TT, v současnosti realizuje finančně náročný projekt uzavření a rekultivace za dvě stě milionů korun. Možnost bezplatně získat zařízení v hodnotě okolo patnácti milionů korun mu poněkud ulehčuje situaci.
Jeden z holandských společníků zase funguje jako dodavatel odplyňovacích zařízení, za jejichž dodávky platí holandská vláda. Slovenská firma zabezpečuje organizační činnost, jednání s úřady a majiteli skládek a provozuje odplyňovací zařízení. Je kompletně financovaná z holandské strany, neprodukuje tedy žádný zisk. Mohla by ho generovat, pokud by z plynu ze skládek kogenerací vyráběla elektřinu. Tento krok se skládce u Žiliny teprve připravuje, přičemž jako partner pro spolufinancování koupě kogenerační jednotky má být opět Terrasystems.
Firma plánuje do konce roku 2007 odplynění osmi slovenských skládek. Rovněž se snaží rozbíhat podobné projekty v dalších zemích - v Polsku, Rumunsku či na Ukrajině.
Nevýhodou projektů v těchto zemích je, že skládky jsou ve špatném technickém stavu, případně nejsou rekultivované. V roce 2005 Terrasystems zaregistroval jeden projekt Landfill Gas Recovery (tedy pod stejným názvem jako na Slovensku) také v České republice.
V současné době je na Odboru změny klimatu MŽP registrováno 26 projektů, které jsou zaměřeny na energetické využití skládkového plynu a chtěly by využít mechanismu Joint Implementaton (JI), podobně jako je tomu na Slovensku. Jejich přehled je uveden v tabulce. Ing. Pavel Zámyslický z Odboru změny klimatu MŽP však upozorňuje: "Projekty, které byly v ČR registrovány, již mohou být ve realizovány." V minulém roce jednalo ministerstvo o dalším rozvoji těchto projektů se zástupci zahraničních investorů (Japonsko, Belgie).
Podle ministerstva je nyní největší překážkou pro realizaci těchto akcí chybějící metodika pro stanovení "baseline", výchozí úrovně emisí, z níž se počítá výsledná redukce emisí skleníkových plynů. Tato metodika by měla být připravena během letošního roku. "I když to vypadá jednoduše, jedná se o poměrně složitou záležitost. V současnosti jsou na tuto metodiku a skládkové projekty poměrně rozdílné názory. Proto je třeba, aby se na přípravě této metodiky podíleli čeští odborníci z oblasti skládek a shodli se na nějakém rozumném konsenzu," dodává Ing. Zámyslický. "Pak by již nic nemělo bránit realizaci a odkupu emisních redukcí z těchto projektů."
(S využitím materiálů www.etrend.sk)
