Jaký byl rok 2002 v odpadovém hospodářství

V letošním roce se v oblasti odpadů změnilo mnoho věcí. Především začala platit nová legislativa: zákon o odpadech a obalech, byly dokončeny všechny související vyhlášky, máme zákon o integrované prevenci a ovzduší. S koncem roku přestanou fungovat okresní úřady -do dneška základní kámen státní správy pro oblast odpadů, a jejich práci převezmou buď kraje nebo obce. Zemí se přehnala ničivá povodeň. Na druhé straně došly mimořádného rozvoje třídicí systémy a země se na dohled přiblížila Evropské unii.

Několika předním osobnostem českého odpadového hospodářství jsme položili dvě otázky:

1. Jak se změnilo odpadové hospodářství (či konkrétní oblast, které se věnujete) v roce 2002?

2. Co se povedlo, a co se nepovedlo?

Ing. Bohumil Černík, ENZO

Krize odpadového hospodářství v České republice pokračuje. Nové vedení Ministerstva životního prostředí neporušilo tradici 90. let, že vždy další garnitura je ještě horší než ta předcházející, i když se původně zdá, že to už horší být nemůže.

Totální destrukce odborného a informačního zázemí odpadového hospodářství a desítky milionů korun utracených v Centru odpadového hospodářství bez jediného konkrétního, prakticky využitelného výstupu - kde je inventarizace odpadů PCB, kde je nový informační systém o odpadech? Absolutně bezzubý zákon o odpadech z hlediska praktického výkonu státní správy umožňující v podstatě beztrestné kriminální chování "podnikatelů" v odpadovém hospodářství, zejména v nejlukrativnější oblasti nakládání s nebezpečnými odpady. Benevolentní novela zákona o vodách umožňující "přeorientovat" problémy odpadů do sféry odpadních vod. To jsou pouze tři malé (velké) příklady krize odpadového hospodářství v České republice.

Boj o zákazníka v podnikání s odpady je bojem o ceny a životní prostředí musí jít stranou. Sebejistá státní správa s mizivými odbornými zkušenostmi (až na čestné výjimky) většinou ani podstatu porušení zákonů neodhalí, protože papírově je vše v pořádku. Odborníci z řad státní správy, kteří do těchto obchodů proniknou, mají problémy se svými nadřízenými a začínají se bát -nikdo se nemůže divit! Položme si pak otázku, zda je tak často proklínaná nízká vypovídací schopnost evidence odpadů neschopností či záměrem?

Pomohou nám média? Ve snaze prodat co nejvíce tiskové plochy a vysílacího času se nutně musí věnovat i v odpadovém hospodářství mediálně zajímavým kauzám pokud možno s konfliktním podtextem jako je "střet" recyklace-energetické využití komunálního odpadu. Nejlépe ještě, když kdokoliv bez důkazů obviní někoho z účelovosti, podjatosti nebo rovnou z lobbismu.

To jsou "výrobky" především nevládních neziskových ekologických organizací. Mýlil by se ten, kdo by si pod tímto názvem představoval pouze skupinu nadšených mladých lidí dychtících po poznání a bránících každou květinku před celým světem. Nikoliv - jedná se většinou o profesionální organizace cíleně inkorporující určité představy, nebo dokonce určité technologické postupy do České republiky, využívající centrálně připravované materiály jako například Incineration Campaign Guide (Friends of the Earth International). Vlastně nic proti tomu, vždyť dělají pouze svůj byznys, který je založen právě na mediální viditelnosti, bez nichž se štědrosti donorů nedosáhne.

Zmínka o těchto nevládních organizacích by nestála za to, kdyby nepoužívaly zákeřné metody, jako například dopis zastupitelům Pardubického kraje doporučující zamítnout Koncepci odpadového hospodářství zaslaný den před konáním Rady Pardubického kraje (Hnutí DUHA, 29. 10. 2002) a kdyby neměly členové těchto nevládních organizací se svými diletantskými názory takovou odezvu na Ministerstvu životního prostředí.

Zaměstnanecký poměr největšího žijícího odborníka v oblasti odpadového hospodářství v České republice Ing. Ivo Kropáčka - člena nevládního Hnutí DUHA -na vládním MŽP je pak už pouze špatným vtipem.

Ing. Pavel Bartoš, předseda představenstva a generální ředitel FITE, a. s.

Změny v odpadovém hospodářství mají v ČR prakticky trvalý dynamický vývoj. Intenzita jeho změn je podmíněna mnoha faktory. Mezi základní patří legislativní změny. Z tohoto pohledu je možno hodnotit rok 2002 jako jeden ze zlomových. Z pohledu naší firmy hodnotím rok 2002 jako velmi pozitivní, ale nemohu přiznat i některá zklamání a rozčarování.

Pro rok 2002 jsem si stanovili cíl získat certifikát ISO 9000 a ISO 1400. Získání obou certifikátů není pouhou formalitou, ale má i zásadní praktické dopady, které se projevily již v letošním roce. Došlo především k výraznému posunu v separaci odpadů s omezením vzniku směsného odpadu. Bylo zavedeno kompostování biologicky rozložitelného odpadu a kompost je využíván pro vlastní účely. Společnost zajišťuje občerstvení pro vlastní zaměstnance prostřednictvím vratných obalů. Výrazně se zvýšila čistota a pořádek na pracovištích.

Zásadní změny se projevily v inženýrské činnosti v oblasti ekologie. Byla dokončena "Koncepce nakládání s odpady v Moravskoslezském kraji" a v současné době se dokončuje "Koncepce odpadového hospodářství Olomouckého kraje". Novým prvkem je zahájení prací na "Plánu odpadového hospodářství Moravskoslezského kraje", kdy je právě dokončována první ze čtyř etap, kterou je analýza současného stavu. Velmi příjemný je zájem některých měst a obcí na zpracování vlastních koncepcí odpadového hospodářství.

Jistým zklamáním v roce 2002 je průběh zpracování a současného znění "Plánu odpadového hospodářství ČR". Přestože se naše společnost aktivně podílela na zpracování a připomínkování jednotlivých verzí, nemám pocit, že současný materiál je konzistentní a odpovídající současnému stavu, možnostem a ambicím odpadového hospodářství České republiky. Jsem pevně přesvědčen, že současné období veřejného projednávání a následné vypořádání připomínek napomůže dotvořit stávající návrh POH ČR tak, aby tento materiál byl reálným podkladem pro další rozvoj odpadového hospodářství v ČR v souladu se státní politikou životního prostředí a platnou legislativou, nikoliv souborem zbožných přání nepodložených reálnými odpady na současné i budoucí možnosti České republiky.

Celkově však musím hodnotit letošní rok velmi pozitivně, zejména proto, že v odpadovém hospodářství ČR se začíná pracovat koncepčně, zejména díky převážně zpracovaným krajským koncepcím odpadového hospodářství a vztahu krajů k těmto materiálům.

Ing. Jiří Němec, SSI SCHÄFER

Domnívám se, že odpadové hospodářství České republiky pokračuje v úsilí o přibližování se evropské úrovni, jak v legislativě, tak v praxi. V oblasti sběru a odvozu odpadů nedošlo v roce 2002 k žádné převratné novince. Dětská pojistka víka u nejvíce používaného typu kontejnerů MGB 1100 litrů s odsuvným víkem (dle normy ČSN EN 840-3), zavedená povinně od roku 2001, je prokazatelným omylem evropské legislativy a praxe to již prokázala.

Výrobci těchto nádob proto jednak hledají způsoby vylepšení této pojistky tak, aby se lépe a lehčeji obsluhovala a méně tím obtěžovala občany a hlavně aby nebyla tak poruchová. Vyvíjejí a nabízejí také jiné typy kontejnerů, jednodušších a přitom stejně kvalitních, které dětskou pojistku mít nemusí (kontejnery dle normy ČSN EN 840-2). V tomto směru je naše firma průkopníkem.

U klasických pojízdných plastových nádob se ve městech stále více uplatňují racionální nádoby GMT 240 litrů, někteří zákazníci pak v roce 2002 přicházeli "na chuť" i dosud odmítaným nádobám GMT 140 litrů a také GMT 360 litrů.

V oblasti velkých nádob pro odpady určených především pro průmysl a živnosti se nás dosud nedotkl jednoznačně převažující evropský trend -rozvoj systémů s čelně vyprazdňovanými kontejnery (typ Frontlader). Důvodem, že se u nás tento trend zatím neprosadil je zřejmě vysoká investiční náročnost takových systémů (především na straně vozidel).

Výkonnost těchto nových systémů je však nesrovnatelně vyšší než systémů starších, stávajících, takže se domnívám, že doba Frontladerů přijde brzy i v České republice.

Co se povedlo -myslím si, že třídění frakcí z komunálních odpadů přechází stále více do povědomí občanů jako normální záležitost a také ho realizují.

Co se nepovedlo nebo nevede -boj proti černým skládkám.

Rozsah zaneřádění okrajových čtvrtí našich měst a obcí různým odpadem, především odpadem ze zahrad (ale i živností, garáží a podobně) podle mého názoru neubývá. Člověk se až diví, jak netečná (nebo bezmocná ?) je městská policie, protože její výsledky jsou v této věci velice chabé, spíše žádné.

Ing. Miloslav Kvíz, vedoucí investičního rozvoje, Silon a. s., Planá nad Lužnicí

Dominující oblastí odpadového hospodářství v a. s. Silon je recyklace PET odpadů, hlavně nápojových lahví. Silon zpracuje v roce 2002 přes 4000 t PET lahví z tuzemska. Produktem je vypraná, nečistot a všech příměsí zbavená fóliová drť (flakes). Její potřeba trojnásobně převyšuje možnosti prací linky PET lahví. Proto je recyklát (flakes) importován i ze zahraničí, zejména od renomovaných firem produkujících dobrou kvalitu a disponujících moderními technologiemi praní, které zaručují vysoký stupeň čistoty.

Ten je podmínkou při výrobě kvalitního vlákna na nové kompaktní lince, která v roce 2002 nabíhá na plný provoz. Zvládnutí složité jednostupňové technologie výroby vlákna z recyklátu je hlavním pozitivním momentem odpadového hospodářství Silonu. Nově instalovaná kapacita výroby PET střiží na bázi recyklátu vytváří předpoklady k dalšímu rozvoji recyklace lahví z tuzemského sběru. Vlákno z kompaktní linky se uplatnilo na náročných trzích automobilového průmyslu a jinde.

Odpad z kompaktní linky je z většiny dále recyklován společně s průmyslovým odpadem, takže se technologický proces blíží bezodpadové technologii. Vyvinul se sortiment barevných vláken. Tím se snížil problém použitelnosti barevných lahví. Za tím vším stojí tvůrčí práce výzkumných pracovníků, technologů a techniků provozu.

Situace v ČR vyzrála k vybudování nové prací linky, vyhovující rostoucím nárokům na výrobu kvalitního recyklátu a umožňující zpracovat většinu separovaných PET lahví z domácích zdrojů. O výstavbě nové prací kapacity uvažuje i Silon. Dosud se však nepodařilo nalézt optimální řešení pro tuto náročnou investici.

- jhm -