Zdánlivě absurdní otázka, ale pokud se podíváme na reálná data, pak možná zjistíme překvapivou odpověď. V minulosti nebylo spalování odpadů dokonalé a vzniklá energie se zhusta nijak dále nevyužívala, ale odstranění odpadu spalování zabraňovalo např. šíření infekčních chorob ve městech.Ani dnes...
Zdánlivě absurdní otázka, ale pokud se podíváme na reálná data, pak možná zjistíme překvapivou odpověď.
V minulosti nebylo spalování odpadů dokonalé a vzniklá energie se zhusta nijak dále nevyužívala, ale odstranění odpadu spalování zabraňovalo např. šíření infekčních chorob ve městech.Ani dnes neexistují dokonalá řešení - ale pouze více či méně dokonalé alternativy řešení problému. A tato dokonalost závisí na místních a časových podmínkách - tedy kdo, kdy a kde nějaký problém řeší.
Jde jenom o to, které ze zvolených řešení má dopady na životní prostředí menší s ohledem na nákladnost alternativních řešení. Nákladový pohled je nakonec nejpodstatnější, neboť ačkoliv se někdo domnívá, že v otázkách životního prostředí, zdraví a života "není možné kšeftovat" nebo vše přepočítávat na peníze, pak ve skutečnosti jsou tyto volby explicitně nebo implicitně prováděny vždy a neustále.
Kdykoliv, když jakákoliv entita (vláda, kraj, město, soukromá firma, domácnost nebo jedinec) rozhoduje o výši nákladů na nakládání s odpady či o odstranění odpadů, vždy minimálně implicitně rozhoduje o tom, kolik je nutné a možné zaplatit za snížení rizika úrazu/choroby/smrti o nějaké procento. Možná si při svém rozhodování tuto implicitní volbu ti, kteří rozhodují, ani neuvědomují, ale nutně ji činí.
V současnosti samozřejmě porovnáváme současné náklady a výnosy jednotlivých alternativ a současné preference a zkušenosti z historie tak lze aplikovat pouze omezeně. Současné spalovny využívají moderní technologie jak pro energetické využívání odpadu a výrobu energie, tak při snižování či odstraňování emisí ze spalovacího procesu.
Pokud bychom tedy srovnali spalovací proces ve spalovnách a v ostatních zdrojích, resp. limity stanovené legislativními předpisy pro jednotlivé zdroje, pak platí, že spalovny jsou z hlediska emisí tím nejčistším zdrojem vůbec.
A otázka v záhlaví? Porovnáme-li nejvyšší přípustné koncentrace toxických kovů ve venkovním a pracovním prostředí, pitné vodě, potravinách se skutečnými emisemi ze spaloven komunálních odpadů, vidíme, že na spalovny jsou kladeny požadavky ze všech zdrojů zdaleka nejvyšší. Ekologická zátěž je tak u spaloven velmi malá - mnohem menší, než u mnohé jiné činnosti, která je veřejností považována za z ekologického hlediska bezpečnou.
Ing. Mgr. Miroslav Zajíček, MA
Ředitel Laboratoře experimentální ekonomie, Vysoká škola ekonomická
Zdroj: www.spalovna.info - informační server k výstavbě spalovny v Plzeňském kraji
POROVNÁNÍ NEJVYŠŠÍCH PŘÍPUSTNÝCH KONCENTRACÍ TOXICKÝCH KOVŮ
| Kov | Volné ovzduší (mg./m3) | Pracoviště (mezní hodnota v mg/m3) | Pitná voda (mg/l) | Potraviny (mg/kg) | Emisní limit pro spalovny (mg/m3) |
| Cd | 0,025 | 0,1 | 0,005 | 0,05 | 0,05 |
| Tl | - | 0,5 | - | - | 0,05 |
| Hg | 0,3 | 0,15 | 0,001 | 0,02 | 0,05 |
| Sb | 5 | 2,5 | 0,05 | 0,3 | 0,5 |
| As | 0,015 | 0,6 | 0,05 | 1,0 | 0,5 |
| Pb | 0,7 | 0,2 | 0,05 | 1,0 | 0,5 |
| Cr | 0,0015 | 0,1 | 0,05 | 0,5 | 0,5 |
| Co | - | 0,1 | - | - | 0,5 |
| Cu | 0,02 | 0,2 | 0,1 | 25,0 | 0,5 |
| Mn | 10 | 6,0 | 0,1 | - | 0,5 |
| Ni | 0,15 | 0,25 | 0,1 | 2,0 | 0,5 |
| V | 1,0 | 0,3 | 0,01 | - | 0,5 |
Zdroj: Příslušné vyhlášky, nařízení vlády a hygienické předpisy. in: www.spalovna.info
